Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  První nástupce raketoplánů připraven ke startu
Vít Straka Vytisknout článek

První nástupce raketoplánů připraven ke startu

Ares I-X na startovací rampě
Ares I-X na startovací rampě
Po zhodnocení všech faktorů dal v pátek tým zodpovědných manažerů NASA zelenou úternímu startu rakety Ares I-X. Jde o pokusný exemplář budoucího nosiče Ares I, který by měl spolu s kosmickou lodí Orion někdy po roce 2015 vystřídat americké raketoplány, které by měly odejít do výslužby za necelý rok. Start rakety Ares I-X ukáže, jak na tom NASA s vývojem nové dopravní kapacity opravdu je a co je potřeba změnit.

Poslední mise raketoplánu (Discovery STS-133) by se měla uskutečnit v září 2010 a lodě Orion a rakety Ares by měly nastoupit na scénu roku 2015 (ale nejspíše se jejich premiéra opozdí vzhledem k nedostatku financí). Do té doby budou dopravu kosmonautů na Mezinárodní kosmickou stanici ISS zajišťovat ruské lodě Sojuz a co se týče dopravy zásob a nákladu na tuto stanici se Amerika zřejmě spolehne na soukromé firmy. Kromě nich budou zásobování samozřejmě zajišťovat ruské lodě Progress, japonské HTV a evropské ATV.

Převoz Ares I-X na startovací rampu
Převoz Ares I-X na startovací rampu
Vývoj lodí Orion a raket Ares v rámci programu Constellation je však už v plném proudu. 20. října byla na rampu 39B Kennedyho kosmického střediska na Floridě převezena raketa Ares I-X, která má svým pokusným startem demonstrovat postup prací na vývoji nových dopravních prostředků a také během letu získat neocenitelné údaje o chování nové rakety během stoupání atmosférou.

Samozřejmě nejde o plnohodnotný exemplář rakety i s kosmickou lodí. Ta je spolu s vrchním stupněm pouze atrapa a letuschopný je vlastně jen první stupeň. Ale pro tento test to bohatě stačí. Vzletová hmotnost Ares I-X bude asi 816 tun a její výška dosáhne 100 m.

Raketa Ares I-X
Raketa Ares I-X
První stupeň rakety je tvořen čtyřsegmentovým motorem SRB na tuhá paliva, "zapůjčeným" z inventáře raketoplánů. První stupeň nové rakety Ares I má být ale pětisegmentový a tak první stupeň obsahuje také neaktivní napodobeninu tohoto pátého segmentu, která ponese především řídící elektroniku, antény, systém pro přijímání příkazů ze Země a baterie. V horní části prvního stupně jsou zabaleny 3 padáky, pomocí kterých se první stupeň po dokončení testu snese do vln Atlantského oceánu. Protože první stupeň rakety Ares I bude větší a těžší než motory SRB, používané raketoplány, byly vyvinuty i větší padáky. Všechny tři dohromady pokryjí plochu 8000 metrů čtverečních a s vyhořelým prvním stupněm je budou dělit lana o délce 99 metrů.

Druhý stupeň rakety bude vlastně celý pouze atrapa (ale věrná, co se týče velikosti a hmotnosti) a bude obsahovat kromě zařízení řídících a vědeckých také hmotnostní závaží a uzly pro spojení s ostatními částmi rakety. Na jeho vrcholku se bude nacházet napodobenina kosmické lodě Orion a záchranné věže, dlouhé 14 metrů. Senzory v maketě Orionu budou měřit především aerodynamické namáhání a teplotu, rakety totiž vzduch "proráží" svým vrcholkem, který určuje proud vzduchu kolem celého nosiče. Celý druhý stupeň váží skoro 204 tun a měří více než 30 metrů.

Schéma testovacího letu
Schéma testovacího letu
Start Ares I-X je prozatím plánován v úterý 27. října ve 13:00 SEČ, hned na začátku 4hodinového startovacího okna. Odpočítávání začne ve stavu T-7 hodin v úterý v 6 hodin ráno. Po startu raketa zamíří na východ na dráhu se sklonem 28,5 stupně k rovníku. Na tu se samozřejmě nedostane, klíčovou událost celého startu představuje vypnutí prvního a následné oddělení stupňů asi 2 minuty po vzletu ve výšce asi 40 km. Setrvačností oba vyletí ještě asi 6 km do výšky a následně se snesou do vln Atlantského oceánu, první stupeň pomocí tří velkých padáků. Celý let by měl trvat asi 369 sekund.

I přes nejistou finanční situaci je let velmi důležitý, půjde o první operační nasazení nové technologie, ze kterého se NASA může hodně naučit a jeho výsledek může zásadním způsobem změnit program Constellation, k lepšímu nebo k horšímu.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »