Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  První kosmický výstup Maxe Surajeva
Vít Straka Vytisknout článek

První kosmický výstup Maxe Surajeva

Surajev na palubě ISS
Surajev na palubě ISS
Ruský kosmonaut Maxim Surajev, momentálně dlouhodobě pracující na palubě ISS jako člen 22. základní posádky, píše z paluby Mezinárodní kosmické stanice vlastní internetový blog, kde si mohou zájemci číst o každodenním životě na oběžné dráze. V posledních dnech Maxim shrnul na svém blogu pocity ze své první kosmické vycházky, kterou absolvoval 14. ledna (viz. článek). Překlad jeho vyprávění vám přinášíme v tomto článku.

Co vám mohu říct o kosmické vycházce? EVA (činnost mimo loď) je velmi obtížná. Vyžaduje dlouhou a záludnou přípravu.

maxandhisfriends.jpg
Každý systém skafandru je prověřován - lithiové zásobníky (pro odstranění oxidu uhličitého), baterie,… Chladící systém musíme izolovat, protože se vzduchem uvnitř jednoduše nebude fungovat. A tohle všechno se týká pouze skafandru. Kromě něj musíme vzít v úvahu spoustu podobných věcí. Například potřebujete mít s sebou všechno, co budete potřebovat. Řekněme, že váš šroubovák není ten správný a vy nemůžete během výstupu uvolnit šroub. Nemůžete si jít pro správný šroubovák. Proto pečlivě zkoušíme každý kus nářadí a vybavení, které si bereme s sebou "ven", kde je upevníme, aby neodletěly. Pokud nám něco uletí, je to katastrofa, protože nemáme žádnou náhradu. Navíc musíme připravit v přechodové komoře speciální panely, používané při kosmických výstupech a vynést z ní všechno kromě našich skafandrů. Prostě všechno velmi pečlivě, dvakrát až třikrát kontrolujeme.

A výstup sám… Tuny pocitů! Těžká práce ale velmi zajímavá.

Měl jsem dlouho strach. Nebyl to ale strach ze selhání. Byl to obyčejný lidský strach - prostě jdete ven do prázdnoty. Máte dva bezpečnostní popruhy nebo jeden a vaši ruku - to je všechno. Když se z nějakého důvodu odpoutáte a odletíte pryč od stanice, třeba jen metr - je to, nic vám nepomůže, nikdo vás nemůže zachránit, není způsob, kterým by jste se vrátili. Neexistuje vybavení, které by vám pomohlo. Proto je pro kosmické výstupy přísné pravidlo - dva bezpečnostní popruhy. Anebo dvě karabiny nebo jeden popruh a vaše ruka.

"Teplo" nad denní polokoulí Země cítíte velmi dobře, jako na pláži. Během našeho výstupu jsme byli třikrát "ve stínu" a po jeho opuštění bylo zřetelně cítit, jak rukavice hřejí. Sám skafandr má dobrý termoregulační systém a nebude vám v něm horko. Ale rukavice jsou jen z gumy a zahřívají se.

Oleg Kotov při výstupu
Oleg Kotov při výstupu
Za skoro celých šest hodin jsme se určitě unavili. Ruce a záda taky… Přesněji, ne záda ale místa, kde skafandr těsně přiléhal k tělu a třel se o něj. Upřímně řečeno, Oleg (Kotov) i já si myslíme, že skafandry byly trochu těsné…

Také bych chtěl moc poděkovat Olegovi. Je dobrý, má zkušenosti s kosmickými výstupy a všechno mi ukázal, vysvětlil a pomohl s přípravou. Díky němu šlo všechno hladce. Znal a poradil. Mockrát ti děkuji!

Přinášíme ještě jeden příspěvek z blogu:

Surajev píše: Velmi jsem se zasmál, když jsem četl tento komentář od Alexandra:
"Sledoval jsem výstup na NASA TV. Všechna komunikace v ruštině byla nějakou paní překládána do angličtiny. A byl tady jeden moment: Oleg řekl: "Podívej se dozadu - jsou tam dinosauři!" Tlumočnice byla v šoku a já jsem se velmi smál. Gratuluji k úspěšnému výstupu:)"

Surajev pokračuje: Dinosauři tam opravdu byli. A byl jsem to já, kdo o nich mluvil. A bylo to takhle: "Dinosauři" jsou speciální nářadí pro práci v otevřeném prostoru, něco jako kleště, které používáme ke stříhání. Měl jsem "dinosaury" v mé tašce a Oleg ji připevnil k zábradlí. A já jsem za sebou viděl, jak ta taška poletuje ale neviděl jsem, že je připevněná. Takže jsem řekl Olegovi, že dinosauři létají:).

Převzato:
Orbitální blog Maxima Surajeva, www.nasa.gov




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »