Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Robot opraví robota

Robot opraví robota

Dextre.jpg
Když počátkem letošního roku informoval administrátor NASA Sean O´Keefe o zrušení další servisní mise raketoplánu k Hubblovu kosmickému teleskopu (HST), vyvolal tím mnoho rozhořčení nejen mezi astronomy, ale i mezi širokou veřejností. Jako reakce na nesouhlasné projevy byla ustanovena nezávislá komise, která měla navrhnout, co lze udělat pro prodloužení "života" HST a zjistit, zda je přitom nezbytná přítomnost kosmonautů. Komise měla 20 členů (vědci, bývalí astronauti, manažeři NASA, pracovníci letecko-kosmických společností, jeden člen vyšetřovací komise šetřící havárii raketoplánu Columbia a odborníci na automatické systémy). Předsedou komise byl jmenován Louis Lanzerotti, známý odborník na výzkum sluneční soustavy, konzultant společností Bell Laboratories a Lucent Technologies.

Administrátor NASA nedávno prohlásil, že projekt záchrany HST bude realizován a že k jeho záchraně bude vybrána nejlepší varianta z 26 různých návrhů, předložených jednotlivci, univerzitami či firmami. S největší pravděpodobností bude oprava HST svěřena robotům. Definitivní rozhodnutí bude zveřejněno v létě příštího roku (2005).

Vědci očekávají, že nejpozději v letech 2007 až 2008 přestanou na HST fungovat gyroskopy, zajišťující správnou orientaci a stabilizaci dalekohledu v prostoru. Rovněž stárnoucí panely slunečních baterií bude nutno vyměnit, aby byly přístroje zásobovány dostatečným množstvím elektrické energie. Plánovanou další servisní misi raketoplánu NASA zrušila na základě doporučení vyšetřovací komise, která studovala příčiny havárie raketoplánu Columbia.

Jedním z velice vážných kandidátů na opravu HST je robot-opravář DEXTRE (Special Purpose Dexterous Manipulator), jak jej nazývají jeho kanadští tvůrci. Robot je vybaven dvěma "rukama" - velice pohyblivými a přesnými manipulátory. Od svého počátku byl konstruován za účelem provádění různých montážních prací mimo palubu Mezinárodní kosmické stanice ISS. Podle názoru konstruktérů je schopen provádět prakticky všechny operace, které vykonávají kosmonauti ve volném kosmickém prostoru. Při jeho vývoji vycházeli jeho tvůrci ze zkušeností s provozem manipulátoru na palubě raketoplánu (tzv. "kanadská ruka") či s podobným zařízením Canadarm-2, instalovaným na kosmické stanici ISS.

Rovněž NASA pracuje na vývoji vlastního robota, tzv. Robonauta (humanoidního robota), který však nedosahuje takových parametrů jako kanadský robot Dextre. Přiznal to i vedoucí vědeckého programu NASA Al Diaz. Na jedné variantě Robonauta pracuje firma Robot Systems Technology Branch (Johnson Space Center) ve spolupráci s DARPA (Defense Advanced Research Project Agency). S největší pravděpodobností bude oprava HST svěřena právě kanadskému robotu.

Úkol robota však nebude jednoduchý. Na HST je nutno uvolnit a zase připevnit několik ochranných krytů, z vnitřních prostorů vytáhnout vědeckou aparaturu a nahradit ji novým zařízením. Je nutno vzít v úvahu, že některé krytky se za 14 let pobytu v kosmickém prostoru deformovaly. Jedna krytka je dokonce tak pokřivená, že při posledním servisním letu raketoplánu měli kosmonauti značné problémy s jejím upevněním.

K zabezpečení montáže jednotlivých přístrojů bude robot-opravář vybaven různým nářadím. Jeho hlavním úkolem bude provést výměnu panelů slunečních baterií (tj. staré demontovat a na jejich místo nainstalovat nové), provést výměnu gyroskopů a také vyměnit dva vědecké přístroje. V nedávné době došlo na HST k poruše na zobrazovacím spektrografu STIS (Space Telescope Imaging Spectrograph), instalovaném na HST během servisní mise raketoplánu v roce 1997. Technici nyní intenzívně přemýšlejí o tom, zda by byla možná jeho oprava.

Start robota-opraváře se předpokládá v roce 2007. Pokud bude oprava HST úspěšná, životnost dalekohledu se tím prodlouží minimálně o 5 let. V další fázi bude pomocí jiného robota zajištěn řízený zánik dalekohledu v hustých vrstvách zemské atmosféry. To už by měl být ve vesmíru ještě větší a dokonalejší kosmický dalekohled JWST.

Zdroj: canoe.ca
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí">




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »