Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Přípravy na páteční vypuštění první české nanodružice vrcholí

Přípravy na páteční vypuštění první české nanodružice vrcholí

Družice VZLUSat-1
Autor: VZLÚ, ESA/NASA, CSO

Na indickém kosmodromu Satish Dhawan Space Centre, známém spíše pod názvem Šríharikota, právě vrcholí přípravy nosné rakety PSLV k pátečnímu startu. Start by měl proběhnout v 09:29 místního času, tj. 05:59 SELČ. Mise pro nás není zajímavá hlavním vynášeným nákladem, kterým je družice Cartosat 2E pro pozorování Země, ale jednou z dalších 30 malých družic vynesených při tomto startu na oběžnou dráhu. Tou je nanodružice VZLUSat-1 vyvinutá a postavená odborníky z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) v Praze. Opomenout bychom však neměli ani naše kolegy ze Slovenska s jejich družicí skCUBE. Páteční start se tedy ponese v československém duchu.

Myšlenka postavit vlastní malou družici vznikla ve VZLÚ již v roce 2011. Z původní ideje se v průběhu let vyvinul konkrétní cíl, kterým je otestovat několik komerčně i vědecky využitelných technologií na oběžné dráze. Vyvíjená nanodružice kategorie CubeSat má velikost dvou krychlí (2U) s typickými rozměry 10 × 10 × 10 cm, přičemž jedna krychle v sobě nese mechanizmus, který po vypuštění na oběžnou dráhu vysune obsah z nitra krychle do volného prostoru. Ve výsledku tak bude mít družice rozměry 10 × 10 × 35 cm a hmotnost 2 kg.

Montáž družice VZLUSat-1 Autor: VZLÚ
Montáž družice VZLUSat-1
Autor: VZLÚ
Ve VZLÚ na družici pracoval tým necelých deseti lidí pod vedením Ing. Vladimíra Dániela, Ph.D. Na projektu se podílí dalších pět českých firem (5M, HVM Plasma, Inovative System Technology, Rigaku a TTS) a tři univerzity (Univerzita Karlova, České vysoké učení technické a Západočeská univerzita). Celkem tak na projektu pracovalo kolem třicítky lidí. Ne celá družice však bude české výroby, některé komponenty VZLÚ zakoupilo od osvědčených zahraničních dodavatelů, firem ISIS a GomSpace. Financování stavby družice VZLUSat-1 stojí na pomezí veřejného a privátního modelu. Zhruba 30 % finančních nákladů je pokryto z vnitřních zdrojů VZLÚ, dalších 30 % od zúčastněných soukromých firem a 40 % tvoří podpora státu prostřednictvím dvou projektů Technologické agentury.

Družice VZLUSat-1 se stala součástí evropského projektu QB50, jehož primárním cílem je výzkum termosféry ve výškách od 200 do 380 km. Většina z družic projektu QB50 pro tyto účely ponese na palubě jeden ze tří typů vědeckých zařízení a český CubeSat není výjimkou. VZLUSat-1 na své palubě nese experimentální senzor pro měření koncentrace kyslíku (Flux-Φ-Probe Experiment – FIPEX), který vyvinula Technická univerzita Drážďany. Senzor bude sledovat časový vývoj koncentrace atomů a molekul kyslíku na nízké oběžné dráze. Získaná data pomohou ke zpřesnění modelů chování termosféry a lepší předpovědi vlivu atomárního kyslíku na konstrukce družic. Jakkoli jsou experimenty QB50 vědecky zajímavé, hlavní cíle VZLUSat-1 jsou odlišné.

Montáž družice VZLUSat-1 Autor: VZLÚ
Montáž družice VZLUSat-1
Autor: VZLÚ
Prvním úkolem bude otestovat chování a účinnost radiačního stínění kompozitového krytu palubní elektroniky, který v Kunovicích vyrobila firma 5M. Bude se tak dít pomocí sady senzorů umístěných na různých místech krytu. Odečtením odpovídajících hodnot z XRB diod měřících kosmické záření (5–60 keV) na vnější a vnitřní straně kompozitových panelů se zjistí míra stínění. Kromě XRB diod ponese družice jeden CdTe detektor záření vyvinutý na Fyzikálním ústavu Matematicko-fyzikální fakulty UK, který bude schopen měřit záření o energiích až do 300 keV. Tento detektor však nebude určen pro testování radiačního stínění panelů, účelem je pouze vyzkoušet jeho funkci v kosmickém prostoru. Na kompozitních panelech bude dále sledován průběh teploty a případné nežádoucí uvolňování molekul vodní páry a těkavých uhlovodíků z pryskyřic použitých v kompozitním materiálu. K tomu poslouží sada třiadvaceti teploměrů a sedmi detektorů molekul vody, respektive hydroxylových skupin.

Druhým úkolem VZLUSat-1 bude ověřit funkci soustavy rentgenové optiky v konstrukci přezdívané račí oko (Lobster Eye) pro energie 3–60 keV ve spojení s detektorem záření TimePix. Rentgenovou optiku vyrobila pražská firma Rigaku Innovative Technologies a detektor TimePix dodal Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT. Jelikož dalekohled pro zaostření vyžaduje ohniskovou vzdálenost, kterou omezený prostor dvou krychlí CubeSatu nenabízí, družice nese vysouvací mechanizmus, který optickou soustavu vysune vně krychle do kosmického prostoru. Úkolem tohoto jednoduchého dalekohledu bude pořídit několik snímků Slunce, vyhodnotit jejich kvalitu (ostrost) a z ní odvodit požadavky na další úpravy a vývoj rentgenového dalekohledu.

Termovakuový test družice VZLUSat-1 Autor: VZLÚ
Termovakuový test družice VZLUSat-1
Autor: VZLÚ
Komunikace a obsluha družice VZLUSat-1 bude probíhat v radioamatérském pásmu na frekvenci 437,240 MHz z pozemní stanice umístěné na Západočeské univerzitě v Plzni. Aktuální data z družice bude možné sledovat online na příslušných webových stránkách https://www.pilsencube.zcu.cz/vzlusat1/.

Parametry oběžné dráhy VZLUSat-1 budou velmi podobné jako u hlavního vynášeného nákladu, tj. družice Cartosat 2E. Půjde o kruhovou retrográdní polární dráhu s perigeem a apogeem mezi 500 a 520 km a sklonem oběžné dráhy 97,5°. Jako první bude vypuštěn družice Cartosat 2E následována menšími družicemi NIUSAT a CE-SAT1. Až poté nastane okamžik pro vypuštění zbývajících 28 družic včetně českého VZLUSat-1 a slovenského skCUBE. Přesný čas jejich vypuštění není předem znám a proběhne někdy v čase od 17 minut do 23 minut a 19 sekund po startu nosné rakety PSLV.

Doufejme, že jak start nosné rakety, tak i vypuštění družic proběhne úspěšně a podaří se s nimi navázat komunikaci. Pátek 23. června 2017 se tak pak stane významným dnem v české i slovenské kosmonautice. Doposud se podařilo vypustit pět družic Magion (3 jako československé, dvě jako české) v letech 1978 až 1996 a českou družici MIMOSA v roce 2003.

Výkres družice VZLUSat-1 Autor: VZLÚ
Výkres družice VZLUSat-1
Autor: VZLÚ



Převzato: Česká kosmická kancelář



O autorovi

Michal Václavík

Michal Václavík

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).

Štítky: VZLUSat-1, SkCube


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »