Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Raketoplán Atlantis zamíří k Mezinárodní kosmické stanici s novým ruským modulem
Vít Straka Vytisknout článek

Raketoplán Atlantis zamíří k Mezinárodní kosmické stanici s novým ruským modulem

Atlantis na startovací rampě
Atlantis na startovací rampě
14. května začne startem z Kennedyho kosmického střediska na Floridě 12denní mise STS-132 raketoplánu Atlantis a jeho šestičlenné posádky, který při tomto letu dopraví na stanici ISS ruský modul Rassvet a nosník s náhradními díly. Posádka raketoplánu také provede výměnu baterií jednoho ze segmentů se solárními panely kosmické stanice. Půjde o 32. start stroje Atlantis, který bude zároveň také jeho posledním.

Nákladový prostor letounu Atlantis naplní ruský modul Rassvet (v překladu Úsvit), který bude pátý den mise STS-132 uchopen robotickou paží kosmické stanice a připojen k ruskému modulu Zarya. Zde bude Rassvet sloužit hlavně jako čtvrtý stykovací uzel ruského segmentu stanice pro připojování lodí Sojuz a Progress a také jako "skladiště" pro vybavení a náklady. Modul Rassvet nese označení MRM-1 (Mini Research Module) a je identickým dvojčetem modulu MRM-2 Poisk, který se stal součástí ISS v listopadu 2009 (vypuštěn byl pomocí rakety Sojuz). Rassvet je vejčitého tvaru, jeho délka činí 6 metrů a průměr 2,35 metru. Obytný prostor v jeho útrobách představuje asi 5,85 metru krychlového. Rassvet bude při startu obsahovat také asi 3 tuny nákladu, který bude upevněn vevnitř i zvenčí.

Posádka mise STS-132
Posádka mise STS-132
Kromě nového ruského modulu bychom v nákladovém prostoru raketoplánu našli i nosič ICC-VLD, na němž budou vypuštěny některé náhradní díly. Půjde především o náhradní anténu Ku-Band, sloužící k odesílání většího množství dat z ISS na Zemi a o šest nových baterií pro energetický modul P6. P6 je vůbec nejstarším segmentem stanice se solárními panely, jež byl vypuštěn v listopadu roku 2000. Modul obsahuje celkem 12 baterií, které sbírají energii ze dvou křídel solárních panelů modulu a zásobují elektřinou systémy při přeletu noční polokoule bez slunečního svitu. Každá baterie se skládá ze 76 nikl-vodíkových článků a váží asi 166 kilogramů. Polovina baterií modulu P6 byla vyměněna v červenci 2009 během mise STS-127, druhá polovina přijde na řadu nyní.

Posádka raketoplánu Atlantis vykoná během šesti dnů pobytu na ISS celkem tři kosmické výstupy, z nichž dva budou věnovány výměně baterií a jeden instalaci přivezených náhradních dílů.

Posádku mise STS-132 tvoří šest zkušených astronautů. Jsou to:

  • Velitel Ken Ham (sedící uprostřed)
    Kapitán amerického námořnictva, který se do vesmíru vydává podruhé, jeho první cestou do vesmíru byla mise Discovery STS-124, kde sloužil jako pilot. Jako velitel bude mít zodpovědnost za bezpečnost a vykonání úkolů mise. Bude řídit raketoplán během příletu ke stanici a přistání na Zemi.
  • Pilot Dominic Antonelli (stojící uprostřed)
    Velitel v americkém námořnictvu. Jako pilot bude asistovat veliteli a bude řídit raketoplán při odletu od stanice. Bude také sloužit jako koordinátor kosmických výstupů. Do vesmíru se vydává taktéž podruhé, letěl jako pilot na misi Discovery STS-119.
  • Letový specialista 1 Garrett Reisman (sedící vlevo)
    Má za sebou dlouhodobý pobyt na ISS v roce 2008, kdy zde strávil 3 měsíce jako člen 16. a 17. dlouhodobé posádky stanice. Má za sebou také jeden kosmický výstup. Sbírku kosmických výstupů si při této misi rozšíří na tři.
  • Letový specialista 2 Michael Good (stojící vlevo)
    Vysloužilý plukovník amerického letectva se vydá do vesmíru podruhé. Vloni se zúčastnil poslední servisní mise k Hubbleovu teleskopu, při které vykonal dva kosmické výstupy. Stejný počet vycházek jej čeká i tentokrát.
  • Letový specialista 3 Steve Bowen (sedící vpravo)
    Kapitán amerického námořnictva a vůbec první důstojník z ponorky vybraný NASA. Poprvé se do vesmíru podíval na konci roku 2008 při misi Endeavour STS-126, při které absolvoval tři kosmické výstupy, nyní jej čekají dva.
  • Letový specialista 4 Piers Sellers (stojící vpravo)
    Nejzkušenější člen posádky, do vesmíru se vydává potřetí (předtím se zúčastnil misí Atlantis STS-112 a Discovery STS-121). Během svých letů uskutečnil šest kosmických výstupů, při kterých strávil skoro 41 hodin ve volném prostoru.

Modul Rassvet v montážní hale
Modul Rassvet v montážní hale
Mise STS-132 je 132. mise raketoplánu, 34. mise raketoplánu na stanici ISS a 32. a zároveň poslední let raketoplánu Atlantis (každý ze tří amerických raketoplánů má před sebou už pouze jeden let). Letoun Atlantis s výrobním označením OV-104 se poprvé vydal do vesmíru jako čtvrtý americký raketoplán 3. 10. 1985 při misi STS-51J. Od té doby získal mnohá prvenství: roku 1989 vypustil při dvou misích do kosmu dvě známé meziplanetární sondy: Magellan k Venuši a Galileo k Jupiteru, v roce 1995 se stal prvním raketoplánem, který se připojil ke kosmické stanici MIR, v roce 2009 byl posledním, který se vydal k Hubbleovu kosmickému dalekohledu. Jedno trochu drsné prvenství na Atlantis ještě čeká: bude prvním americkým raketoplánem, jehož kariéra skončí plánovaně, nikoliv kvůli tragické havárii.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »