Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rentgenový kosmický dalekohled ATHENA

Rentgenový kosmický dalekohled ATHENA

Předpokládaný vzhled připravované observatoře ATHENA (ESA) Autor: ESA
Předpokládaný vzhled připravované observatoře ATHENA (ESA)
Autor: ESA
Evropská kosmická agentura ESA upřednostnila astrofyziku vysokých energií pro příští výzkum prostřednictvím nové kosmické observatoře, která se stane vlajkovou lodí ESA. Oficiálně byl oznámen výběr vědecké observatoře s názvem ATHENA (Advanced Telescope for High ENergy Astrophysics) pro rentgenovou oblast, jejíž start se předpokládá v roce 2028.

Tento obří kosmický dalekohled bude mít za úkol nahradit kosmickou observatoř ESA s názvem XMM-Newton (start v roce 1999) a rentgenovou observatoř NASA pojmenovanou Chandra X-ray Observatory (start rovněž v roce 1999). Obě observatoře shromažďují data o vzájemném působení mezi hmotou a černými děrami, studují halo tajemného horkého plynu obklopujícího daleké galaxie, vzdálené záblesky záření gama a další úkazy.

ATHENA bude schopna pozorovat objekty slabší než XMM či Chandra. Stane se jediným rentgenovým kosmickým dalekohledem této třídy, jejíž start je plánovaný na dvacátá léta. Bude poskytovat data splňující vysoké požadavky astronomů na činnost kosmické observatoře.

Nový kosmický dalekohled bude vypuštěn pomocí výkonné rakety, možná evropským nosičem Ariane 5, a bude navedena do oblasti Lagrangeova libračního bodu L2, který se nachází ve vzdálenosti 1,5 miliónu km od Země – v opačném směru než Slunce. Předpokládaná životnost je 5 let.

Konstrukce objektivu rentgenové družice ATHENA Autor: ESA
Konstrukce objektivu rentgenové družice ATHENA
Autor: ESA
Startovní hmotnost observatoře ATHENA bude zhruba 5 tun. Dalekohled bude mít délku 12 metrů včetně mimořádně lehké optiky zhotovené na základě nových technologií. Objektiv se bude skládat z plátků křemíku navršených na sebe, které budou odrážet vysokoenergetické rentgenové záření do dvou přístrojů na palubě kosmické observatoře.

Observatoře podobné jako ATHENA musí být vypouštěny do kosmického prostoru, aby mohly studovat vesmír v oboru rentgenového záření, které je jinak absorbováno zemskou atmosférou. Ta znemožňuje jeho pozorování z povrchu Země.

ATHENA bude schopna podívat se zpět v čase a pozorovat, jak se vytvářely galaxie a kupy galaxií v době několika miliard roků po Velkém třesku.

Dalekohled by měl být schopen rovněž rozložit proudy hmoty padající na černé díry, přispět k výzkumu exoplanet a zkoumat nekonečný vesmír za účelem zmapování jeho velkoškálové struktury.

Předpokládaný vzhled evropské observatoře ATHENA Autor: ESA
Předpokládaný vzhled evropské observatoře ATHENA
Autor: ESA
ATHENA bude nejmodernější observatoří, která umožní významný krok vpřed ve vědeckých schopnostech ve srovnání s předcházejícími rentgenovými družicemi a nastolí odpovědi na zásadní otázky z oblasti astrofyziky,“ říká Alvaro Gimenez (ESA, ředitel oddělení vědy a výzkumu). „Její výběr zaručuje, že úspěch Evropy v oblasti rentgenové astronomie bude udržován i po skončení životnosti kosmické observatoře ESA s názvem XMM-Newton.“

V listopadu 2014 bude oficiálně oznámeno, že následujícími dvěma velkými projekty v rámci evropského programu Cosmic Vision se stanou již popsaný rentgenový dalekohled, a dále mise za účelem potvrzení existence gravitačních vln.

Již dříve bylo schváleno vypuštění sondy k Jupiteru (start v červnu 2022).

Zdroj: www.spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »