Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Přežijí kosmické koráby rok 2010?
Petr Kubala Vytisknout článek

Přežijí kosmické koráby rok 2010?

Atlantis při přípravě na STS-125 ve VAB. Zdroj: NASA
Atlantis při přípravě na STS-125 ve VAB. Zdroj: NASA
V kuloárech amerického Úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se spekuluje o tom, že by raketoplány ukončily aktivní službu až v roce 2015, tedy o pět let později, než hovoří současné plány. Těžko říct, zda se jedná o výstřel do tmy, související se začínajícím fiskálním rokem, prezidentskými volbami nebo o reálné zamyšlení.

Podle interních a spolehlivých informací analyzuje NASA možnost prodloužit provoz raketoplánů až do roku 2015. Podle stále platného harmonogramu měly jít raketoplány do starého železa po dokončení stavby Mezinárodní kosmické stanice v roce 2010. Nejedná se o termín náhodně vycucaný z prstu. Rok 2010 byl stanoven ve vizi současné americké administrativy již v roce 2004. NASA vyvíjí novou kosmickou loď Orion a na její stavbu potřebuje peníze. Financování NASA je velmi komplikovaná záležitost, o každý dolar úřad s Kongresem úzkostlivě bojuje. Je jasné, že zvládnout vývoj nové lodi současně s provozem raketoplánů, není po finanční stránce příliš reálné. Jen samotný start kosmického korábu vyjde na zhruba 500 milionů dolarů, nemluvě o obrovských nákladech na provoz.

Gruzie, volby a aprílový žert

Informace o právě realizované analýze by obstála jako námět na aprílový žert, ale Apríl dnes není. V USA právě vrcholí prezidentské volby a oba kandidáti slibovali zmenšení výluky mezi posledním startem raketoplánu a prvním startem Orionu na minimum. To přitom lze pouze posunutím termínu posledního letu raketoplánu, vývoj Orionu urychlit pochopitelně nelze.

Má vůbec nějaký význam případné prodloužení letů raketoplánů? Pomiňme hlasy fanoušků raketoplánů a podívejme se na skutečné důvody. Úkolem raketoplánu je do roku 2010 dokončit stavbu Mezinárodní kosmické stanice, velkolepého kolosu na oběžné dráze o jehož přínosu má mnoho lidí rovněž pochyby. Na stanici se střídají posádky v půlročních intervalech. O střídání trojice astronautů se dnes stará ruská kosmická loď Sojuz a raketoplán. V příštím roce se má počet členů stanice zvýšit na šest. Po roce 2010 bude jedinou kosmickou lodí, schopnou dopravovat posádku na stanici a zpět ruský Sojuz. Američané budou pochopitelně za své pasažéry Rusku platit. Už fakt, že NASA bude muset pět let (optimistický odhad) spoléhat pouze na Rusko, někteří přenášejí přes srdce jen velmi těžce. Situace je ale mnohem horší, dohoda USA-Rusko o situaci po roce 2010 se hledá díky americké byrokracii jen obtížně. Kromě toho při dvou posledních přistáních Sojuzu díky technické závadě posádka málem zařvala a jako by toho nebylo málo, přišla válka mezi Gruzií a Ruskem. Ta velmi negativně ovlivnila vztahy mezi Ruskem a USA, což se může dotknout i kosmického programu. V neposlední řádě bude ukončení programu raketoplánu stát hodně lidí pracovní místo a o tom se před volbami přece nemluví, alespoň ne v negativním světle.

Vraťme se ale ještě k ISS. Ve zpravodajských relacích se střídá jeden odborník na mezinárodní politiku za druhým, ale pravda je taková, že dnes nikdo neví, jaké budou americko-ruské vztahy zítra, natož za dva či více let. Rusové by se mohli NASA na roli kosmické taxislužby vykašlat a americká část posádky ISS by se na ISS nedostala. Podobný scénář je sice spíše extrémní a nepravděpodobný, ale problémy při provozu stanice přijít mohou.

Podle všeho by případným jediným úkolem raketoplánu po roce 2010 byla právě doprava posádky a zásob na stanici a zpět. Zkrátka kyvadlová doprava, což má konec konců raketoplán přímo ve svém anglickém názvu. Je ale otázka, kde by NASA na takovou legraci brala peníze. I kdyby se raketoplán vydal ke stanici jen dvakrát ročně, vyšly by samotné starty kosmického korábu v letech 2010 až 2015 odhadem na 4 miliardy dolarů. A to nepočítáme náklady na udržování raketoplánů v provozu (personál, infrastruktura apod.).

Studie má být dokončena do konce září, ale rozhodnutí může přijít i později. Bude patrně hodně záležet na tom, kdo usedne začátkem příštího roku v Bílém domě, nebo bychom spíše měli říct "až usedne". V názoru na prodlevu mezi koncem raketoplánů a počátkem éry Orionů si jsou postoje obou kandidátů podobné. Ale před volbami se vždy říká něco jiného, než se nakonec realizuje.

Nejbližší start raketoplánu je naplánován prozatím na 8. října. Atlantis se má vydat na poslední servisní misi k Hubblovu kosmickému dalekohledu. Floridu nyní bičuje jedna tropická bouře za druhou, takže se přeprava raketoplánu na vesmírný komplex odkládá a přípravy se komplikují. Start tedy bude zřejmě o pár dní odložen.

Zdroj: space.com




O autorovi



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »