Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Raketa Falcon-1 opět selhala
Petr Kubala Vytisknout článek

Raketa Falcon-1 opět selhala

Raketa Falcon-1
Raketa Falcon-1
V neděli 3. srpna došlo k dalšímu neúspěšnému startu rakety Falcon-1, která patří americké soukromé společnosti SpaceX. Jednalo se už o třetí start tohoto nosiče, zatím všechny pokusy skončily neúspěchem.

Příčinou dalšího neúspěchu rakety je neoddělení obou stupňů v čase 2 minuty a 20 sekund po startu. "Je to obrovské zklamání, že jsme nedosáhli oběžné dráhy v tomto třetím startu rakety Falcon-1", řekl evidentně smutný a zaskočený Elon Musk ze společnosti SpaceX.

Přesnou příčinu havárie určí až vyšetřování. Falcon-1 odstartoval ze základny na ostrově Omelek, který je součástí atolu Kwajalein v Tichém oceánu v neděli 3. srpna v 5:34 našeho času. Let probíhal bez problémů až do chvíle, kdy došlo v čase 2:20 k nečekanému výpadku obrazu. Raketa měla vynést malou družici Trailblazer pro Pentagon a dva mikrosatelity NanoSail-D a PRESat.

Neúspěšný start rakety Falcon-1 dne 3. srpna 2008.

Neúspěšný start z března 2007. V čase T+ 2 minuty a 51 sekund po startu je velmi pěkně vidět oddělení prvního stupně.

Raketa Falcon-1 má na výšku 21 metrů a skládá ze dvou stupňů, přičemž ten první lze po vylovení z moře znovu použít. Raketa je schopná vynést do vesmíru náklad o hmotnosti až 670 kg. Už první start rakety Falcon-1 dne 24. března 2006 skončil neúspěchem po 25 sekundách letu. Nepovedl se ani druhý start 21. března 2007. Falcon-1 tehdy selhal krátce před navedením na oběžnou dráhu. Zatím všechny tři pokusy proběhly ze základny na ostrově Omelek, ale raketa může startovat též ze základny Vandenberg nebo z Mysu Canaveral.

Společnost SpaceX se přes neúspěchy nehodlá nikdy vzdát. Původně měl letos proběhnout ještě jeden start, po třetím neúspěšném pokusu je to ale zřejmě velmi nepravděpodobné a dalšího startu se nejspíše dočkáme až v příštím roce.

Video:

Zdroje:





O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »