Ares I-X na startovací rampěPo zhodnocení všech faktorů dal v pátek tým zodpovědných manažerů NASA zelenou úternímu startu rakety Ares I-X. Jde o pokusný exemplář budoucího nosiče Ares I, který by měl spolu s kosmickou lodí Orion někdy po roce 2015 vystřídat americké raketoplány, které by měly odejít do výslužby za necelý rok. Start rakety Ares I-X ukáže, jak na tom NASA s vývojem nové dopravní kapacity opravdu je a co je potřeba změnit.
Poslední mise raketoplánu (Discovery STS-133) by se měla uskutečnit v září 2010 a lodě Orion a rakety Ares by měly nastoupit na scénu roku 2015 (ale nejspíše se jejich premiéra opozdí vzhledem k nedostatku financí). Do té doby budou dopravu kosmonautů na Mezinárodní kosmickou stanici ISS zajišťovat ruské lodě Sojuz a co se týče dopravy zásob a nákladu na tuto stanici se Amerika zřejmě spolehne na soukromé firmy. Kromě nich budou zásobování samozřejmě zajišťovat ruské lodě Progress, japonské HTV a evropské ATV.
Převoz Ares I-X na startovací rampuVývoj lodí Orion a raket Ares v rámci programu Constellation je však už v plném proudu. 20. října byla na rampu 39B Kennedyho kosmického střediska na Floridě převezena raketa Ares I-X, která má svým pokusným startem demonstrovat postup prací na vývoji nových dopravních prostředků a také během letu získat neocenitelné údaje o chování nové rakety během stoupání atmosférou.
Samozřejmě nejde o plnohodnotný exemplář rakety i s kosmickou lodí. Ta je spolu s vrchním stupněm pouze atrapa a letuschopný je vlastně jen první stupeň. Ale pro tento test to bohatě stačí. Vzletová hmotnost Ares I-X bude asi 816 tun a její výška dosáhne 100 m.
Raketa Ares I-XPrvní stupeň rakety je tvořen čtyřsegmentovým motorem SRB na tuhá paliva, "zapůjčeným" z inventáře raketoplánů. První stupeň nové rakety Ares I má být ale pětisegmentový a tak první stupeň obsahuje také neaktivní napodobeninu tohoto pátého segmentu, která ponese především řídící elektroniku, antény, systém pro přijímání příkazů ze Země a baterie. V horní části prvního stupně jsou zabaleny 3 padáky, pomocí kterých se první stupeň po dokončení testu snese do vln Atlantského oceánu. Protože první stupeň rakety Ares I bude větší a těžší než motory SRB, používané raketoplány, byly vyvinuty i větší padáky. Všechny tři dohromady pokryjí plochu 8000 metrů čtverečních a s vyhořelým prvním stupněm je budou dělit lana o délce 99 metrů.
Druhý stupeň rakety bude vlastně celý pouze atrapa (ale věrná, co se týče velikosti a hmotnosti) a bude obsahovat kromě zařízení řídících a vědeckých také hmotnostní závaží a uzly pro spojení s ostatními částmi rakety. Na jeho vrcholku se bude nacházet napodobenina kosmické lodě Orion a záchranné věže, dlouhé 14 metrů. Senzory v maketě Orionu budou měřit především aerodynamické namáhání a teplotu, rakety totiž vzduch "proráží" svým vrcholkem, který určuje proud vzduchu kolem celého nosiče. Celý druhý stupeň váží skoro 204 tun a měří více než 30 metrů.
Schéma testovacího letuStart Ares I-X je prozatím plánován v úterý 27. října ve 13:00 SEČ, hned na začátku 4hodinového startovacího okna. Odpočítávání začne ve stavu T-7 hodin v úterý v 6 hodin ráno. Po startu raketa zamíří na východ na dráhu se sklonem 28,5 stupně k rovníku. Na tu se samozřejmě nedostane, klíčovou událost celého startu představuje vypnutí prvního a následné oddělení stupňů asi 2 minuty po vzletu ve výšce asi 40 km. Setrvačností oba vyletí ještě asi 6 km do výšky a následně se snesou do vln Atlantského oceánu, první stupeň pomocí tří velkých padáků. Celý let by měl trvat asi 369 sekund.
I přes nejistou finanční situaci je let velmi důležitý, půjde o první operační nasazení nové technologie, ze kterého se NASA může hodně naučit a jeho výsledek může zásadním způsobem změnit program Constellation, k lepšímu nebo k horšímu.
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 6. do 8. 6. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a je viditelný na večerní obloze večer. Z večerní oblohy mizí Jupiter, který se potkává s Merkurem. Zbývá zde pouze Mars ve Lvu. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je vysoká a očekáváme polární záře. Čína vypustila sondu Tianwen-2 k malé planetce, kvazi-měsíci Země Kamo’oalewa . Proběhl devátý letový test Super Heavy Starship. Před 400 lety se narodil významný italský astronom Giovanni Domenico Cassini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu