Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Robot opraví robota

Robot opraví robota

Dextre.jpg
Když počátkem letošního roku informoval administrátor NASA Sean O´Keefe o zrušení další servisní mise raketoplánu k Hubblovu kosmickému teleskopu (HST), vyvolal tím mnoho rozhořčení nejen mezi astronomy, ale i mezi širokou veřejností. Jako reakce na nesouhlasné projevy byla ustanovena nezávislá komise, která měla navrhnout, co lze udělat pro prodloužení "života" HST a zjistit, zda je přitom nezbytná přítomnost kosmonautů. Komise měla 20 členů (vědci, bývalí astronauti, manažeři NASA, pracovníci letecko-kosmických společností, jeden člen vyšetřovací komise šetřící havárii raketoplánu Columbia a odborníci na automatické systémy). Předsedou komise byl jmenován Louis Lanzerotti, známý odborník na výzkum sluneční soustavy, konzultant společností Bell Laboratories a Lucent Technologies.

Administrátor NASA nedávno prohlásil, že projekt záchrany HST bude realizován a že k jeho záchraně bude vybrána nejlepší varianta z 26 různých návrhů, předložených jednotlivci, univerzitami či firmami. S největší pravděpodobností bude oprava HST svěřena robotům. Definitivní rozhodnutí bude zveřejněno v létě příštího roku (2005).

Vědci očekávají, že nejpozději v letech 2007 až 2008 přestanou na HST fungovat gyroskopy, zajišťující správnou orientaci a stabilizaci dalekohledu v prostoru. Rovněž stárnoucí panely slunečních baterií bude nutno vyměnit, aby byly přístroje zásobovány dostatečným množstvím elektrické energie. Plánovanou další servisní misi raketoplánu NASA zrušila na základě doporučení vyšetřovací komise, která studovala příčiny havárie raketoplánu Columbia.

Jedním z velice vážných kandidátů na opravu HST je robot-opravář DEXTRE (Special Purpose Dexterous Manipulator), jak jej nazývají jeho kanadští tvůrci. Robot je vybaven dvěma "rukama" - velice pohyblivými a přesnými manipulátory. Od svého počátku byl konstruován za účelem provádění různých montážních prací mimo palubu Mezinárodní kosmické stanice ISS. Podle názoru konstruktérů je schopen provádět prakticky všechny operace, které vykonávají kosmonauti ve volném kosmickém prostoru. Při jeho vývoji vycházeli jeho tvůrci ze zkušeností s provozem manipulátoru na palubě raketoplánu (tzv. "kanadská ruka") či s podobným zařízením Canadarm-2, instalovaným na kosmické stanici ISS.

Rovněž NASA pracuje na vývoji vlastního robota, tzv. Robonauta (humanoidního robota), který však nedosahuje takových parametrů jako kanadský robot Dextre. Přiznal to i vedoucí vědeckého programu NASA Al Diaz. Na jedné variantě Robonauta pracuje firma Robot Systems Technology Branch (Johnson Space Center) ve spolupráci s DARPA (Defense Advanced Research Project Agency). S největší pravděpodobností bude oprava HST svěřena právě kanadskému robotu.

Úkol robota však nebude jednoduchý. Na HST je nutno uvolnit a zase připevnit několik ochranných krytů, z vnitřních prostorů vytáhnout vědeckou aparaturu a nahradit ji novým zařízením. Je nutno vzít v úvahu, že některé krytky se za 14 let pobytu v kosmickém prostoru deformovaly. Jedna krytka je dokonce tak pokřivená, že při posledním servisním letu raketoplánu měli kosmonauti značné problémy s jejím upevněním.

K zabezpečení montáže jednotlivých přístrojů bude robot-opravář vybaven různým nářadím. Jeho hlavním úkolem bude provést výměnu panelů slunečních baterií (tj. staré demontovat a na jejich místo nainstalovat nové), provést výměnu gyroskopů a také vyměnit dva vědecké přístroje. V nedávné době došlo na HST k poruše na zobrazovacím spektrografu STIS (Space Telescope Imaging Spectrograph), instalovaném na HST během servisní mise raketoplánu v roce 1997. Technici nyní intenzívně přemýšlejí o tom, zda by byla možná jeho oprava.

Start robota-opraváře se předpokládá v roce 2007. Pokud bude oprava HST úspěšná, životnost dalekohledu se tím prodlouží minimálně o 5 let. V další fázi bude pomocí jiného robota zajištěn řízený zánik dalekohledu v hustých vrstvách zemské atmosféry. To už by měl být ve vesmíru ještě větší a dokonalejší kosmický dalekohled JWST.

Zdroj: canoe.ca
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí">




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »