Prototyp mezihvězdné sondy testován pomocí balónu
Autor: UC Santa Barbara
Výzkumníci z University of California, Santa Barbara, společně s pracovníky UCSB Experimental Cosmology Group (ECG) pracují v současné době na způsobu, jak realizovat sen mezihvězdných letů. Pod vedením profesora Philipa Lubina skupina vědců věnovala značné úsilí na vytvoření mezihvězdné mise poháněné pomocí energie světla (laseru) a představující tenkou sondu WSS (wafer scale spacecraft).
Jestli všechno půjde dobře, tato sonda bude schopna dosáhnout relativistické rychlosti (určitého podílu rychlosti světla) a dospět do oblasti nejbližší hvězdné soustavy (Proxima Centauri) ještě během našeho života. Nedávno skupina SCG dosáhla významného milníku úspěšným testováním prototypu verze své miniaturní sondy. To spočívalo ve vyslání jejího exempláře pomocí balónu do stratosféry za účelem prověření funkčnosti a výkonu.
Start byl uskutečněn ve spolupráci s United States Naval Academy in Annapolis dne 12. 4. 2019. Toto datum bylo vybráno vzhledem k 58. výročí startu sovětského kosmonauta Jurije Gagarina, který uskutečnil první let člověka do vesmíru. Zkouška spočívala ve startu prototypu sondy pomocí balónu, který ji dopravil do výšky 32 kilometrů nad povrchem v oblasti Pennsylvánie.
Představa sondy StarChip je jednoduchá. Využitím výhod vynálezů a pokroku v oblasti miniaturizace mohou být všechny nezbytné součásti průzkumné mise instalovány na sondu o velikosti lidské dlaně. Celá sonda je postavená na základě konceptu solární plachetnice a vývoje v oblasti velmi lehkých materiálů; společně tak mohou umožnit výrobu sondy, která může být urychlena na rychlost dosahující až 20 % rychlosti světla.
Autor: UC Santa Barbara
„Byla navržena tak, že zajišťuje mnoho funkcí jako mnohem větší sonda; nese například kameru, zařízení k přenosu dat včetně laserové komunikace, čidla k určování polohy a měření magnetického pole. V důsledku značných pokroků v mikroelektronice můžeme zmenšit sondu na mnohem menší velikost, než to bylo možné dříve. A to i pro specializované aplikace, jako je ta naše.“
Tak začala cesta financovaná NASA a několika soukromými nadacemi, která jednoho dne vyvrcholí startem na mezihvězdnou cestu. „Je to součást procesu budoucího vývoje na cestě, kde můžete testovat každou součást systému k jejímu zdokonalení,“ říká profesor fyziky a kosmolog Philip Lubin, UC Santa Barbara. „Je to součást dlouhodobého programu vývoje miniaturní sondy pro meziplanetární, a nakonec i pro mezihvězdné lety.“
Cílem projektu je, jak už napovídá jeho název, vyvinout a postavit ultralehkou (jednotky gramů) křemíkovou destičku se zabudovanou elektronikou schopnou vypuštění do vesmíru, která by přitom předávala na Zemi získaná data. Vzhledem ke vzdálenosti, kterou vědci potřebují docílit – zhruba 4,2 světelného roku, přičemž by křižovala prostor rychlostí odpovídající významné části rychlosti světla – požadované technologie jsou však zatím nedostižné.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] universetoday.com
[2] news.ucsb.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
