Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Raketoplán se vydá naposled k Hubblovu kosmickému dalekohledu
Petr Kubala Vytisknout článek

Raketoplán se vydá naposled k Hubblovu kosmickému dalekohledu

Logo mise STS-125
Logo mise STS-125
Jen málokterý člověk nikdy neslyšel o Hubblově kosmickém dalekohledu. Legendární astronomický přístroj se stal minimálně stejně slavný jako muž, jehož jméno nese. Obíhá okolo Země už od dubna 1990 a na svém kontě má řadu významných i méně významných objevů. O to, aby jich bylo víc, se má postarat posádka raketoplánu Atlantis při misi STS-125. Jejím cílem je prodloužit životnost Hubblova dalekohledu nejméně do roku 2013. Start nejsledovanější mise za poslední léta je naplánován na 10. října.


STS-125 Atlantis - stránky astro.cz k poslední servisní misi k HST



Atlantis se 23. srpna 2008 vydal do montážní haly VAB, kde byl připojen k vnější palivové nádrži (ET) a dvojici motorů na tuhé pohonné hmoty (SRB). Atlantis se měl na startovací rampu vydat podle prvotních plánů v neděli 31. srpna. Převoz byl ale několikrát odložen kvůli drobné technické závadě na vnější palivové nádrži a tropické bouři Hanna. Nakonec se Atlantis vydal ke startovací rampě 39A ve čtvrtek 4. září v 15:30 našeho času.


Trailer k misi STS-125 raketoplánu Atlantis

Cíle mise

Jedním z hlavních úkolů mise STS-125 je vyměnit šestici gyroskopů, které udržují orientaci dalekohledu v prostoru. Kromě toho dojde k výměně baterií, tepelné izolace a naváděcího zařízení. Mimo to se Hubble dočká i dvou nových vědeckých přístrojů - kamery Wide Field Camera-3 pro infračervené, viditelné a ultrafialové záření a spektrografu COS (Cosmic Origins Spectrograph).

Soft-Capture mechanism
Soft-Capture mechanism
K dalekohledu bude navíc připojen nástavec "Soft-Capture mechanism", který má v budoucnu pomoci navést dalekohled do hustých vrstev atmosféry. Celkem má proběhnout pět výstupů do kosmu. V případě nutnosti ale má posádka časovou rezervu i na šestou vycházku do kosmického prostoru. Servisní mise by měla prodloužit životnost Hubblova dalekohledu nejméně do roku 2013.

Posádka

Posádka STS-125
Posádka STS-125
Jádro posádky STS-125 je velmi zkušené. Kapitán Scott D. Altman se do vesmíru vydá již po čtvrté. V březnu 2002 přitom velel misi STS-109, která měla za cíl právě Hubblův kosmický dalekohled. Jeho zkušenosti se tak budou "nahoře" velmi hodit. V posádce je rovněž John M. Grunsfeld, jenž absolvoval již 4 lety do vesmíru a je dalším z odborníků na Hubblův dalekohled. Na rozdíl od Altmana si dalekohled dokonce "osahal" při celkem 5 výstupech do kosmu v letech 1999 a 2002. Grunsfeld se tak s Hubblovým dalekohledem setká už potřetí. Má to ale někdo štěstí, že? Jeho kolega Michael J. Massimino se do vesmíru sice vydává teprve podruhé, ale i on má s HST svou zkušenost. Při misi STS-109 absolvoval dvě kosmické vycházky. Zbytek posádky tvoří zelenáči, kteří si svůj zlatý odznak astronauta budou muset teprve zasloužit. Pilot Gregory C. Johnson a letoví specialisté K. Megan McArthur, Michael T. Good a Andrew J. Feustel poletí do vesmíru poprvé.

Právě posledně jmenovaný nás zajímá nejvíce. Tchyně od Andrewa J. Feustela pochází z Brna. Astronaut se rozhodl ji udělat radost (nebo ho k tomu donutila manželka) a vzít s sebou do vesmíru nějaký předmět se vztahem k České republice. Vybrány byly Písně kosmické od Jana Nerudy.

Přísná opatření

Přeprava raketoplánu Atlantis na startovací rampu 4. září 2008.
Přeprava raketoplánu Atlantis na startovací rampu 4. září 2008.
Mise STS-125 se zapíše do historie jako jedna z nejostřeji hlídaných misí raketoplánu. Není divu, vždyť po nehodě raketoplánu Columbia v roce 2003 byl další let k Hubblovu dalekohledu zrušen. Teprve na nátlak astronomické obce dala 31. října 2006 NASA poslední servisní misi k HST zelenou. Nutno podotknout, že pravých důvodů bylo více. Například ředitel NASA Michael Griffin od svých prvních dní ve funkci misi podporoval. Kromě toho dopadly lety po nehodě Columbie relativně dobře, opatření jsou zdá se dostačující a astronauti s úspěchem vyzkoušeli na vzorcích opravu dlaždic tepelné ochrany. Proč tolik povyku? Pokud by došlo k poškození tepelného štítu raketoplánu při startu, může se posádka uchýlit do bezpečí Mezinárodní kosmické stanice. Při letu k Hubblovu dalekohledu ale taková možnost neexistuje. Hubble obíhá v jiné výšce a pod jiným sklonem vůči rovníku než ISS a raketoplán se k ní nedostane.

Z tohoto důvodu bude na sousední rampě 39B v pohotovosti raketoplán Endeavour. Ten se na startovací komplex vydá ve středu 18. září. Startovací komplex 39B se už k letům raketoplánů nevyužívá a postupně se přestavuje pro potřeby raket Ares I. Přesto se v září a v říjnu stane útočištěm raketoplánu Endeavour, který se tam bude připravovat na misi STS-400, jenž doufejme nikdy neproběhne. Posádku STS-400 tvoří čtveřice astronautů, každý z nich už ve vesmíru minimálně jednou byl. Velitelem je Domonic Gorie, který se do vesmíru vydal už čtyřikrát.

Endeavour by se přiblížil k raketoplánu Atlantis a při třech výstupech do kosmu by se posádka poškozeného raketoplánu postupně přesunula do útrob Endeavouru. Atlantis by pak byl naveden do atmosféry a bezpečně zničen. Mise STS-400 by byla zcela určitě posledním letem raketoplánu. Doufejme ale, že STS-400 zůstane jen na papíře a NASA nebude muset řešit novodobé "Apollo 13".

Do vesmíru i na plátno

Mise raketoplánu Atlantis k HST bude natáčená na 3D kameru IMAX. Nejzajímavější okamžiky letu si tak budou moci vychutnat diváci kina IMAX.

Zdroje:




O autorovi



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »