Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Prototyp mezihvězdné sondy testován pomocí balónu

Prototyp mezihvězdné sondy testován pomocí balónu

Kresba zachycující zkoušku zkušebního modelu miniaturní sondy WSS
Autor: UC Santa Barbara

Výzkumníci z University of California, Santa Barbara, společně s pracovníky UCSB Experimental Cosmology Group (ECG) pracují v současné době na způsobu, jak realizovat sen mezihvězdných letů. Pod vedením profesora Philipa Lubina skupina vědců věnovala značné úsilí na vytvoření mezihvězdné mise poháněné pomocí energie světla (laseru) a představující tenkou sondu WSS (wafer scale spacecraft).

Jestli všechno půjde dobře, tato sonda bude schopna dosáhnout relativistické rychlosti (určitého podílu rychlosti světla) a dospět do oblasti nejbližší hvězdné soustavy (Proxima Centauri) ještě během našeho života. Nedávno skupina SCG dosáhla významného milníku úspěšným testováním prototypu verze své miniaturní sondy. To spočívalo ve vyslání jejího exempláře pomocí balónu do stratosféry za účelem prověření funkčnosti a výkonu.

Start byl uskutečněn ve spolupráci s United States Naval Academy in Annapolis dne 12. 4. 2019. Toto datum bylo vybráno vzhledem k 58. výročí startu sovětského kosmonauta Jurije Gagarina, který uskutečnil první let člověka do vesmíru. Zkouška spočívala ve startu prototypu sondy pomocí balónu, který ji dopravil do výšky 32 kilometrů nad povrchem v oblasti Pennsylvánie.

Představa sondy StarChip je jednoduchá. Využitím výhod vynálezů a pokroku v oblasti miniaturizace mohou být všechny nezbytné součásti průzkumné mise instalovány na sondu o velikosti lidské dlaně. Celá sonda je postavená na základě konceptu solární plachetnice a vývoje v oblasti velmi lehkých materiálů; společně tak mohou umožnit výrobu sondy, která může být urychlena na rychlost dosahující až 20 % rychlosti světla.

Přístrojové vybavení zkušební sondy WSS testované univerzitou Santa Barbara Autor: UC Santa Barbara
Přístrojové vybavení zkušební sondy WSS testované univerzitou Santa Barbara
Autor: UC Santa Barbara
V zájmu tohoto letu vědecký tým, který ji vytvořil, připravil sondu StarChip k jejímu prověření prostřednictvím série testů navržených k přezkoušení jejího fungování v kosmickém prostoru a schopnosti studovat jiná tělesa. Prototyp sondy fungoval bezchybně ve stratosféře Země (3× výše, než operují dopravní letadla) a pořídil více než 4 000 snímků naší planety. Nic Rupert, vývojový inženýr Lubinovy laboratoře, vysvětluje:

Byla navržena tak, že zajišťuje mnoho funkcí jako mnohem větší sonda; nese například kameru, zařízení k přenosu dat včetně laserové komunikace, čidla k určování polohy a měření magnetického pole. V důsledku značných pokroků v mikroelektronice můžeme zmenšit sondu na mnohem menší velikost, než to bylo možné dříve. A to i pro specializované aplikace, jako je ta naše.“

Tak začala cesta financovaná NASA a několika soukromými nadacemi, která jednoho dne vyvrcholí startem na mezihvězdnou cestu. „Je to součást procesu budoucího vývoje na cestě, kde můžete testovat každou součást systému k jejímu zdokonalení,“ říká profesor fyziky a kosmolog Philip Lubin, UC Santa Barbara. „Je to součást dlouhodobého programu vývoje miniaturní sondy pro meziplanetární, a nakonec i pro mezihvězdné lety.“

Cílem projektu je, jak už napovídá jeho název, vyvinout a postavit ultralehkou (jednotky gramů) křemíkovou destičku se zabudovanou elektronikou schopnou vypuštění do vesmíru, která by přitom předávala na Zemi získaná data. Vzhledem ke vzdálenosti, kterou vědci potřebují docílit – zhruba 4,2 světelného roku, přičemž by křižovala prostor rychlostí odpovídající významné části rychlosti světla – požadované technologie jsou však zatím nedostižné.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] universetoday.com
[2] news.ucsb.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: UC Santa Barbara, Mezihvězdná sonda


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »