Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Raketa Falcon-1 opět selhala
Petr Kubala Vytisknout článek

Raketa Falcon-1 opět selhala

Raketa Falcon-1
Raketa Falcon-1
V neděli 3. srpna došlo k dalšímu neúspěšnému startu rakety Falcon-1, která patří americké soukromé společnosti SpaceX. Jednalo se už o třetí start tohoto nosiče, zatím všechny pokusy skončily neúspěchem.

Příčinou dalšího neúspěchu rakety je neoddělení obou stupňů v čase 2 minuty a 20 sekund po startu. "Je to obrovské zklamání, že jsme nedosáhli oběžné dráhy v tomto třetím startu rakety Falcon-1", řekl evidentně smutný a zaskočený Elon Musk ze společnosti SpaceX.

Přesnou příčinu havárie určí až vyšetřování. Falcon-1 odstartoval ze základny na ostrově Omelek, který je součástí atolu Kwajalein v Tichém oceánu v neděli 3. srpna v 5:34 našeho času. Let probíhal bez problémů až do chvíle, kdy došlo v čase 2:20 k nečekanému výpadku obrazu. Raketa měla vynést malou družici Trailblazer pro Pentagon a dva mikrosatelity NanoSail-D a PRESat.

Neúspěšný start rakety Falcon-1 dne 3. srpna 2008.

Neúspěšný start z března 2007. V čase T+ 2 minuty a 51 sekund po startu je velmi pěkně vidět oddělení prvního stupně.

Raketa Falcon-1 má na výšku 21 metrů a skládá ze dvou stupňů, přičemž ten první lze po vylovení z moře znovu použít. Raketa je schopná vynést do vesmíru náklad o hmotnosti až 670 kg. Už první start rakety Falcon-1 dne 24. března 2006 skončil neúspěchem po 25 sekundách letu. Nepovedl se ani druhý start 21. března 2007. Falcon-1 tehdy selhal krátce před navedením na oběžnou dráhu. Zatím všechny tři pokusy proběhly ze základny na ostrově Omelek, ale raketa může startovat též ze základny Vandenberg nebo z Mysu Canaveral.

Společnost SpaceX se přes neúspěchy nehodlá nikdy vzdát. Původně měl letos proběhnout ještě jeden start, po třetím neúspěšném pokusu je to ale zřejmě velmi nepravděpodobné a dalšího startu se nejspíše dočkáme až v příštím roce.

Video:

Zdroje:





O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »