Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Přeparkování Sojuzu umožnilo přistání nového

Přeparkování Sojuzu umožnilo přistání nového

Sojuz MS-13 se právě připojuje k modulu Poisk na ISS (26. 8. 2019)
Autor: NASA TV

Když se v sobotu 24. srpna pokusil se stanicí spojit Sojuz MS-14, přibližovací manévr musel být přerušen, protože systém Kurs na stanici nefungoval správně. Mezitím se pro jistotu zvolilo řešení, kdy Sojuz MS-13 v pondělí ráno našeho času přeparkoval manuálně k neposlušnému portu na modulu Poisk a místo něj pak zaparkoval nový Sojuz MS-14. Na stanici s ním přiletěl humanoidní robot Skybot-F850.

Naváděcí systém Kurs je spolehlivý a málokdy selhal, ale přeci jen byl příčinou řady obtíží i v minulosti. Dalo se to u pilotovaných lodí sice obejít ručně, ale u nepilotovaných Progressů to byl problém. Dnes tyto situace umožňuje řešit manuální systém na palubě stanice TORU, který však také přidělal nejednu vrásku na čele inženýrů i obyvatel stanice Mir. Ostatně hezky o tom hovoří Ondřej Šamárek v seriálu Svět nad planetou, z něhož citujeme:

V osmdesátých letech byl do provozu uveden nový systém Kurs, který je v různých variantách využíván dodnes. Kurs prostřednictvím radiolotelemetrie zajišťuje přesné navádění transportních lodí ke stanici tak, že lidský prvek nemusí do celého procesu vůbec zasahovat a plní pouze funkci hlídače a kontrolora. Jenže problémy nastanou v okamžiku, kdy Kurs z nějakého důvodu vypoví službu.

V kosmonautice je dobrým zvykem všechny klíčové systémy zálohovat. Kurs, stejně jako jeho předchůdce Igla, ale nebyly redundantní. Pokud tento systém selhal na pilotované lodi, mohli se kosmonauti za jistých podmínek pokusit připojit svůj Sojuz ke stanici ručně.

U nákladních nepilotovaných lodí to bylo horší. Pokud by u nich Kurs selhal, znamenalo by to konec – Progress by se ke stanici nepřipojil a veškerý jeho náklad by byl ztracen. Jak pozorní čtenáři vědí, už několikrát se v důsledku různých příčin tento scénář téměř naplnil.

Celá věc nedávala mnohým spát, a tak se v roce 1985 začalo pracovat na záložním systému, který by umožňoval ruční ovládání Progressu z paluby stanice. O sedm let později, v roce 1992, bylo hotovo a kosmonauti měli k dispozici nový systém, jenž měl být v budoucnosti velkým přínosem, ale několikrát také zdrojem velmi vážných problémů…

Není tedy překvapením, že když selhal systém Kurs-NA na modulu Poisk, že se bezpilotní Sojuz MS-14 se stanicí v sobotu nespojil. Prvotní informace hovořily o vadném zesilovači. Nicméně řešení problému se nakonec ukázalo jako ještě zajímavější, než pouhá výměna součástky. Bylo totiž rozhodnuto, že Sojuz MS-13, který přivezl zatím poslední tři členy expedice 60, přeparkuje z modulu Zvezda právě na Poisk. Celý manévr je totiž možné uskutečnit manuálně za asistence kosmonautů, což se také v pondělí ráno úspěšně podařilo a Sojuz MS-13 v 5:59 SELČ přistál u modulu Poisk. 

Konfigurace Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) před příletem Sojuzu MS-14. Vpravo na modulu Zvezda vidíme Sojuz MS-13, který nyní přeletěl na modul Poisk, který vidíme volný proti modulu Pirs, kde je Progress MS-12. Modul IDA-3 propojili astronauti 20. 8. 2019 a má sloužit podobně jako IDA-2 zcela vlevo k připojování soukromých amerických lodí. Autor: NASA
Konfigurace Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) před příletem Sojuzu MS-14. Vpravo na modulu Zvezda vidíme Sojuz MS-13, který nyní přeletěl na modul Poisk, který vidíme volný proti modulu Pirs, kde je Progress MS-12. Modul IDA-3 propojili astronauti 20. 8. 2019 a má sloužit podobně jako IDA-2 zcela vlevo k připojování soukromých amerických lodí.
Autor: NASA

Tímto manévrem se uvolnil zadní stykovací port na modulu Zvezda a mohl tak proběhnout pokus o přistání lodi Sojuz MS-14. Tento manévr byl dokončen dnes, v úterý 27. 8. ráno v 5:12 SELČ, kdy se loď spojila se stanicí.

Robot Skybot-F850 zvaný Fjodor (anglická zkratka FEDOR) v kabině Sojuzu MS-14 při startu. Autor: Roskosmos
Robot Skybot-F850 zvaný Fjodor (anglická zkratka FEDOR) v kabině Sojuzu MS-14 při startu.
Autor: Roskosmos
Připomeňme, že na palubě je pouze humanoidní robot Skybot-F850 (Fjodor, nebo FEDOR, podle toho, zda chceme použít přezdívku nebo zkratku anglického názvu). Jedná se o zhruba 14denní let Sojuzu k ISS a zpět, protože cílem bylo otestovat systémy kosmické lodi a rakety Sojuz 2-1a, která doposud lodi Sojuz nevynášela (prozatím byly vynášeny pouze nákladní Progressy). Pilotované Sojuzy dosud využívaly verzi rakety Sojuz-FG, přičemž nová raketa má více digitálních technologií v systému řízení. Protože vše proběhlo bez obtíží, lze očekávat, že start Sojuzu MS-15, plánovaný zatím na 25. září už bude moci proběhnout podle plánu i s tříčlennou posádkou na palubě.

Kromě dokování Sojuzu MS-14 se má dnes, v úterý, 27. srpna, odehrát ještě oddělení nákladní lodi Dragon pomocí robotické paže. To je v plánu v 16:42 SELČ a přistání Dragonu na hladinu Tichého oceánu je v plánu ve 22:21.

Přehled všech připojených lodí k ISS ráno 27. srpna 2019. Dragon se má ještě týž den odpojit. Autor: NASA
Přehled všech připojených lodí k ISS ráno 27. srpna 2019. Dragon se má ještě týž den odpojit.
Autor: NASA




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sojuz MS-14, Sojuz MS-13, ISS, FEDOR, Skybot


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »