Ares I-X na startovací rampěPo zhodnocení všech faktorů dal v pátek tým zodpovědných manažerů NASA zelenou úternímu startu rakety Ares I-X. Jde o pokusný exemplář budoucího nosiče Ares I, který by měl spolu s kosmickou lodí Orion někdy po roce 2015 vystřídat americké raketoplány, které by měly odejít do výslužby za necelý rok. Start rakety Ares I-X ukáže, jak na tom NASA s vývojem nové dopravní kapacity opravdu je a co je potřeba změnit.
Poslední mise raketoplánu (Discovery STS-133) by se měla uskutečnit v září 2010 a lodě Orion a rakety Ares by měly nastoupit na scénu roku 2015 (ale nejspíše se jejich premiéra opozdí vzhledem k nedostatku financí). Do té doby budou dopravu kosmonautů na Mezinárodní kosmickou stanici ISS zajišťovat ruské lodě Sojuz a co se týče dopravy zásob a nákladu na tuto stanici se Amerika zřejmě spolehne na soukromé firmy. Kromě nich budou zásobování samozřejmě zajišťovat ruské lodě Progress, japonské HTV a evropské ATV.
Převoz Ares I-X na startovací rampuVývoj lodí Orion a raket Ares v rámci programu Constellation je však už v plném proudu. 20. října byla na rampu 39B Kennedyho kosmického střediska na Floridě převezena raketa Ares I-X, která má svým pokusným startem demonstrovat postup prací na vývoji nových dopravních prostředků a také během letu získat neocenitelné údaje o chování nové rakety během stoupání atmosférou.
Samozřejmě nejde o plnohodnotný exemplář rakety i s kosmickou lodí. Ta je spolu s vrchním stupněm pouze atrapa a letuschopný je vlastně jen první stupeň. Ale pro tento test to bohatě stačí. Vzletová hmotnost Ares I-X bude asi 816 tun a její výška dosáhne 100 m.
Raketa Ares I-XPrvní stupeň rakety je tvořen čtyřsegmentovým motorem SRB na tuhá paliva, "zapůjčeným" z inventáře raketoplánů. První stupeň nové rakety Ares I má být ale pětisegmentový a tak první stupeň obsahuje také neaktivní napodobeninu tohoto pátého segmentu, která ponese především řídící elektroniku, antény, systém pro přijímání příkazů ze Země a baterie. V horní části prvního stupně jsou zabaleny 3 padáky, pomocí kterých se první stupeň po dokončení testu snese do vln Atlantského oceánu. Protože první stupeň rakety Ares I bude větší a těžší než motory SRB, používané raketoplány, byly vyvinuty i větší padáky. Všechny tři dohromady pokryjí plochu 8000 metrů čtverečních a s vyhořelým prvním stupněm je budou dělit lana o délce 99 metrů.
Druhý stupeň rakety bude vlastně celý pouze atrapa (ale věrná, co se týče velikosti a hmotnosti) a bude obsahovat kromě zařízení řídících a vědeckých také hmotnostní závaží a uzly pro spojení s ostatními částmi rakety. Na jeho vrcholku se bude nacházet napodobenina kosmické lodě Orion a záchranné věže, dlouhé 14 metrů. Senzory v maketě Orionu budou měřit především aerodynamické namáhání a teplotu, rakety totiž vzduch "proráží" svým vrcholkem, který určuje proud vzduchu kolem celého nosiče. Celý druhý stupeň váží skoro 204 tun a měří více než 30 metrů.
Schéma testovacího letuStart Ares I-X je prozatím plánován v úterý 27. října ve 13:00 SEČ, hned na začátku 4hodinového startovacího okna. Odpočítávání začne ve stavu T-7 hodin v úterý v 6 hodin ráno. Po startu raketa zamíří na východ na dráhu se sklonem 28,5 stupně k rovníku. Na tu se samozřejmě nedostane, klíčovou událost celého startu představuje vypnutí prvního a následné oddělení stupňů asi 2 minuty po vzletu ve výšce asi 40 km. Setrvačností oba vyletí ještě asi 6 km do výšky a následně se snesou do vln Atlantského oceánu, první stupeň pomocí tří velkých padáků. Celý let by měl trvat asi 369 sekund.
I přes nejistou finanční situaci je let velmi důležitý, půjde o první operační nasazení nové technologie, ze kterého se NASA může hodně naučit a jeho výsledek může zásadním způsobem změnit program Constellation, k lepšímu nebo k horšímu.
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 11. do 3. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala i slabá polární záře. Kometa 12P se na obloze přibližuje k hvězdě Vega v Lyře. Počet startů Falconů směřuje letos k číslu 100. Startovat bude také Sojuz s nákladní lodí Progress MS-25 k ISS. Před 100 lety se narodil čestný člen České astronomické společnosti Vojtěch Letfus.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek
„Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner
Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,