Přeparkování Sojuzu umožnilo přistání nového

Naváděcí systém Kurs je spolehlivý a málokdy selhal, ale přeci jen byl příčinou řady obtíží i v minulosti. Dalo se to u pilotovaných lodí sice obejít ručně, ale u nepilotovaných Progressů to byl problém. Dnes tyto situace umožňuje řešit manuální systém na palubě stanice TORU, který však také přidělal nejednu vrásku na čele inženýrů i obyvatel stanice Mir. Ostatně hezky o tom hovoří Ondřej Šamárek v seriálu Svět nad planetou, z něhož citujeme:

V osmdesátých letech byl do provozu uveden nový systém Kurs, který je v různých variantách využíván dodnes. Kurs prostřednictvím radiolotelemetrie zajišťuje přesné navádění transportních lodí ke stanici tak, že lidský prvek nemusí do celého procesu vůbec zasahovat a plní pouze funkci hlídače a kontrolora. Jenže problémy nastanou v okamžiku, kdy Kurs z nějakého důvodu vypoví službu.

V kosmonautice je dobrým zvykem všechny klíčové systémy zálohovat. Kurs, stejně jako jeho předchůdce Igla, ale nebyly redundantní. Pokud tento systém selhal na pilotované lodi, mohli se kosmonauti za jistých podmínek pokusit připojit svůj Sojuz ke stanici ručně.

U nákladních nepilotovaných lodí to bylo horší. Pokud by u nich Kurs selhal, znamenalo by to konec – Progress by se ke stanici nepřipojil a veškerý jeho náklad by byl ztracen. Jak pozorní čtenáři vědí, už několikrát se v důsledku různých příčin tento scénář téměř naplnil.

Celá věc nedávala mnohým spát, a tak se v roce 1985 začalo pracovat na záložním systému, který by umožňoval ruční ovládání Progressu z paluby stanice. O sedm let později, v roce 1992, bylo hotovo a kosmonauti měli k dispozici nový systém, jenž měl být v budoucnosti velkým přínosem, ale několikrát také zdrojem velmi vážných problémů…

Není tedy překvapením, že když selhal systém Kurs-NA na modulu Poisk, že se bezpilotní Sojuz MS-14 se stanicí v sobotu nespojil. Prvotní informace hovořily o vadném zesilovači. Nicméně řešení problému se nakonec ukázalo jako ještě zajímavější, než pouhá výměna součástky. Bylo totiž rozhodnuto, že Sojuz MS-13, který přivezl zatím poslední tři členy expedice 60, přeparkuje z modulu Zvezda právě na Poisk. Celý manévr je totiž možné uskutečnit manuálně za asistence kosmonautů, což se také v pondělí ráno úspěšně podařilo a Sojuz MS-13 v 5:59 SELČ přistál u modulu Poisk. 

Tímto manévrem se uvolnil zadní stykovací port na modulu Zvezda a mohl tak proběhnout pokus o přistání lodi Sojuz MS-14. Tento manévr byl dokončen dnes, v úterý 27. 8. ráno v 5:12 SELČ, kdy se loď spojila se stanicí.

Připomeňme, že na palubě je pouze humanoidní robot Skybot-F850 (Fjodor, nebo FEDOR, podle toho, zda chceme použít přezdívku nebo zkratku anglického názvu). Jedná se o zhruba 14denní let Sojuzu k ISS a zpět, protože cílem bylo otestovat systémy kosmické lodi a rakety Sojuz 2-1a, která doposud lodi Sojuz nevynášela (prozatím byly vynášeny pouze nákladní Progressy). Pilotované Sojuzy dosud využívaly verzi rakety Sojuz-FG, přičemž nová raketa má více digitálních technologií v systému řízení. Protože vše proběhlo bez obtíží, lze očekávat, že start Sojuzu MS-15, plánovaný zatím na 25. září už bude moci proběhnout podle plánu i s tříčlennou posádkou na palubě.

Kromě dokování Sojuzu MS-14 se má dnes, v úterý, 27. srpna, odehrát ještě oddělení nákladní lodi Dragon pomocí robotické paže. To je v plánu v 16:42 SELČ a přistání Dragonu na hladinu Tichého oceánu je v plánu ve 22:21.