Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Průšvih při testu motoru oddaluje misi ke kosmické stanici
Vít Straka Vytisknout článek

Průšvih při testu motoru oddaluje misi ke kosmické stanici

Testy motoru AJ26 ve Stennisově centru v lednu 2014. Autor: NASA
Testy motoru AJ26 ve Stennisově centru v lednu 2014.
Autor: NASA
Zatím 16 dní a stále pokračuje … Tak dlouhý je odklad startu zásobovací lodi Cygnus americké firmy Orbital Sciences Corp. k Mezinárodní kosmické stanici z technických důvodů. Paradoxně kosmické plavidlo či nosná raketa nevykazují žádné anomálie, jak nám ale ukázal květnový pokusný zážeh stejného typu motoru, jaký bude vynášet do vesmíru Cygnus, je potřeba opatrnosti. Motor byl při testu totiž málem zničen.

Celkově třetí loď Cygnus po dvou úspěšných misích měla s několika tunami zásob a výbavy vzlétnout ke stanici ISS již počátkem května. Problém by to nebyl, firma Orbital však byla tehdy požádána o odklad z NASA, protože se zpožďoval dubnový start jiné komerční lodě, Dragonu od SpaceX. Tyto dvě lodě nemohou být na stanici ve stejnou dobu, je to dáno více faktory. Jednak používají pro připojení ke komplexu stejný stykovací port na americkém modulu evropské výroby jménem Harmony, jednak jsou jejich mise spojeny se spoustou práce a tak dále.

Start lodi Cygnus se přehoupnul na desátý červen, toto datum však odsoudila k neúspěchu zdánlivě nesouvisející záležitost.

Psal se 22. květen 2014 a ve Stennisově středisku NASA (stát Mississippi, jihovýchodní okraj USA) probíhal na speciálním stavu testovací zážeh motoru AJ26, který měl podle plánu pomoci coby součást prvního stupně rakety Antares vynést ke kosmické stanici jednu z příštích lodí Cygnus v lednu 2015.

Leden 2014, raketa Antares opouští montážní halu a vydává se na start. Dva motory AJ26, tvořící první stupeň, jsou krásně patrné. Autor: Orbital Sciences Corp.
Leden 2014, raketa Antares opouští montážní halu a vydává se na start. Dva motory AJ26, tvořící první stupeň, jsou krásně patrné.
Autor: Orbital Sciences Corp.
Čtyřicet metrů vysoká raketa Antares je taktéž dílem společnosti Orbital Sciences, sestává ze dvou stupňů: pohonná síla prvního je tvořena právě párem motorů AJ26 o tahu 1 633 kN při běžném atmosférickém tlaku každý, spalují letecký benzín kerosin, první stupeň hoří 3 minuty a 51 sekund od startu a vynese soupravu 107 kilometrů vysoko. Druhý stupeň má jediný motor na pevné palivo. Motory AJ26 byly vyrobeny s původním označením NK-33 v Sovětském svazu na přelomu 60. a 70. let pro neúspěšnou superraketu N1, určenou k lunárním výpravám. V polovině 90. let uskladněné motory zakoupila a upravila americká firma Aerojet Rocketdyne pro potřeby amerických komerčních nosičů.

No a právě jeden takový motor AJ26 byl testován 22. května ve Stennisu. Pokusný statický zážeh se však vymknul z rukou: hoření skončilo po půl minutě namísto plánovaných 54 sekund a kvůli technické anomálii, kterou teď Orbital s pomocí Aerojet Rocketdyne vyšetřuje, motor utrpěl těžké poškození. Podrobnosti o incidentu zatím zveřejněny nebyly, snad kvůli probíhajícímu vyšetřování příčin.

Před nehodou nic nenasvědčovalo skryté hrozbě. Stejně jako v případě dvou motorů AJ26, které jsou již připevněny k nosné raketě Antares na kosmodromu Wallops ve Virginii a téměř připraveny letět se Cygnusem. Co když skrývají podobnou Pandořinu skříňku?

Z tohoto důvodu byl start z 10. června již podruhé odložen (momentálně „ne dříve než“ 10. července večer našeho času) a tento týden se měli technici z Orbital v montážní hale, kde nyní raketa tráví svůj čas ve vodorovné poloze, na oba její motory AJ26 podrobně mrknout. Výsledky pak budou důležitým ukazatelem při vydání závěrečného povolení ke startu. Veškeré testy oba motory zvládnuly ale co když …?

Kromě kontroly motorů je jinak vlastně všechno připraveno, loď Cygnus je natankovaná palivem a naládovaná zásobami pro kosmickou stanici. Ve sterilní místnosti na kosmodromu Wallops očekává převoz do montážní haly a připevnění k raketě. Poté technici ještě naloží citlivý náklad jako třeba organické vědecké vzorky či čerstvé jídlo pro šest astronautů na stanici a pak bude následovat převoz na startovací rampu dva či tři dny před startem.

Když nepočítáme demonstrační misi, červencový let bude druhým z osmi, za které dostala Orbital Sciences od NASA v přepočtu skoro 40 miliard korun. Kromě druhého operačního Cygnusu se má v červenci vydat k ISS také poslední evropská loď ATV a zůstat na stanici až do příštího roku.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



41. vesmírný týden 2024

41. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 10. do 13. 10. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, téměř celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je vysoká. Na večerní oblohu má vstoupit poměrně jasná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Při testu rakety Vulcan došlo k anomálii a uletěla tryska postranního motoru, ale bez vlivu na doručení nákladu na oběžnou dráhu. Očekáváme přistání mise Crew-8 z ISS zpátky na Zemi. Očekáváme starty dvou kosmických sond, jakmile bude opět povoleno raketám Falcon startovat. Před 60 lety proběhla riskantní mise Voschod 1 se třemi kosmonauty na palubě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdokupa

NGC 884

Další informace »