Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Přistaneme na Marsu díky metanovým motorům?

Přistaneme na Marsu díky metanovým motorům?

Expedice Mars 2015 začíná... a připravuje budoucí generaci na skutečné mise na Mars.
Autor: NASA

Možná se u budoucích landerů pro Mars dočkáme nasazení metanu, tedy paliva, které americká agentura zatím ještě nikdy nepoužila na žádném kosmickém stroji. Na Marshallově středisku je v těchto týdnech k vidění výrazně modrý plamen šlehající z trysky – právě barva prozrazuje poměrně netypické palivo – nejjednodušší z uhlovodíků – metan. Právě zde totiž probíhají zkoušky motorů, které sází na spalování molekuly s jedním atomem uhlíku a čtyřmi atomy vodíku.

Při současné konfiguraci by tyto metanové trysky mohly pohánět malý lander,“ říká Steve Hanna, který zodpovídá za vývoj pokročilých systémů na Marshallově středisku a dodává: „Díky datům, která jsme získali během testů můžeme celou technologii zvětšit pro použití ve vesmíru, nebo pro větší landery.

Aktuálně nejvyužívanějším raketovým palivem je kapalný vodík, který za sebou nechává letecký petrolej díky vyššímu výkonu i deriváty hydrazinu díky tomu, že není toxický. Metan má ale oproti kapalnému vodíku výhodu v tom, že je mnohem stabilnější a můžeme jej skladovat při příznivějších teplotách, které jsou srovnatelné se zkapalněným kyslíkem. Díky tomu by metanové nádrže potřebovaly slabší tepelnou izolaci a jelikož má metan vyšší hustotu než zkapalněný vodík, daly by se použít i menší nádrže.

Co je ale hlavní je to, že metan můžeme mimořádně snadno získat z místních zdrojů. Technologie ISRU, tedy využívání lokálních zdrojů je pro odborníky velice lákavá, protože stroje by získaly možnost snadno dotankovat své nádrže. Technologie ISRU se mají testovat na vozítku Mars rover 2020, kde by se měla zkoušet produkce metanu a kyslíku. Budoucí výpravy (třeba jednou i pilotované) by tak mohly z atmosféry doplnit nádrže a vyrazit na oběžnou dráhu.

Ale zpátky do dnešních dnů. Testované motory využívaly standardní přetlakový cyklus (viz článek na kosmonautix.cz). Aby příští generace těchto trysek dosáhly tahu více než 11 tun pro použití na větších landerech a zároveň umožnily korigovat tah, pracují inženýři i na motoru, který by byl napojený na klasické turbočerpadlo. V tomto případě má dosahovat 95 000 otáček / minutu a díky jeho práci dosáhne motor vyšších úrovní tahu.

První zkoušky turbočerpadla pro metanové motory by mohly přijít ještě před koncem letošního roku. Půjde o kus, který měl původně pracovat s kapalným vodíkem. Bylo by výhodné, pokud by se ukázalo, že turbočerpadlo může pracovat s oběma palivy. Samotné motory se skládají jen ze dvou částí – vstřikovače a samotné spalovací komory – technici v Marshallově středisku na nich pracují již téměř deset let. Jako okysličovadlo zde slouží zkapalněný kyslík. Za zmínku stojí, že některé části turbočerpadel i samotných motorů byly vyrobeny pomocí pokročilých výrobních metod jako je například 3D tisk.

Kromě toho, že 3D tisk umožňuje rychlou výrobu a snížení nákladů, umožňuje i vytvořit složité struktury – třeba u aktuálně testovaných motorů jde o kanálky pro teplotní senzory. Cílem techniků je dosáhnout trysky, která by byla regenerativně chlazena – chladné palivo z nádrže by procházelo kolem trysky, ze které by odebíralo přebytečné teplo a bránilo tak jejímu shoření. Do spalovací komory by tak přicházelo již ohřáté. K tomu je ale potřeba důkladně prozkoumat rozložení tepla v metanovém motoru. A přesně v tom mohou pomoci aktuální zkoušky s teplotními senzory.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA.gov

Převzato: www.kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Cesta na Mars, Metan


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »