Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  První kosmická družice Sputnik 1 bude mít stříbrnou minci

První kosmická družice Sputnik 1 bude mít stříbrnou minci

Pamětní mince Sputnik 1
Autor: Česká mincovna

Pražskou prodejnu jablonecké České mincovny dnes navštívili zástupci ruské Federální kosmické agentury Roskosmos, která 4. října 1957 vypuštěním první umělé družice Sputnik 1 započala vesmírný program a odstartovala významnou kosmickou éru lidstva. K této příležitosti Česká mincovna vydává stříbrnou jednouncovou minci, která se stává již čtvrtou v pořadí ve sběratelské minisérii z cyklu Století létání.

Tisková zpráva České mincovny z 19. září 2017

Roskosmos provozuje nosiče a kosmické lodě Sojuz, které jsou nyní dopravním prostředkem na jediné trvale obydlené Mezinárodní vesmírné stanici. „Při příležitosti 60 let od vypuštění první vesmírné družice Sputnik 1 vydáme stříbrnou minci připomínající tuto triumfální výpravu, která do cyklu zlomových postav a událostí z počátků létání nepochybně patří,“ uvedl Lukáš Jokl, marketingový manažer jablonecké České mincovny a dodává, že je pro Mincovnu velkou ctí představit návrhy mince po boku slavného kosmonauta Sergeje Konstantinoviče Krikaljova. Ten je v těchto dnech na návštěvě Česka. Krikaljov je výkonným ředitelem pilotovaných vesmírných letů korporace Roskosmos.

Všechny mince z tohoto cyklu jsou ve stříbrném provedení PROOF s hladkou hranou a průměrem 37 mm. „Mince s motivem Sputniku 1 bude v prodeji od října v počtu 400 ks za 1 450 Kč,“ dodal Jokl. Autorem celé minisérie je jablonecký medailér Asamat Baltaev, který do detailu propracoval podobu družice vznášející se ve vesmíru. Celou sérii lze ukládat do plechové krabičky stříbrné barvy s tématikou ilustrací dvouplošníku kroužícího okolo zeměkoule.

Družice byla zkonstruována Sergejem Koroljovem v rámci neoficiálního soupeření mezi Sovětským svazem a Spojenými státy o vědecko-technickou převahu v oblasti dobývání a výzkumu kosmického prostoru během studené války. Leštěná kovová koule o průměru 58 cm a hmotnosti 83,6 kg se dvěma vysílacími moduly byla vypuštěna Sovětským svazem v Kazašské SSR 4. října 1957. Její sledování poskytovalo vědcům cenné informace například o ionosféře a hustotě horní atmosféry. Družice cestovala vesmírem rychlostí přibližně 29 000 km/h, přičemž oběžnou dráhu kolem Země absolvovala za 96,2 minut. Po třech měsících a 1 440 obletech vstoupila do zemské atmosféry, kde shořela.



Převzato: Česká mincovna



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Mince, Sputnik


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »