Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Raketa Falcon-1 opět selhala
Petr Kubala Vytisknout článek

Raketa Falcon-1 opět selhala

Raketa Falcon-1
Raketa Falcon-1
V neděli 3. srpna došlo k dalšímu neúspěšnému startu rakety Falcon-1, která patří americké soukromé společnosti SpaceX. Jednalo se už o třetí start tohoto nosiče, zatím všechny pokusy skončily neúspěchem.

Příčinou dalšího neúspěchu rakety je neoddělení obou stupňů v čase 2 minuty a 20 sekund po startu. "Je to obrovské zklamání, že jsme nedosáhli oběžné dráhy v tomto třetím startu rakety Falcon-1", řekl evidentně smutný a zaskočený Elon Musk ze společnosti SpaceX.

Přesnou příčinu havárie určí až vyšetřování. Falcon-1 odstartoval ze základny na ostrově Omelek, který je součástí atolu Kwajalein v Tichém oceánu v neděli 3. srpna v 5:34 našeho času. Let probíhal bez problémů až do chvíle, kdy došlo v čase 2:20 k nečekanému výpadku obrazu. Raketa měla vynést malou družici Trailblazer pro Pentagon a dva mikrosatelity NanoSail-D a PRESat.

Neúspěšný start rakety Falcon-1 dne 3. srpna 2008.

Neúspěšný start z března 2007. V čase T+ 2 minuty a 51 sekund po startu je velmi pěkně vidět oddělení prvního stupně.

Raketa Falcon-1 má na výšku 21 metrů a skládá ze dvou stupňů, přičemž ten první lze po vylovení z moře znovu použít. Raketa je schopná vynést do vesmíru náklad o hmotnosti až 670 kg. Už první start rakety Falcon-1 dne 24. března 2006 skončil neúspěchem po 25 sekundách letu. Nepovedl se ani druhý start 21. března 2007. Falcon-1 tehdy selhal krátce před navedením na oběžnou dráhu. Zatím všechny tři pokusy proběhly ze základny na ostrově Omelek, ale raketa může startovat též ze základny Vandenberg nebo z Mysu Canaveral.

Společnost SpaceX se přes neúspěchy nehodlá nikdy vzdát. Původně měl letos proběhnout ještě jeden start, po třetím neúspěšném pokusu je to ale zřejmě velmi nepravděpodobné a dalšího startu se nejspíše dočkáme až v příštím roce.

Video:

Zdroje:





O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »