Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rentgenový kosmický dalekohled ATHENA

Rentgenový kosmický dalekohled ATHENA

Předpokládaný vzhled připravované observatoře ATHENA (ESA) Autor: ESA
Předpokládaný vzhled připravované observatoře ATHENA (ESA)
Autor: ESA
Evropská kosmická agentura ESA upřednostnila astrofyziku vysokých energií pro příští výzkum prostřednictvím nové kosmické observatoře, která se stane vlajkovou lodí ESA. Oficiálně byl oznámen výběr vědecké observatoře s názvem ATHENA (Advanced Telescope for High ENergy Astrophysics) pro rentgenovou oblast, jejíž start se předpokládá v roce 2028.

Tento obří kosmický dalekohled bude mít za úkol nahradit kosmickou observatoř ESA s názvem XMM-Newton (start v roce 1999) a rentgenovou observatoř NASA pojmenovanou Chandra X-ray Observatory (start rovněž v roce 1999). Obě observatoře shromažďují data o vzájemném působení mezi hmotou a černými děrami, studují halo tajemného horkého plynu obklopujícího daleké galaxie, vzdálené záblesky záření gama a další úkazy.

ATHENA bude schopna pozorovat objekty slabší než XMM či Chandra. Stane se jediným rentgenovým kosmickým dalekohledem této třídy, jejíž start je plánovaný na dvacátá léta. Bude poskytovat data splňující vysoké požadavky astronomů na činnost kosmické observatoře.

Nový kosmický dalekohled bude vypuštěn pomocí výkonné rakety, možná evropským nosičem Ariane 5, a bude navedena do oblasti Lagrangeova libračního bodu L2, který se nachází ve vzdálenosti 1,5 miliónu km od Země – v opačném směru než Slunce. Předpokládaná životnost je 5 let.

Konstrukce objektivu rentgenové družice ATHENA Autor: ESA
Konstrukce objektivu rentgenové družice ATHENA
Autor: ESA
Startovní hmotnost observatoře ATHENA bude zhruba 5 tun. Dalekohled bude mít délku 12 metrů včetně mimořádně lehké optiky zhotovené na základě nových technologií. Objektiv se bude skládat z plátků křemíku navršených na sebe, které budou odrážet vysokoenergetické rentgenové záření do dvou přístrojů na palubě kosmické observatoře.

Observatoře podobné jako ATHENA musí být vypouštěny do kosmického prostoru, aby mohly studovat vesmír v oboru rentgenového záření, které je jinak absorbováno zemskou atmosférou. Ta znemožňuje jeho pozorování z povrchu Země.

ATHENA bude schopna podívat se zpět v čase a pozorovat, jak se vytvářely galaxie a kupy galaxií v době několika miliard roků po Velkém třesku.

Dalekohled by měl být schopen rovněž rozložit proudy hmoty padající na černé díry, přispět k výzkumu exoplanet a zkoumat nekonečný vesmír za účelem zmapování jeho velkoškálové struktury.

Předpokládaný vzhled evropské observatoře ATHENA Autor: ESA
Předpokládaný vzhled evropské observatoře ATHENA
Autor: ESA
ATHENA bude nejmodernější observatoří, která umožní významný krok vpřed ve vědeckých schopnostech ve srovnání s předcházejícími rentgenovými družicemi a nastolí odpovědi na zásadní otázky z oblasti astrofyziky,“ říká Alvaro Gimenez (ESA, ředitel oddělení vědy a výzkumu). „Její výběr zaručuje, že úspěch Evropy v oblasti rentgenové astronomie bude udržován i po skončení životnosti kosmické observatoře ESA s názvem XMM-Newton.“

V listopadu 2014 bude oficiálně oznámeno, že následujícími dvěma velkými projekty v rámci evropského programu Cosmic Vision se stanou již popsaný rentgenový dalekohled, a dále mise za účelem potvrzení existence gravitačních vln.

Již dříve bylo schváleno vypuštění sondy k Jupiteru (start v červnu 2022).

Zdroj: www.spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



39. vesmírný týden 2018

39. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 24. 9. do 30. 9. 2018. Měsíc bude v úplňku. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Pohlédnout můžeme k dvojici hvězd v souhvězdí Kozoroha, které však nejsou fyzickou dvojhvězdou. Před 10 roky provedl první výstup do kosmu čínský kosmonaut z lodi Šen-čou 7 a SpaceX provedla první úspěšný start rakety Falcon 1. Před 70 lety se narodil československý kosmonaut Vladimír Remek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Radiant

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2018 obdržel snímek „Radiant“, jehož autorem je Lukáš Veselý   Kdo by je neznal … srpnové padající hvězdy jsou velmi populární i mezi neastronomy. Ostatně, s téměř železnou pravidelností se opakují rok co rok za příjemných prázdninových

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

První astrofotografie

Jupiter a věřím že tam jsou i Europa a Ganymed

Další informace »