Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  ROSETTA – druhý průlet kolem Země

ROSETTA – druhý průlet kolem Země

Průlet sondy Rosetta v blízkosti Země (2007) - kresba.
Průlet sondy Rosetta v blízkosti Země (2007) - kresba.
Kosmická sonda Rosetta – evropský lovec komet – absolvuje 13. listopadu 2007 druhý těsný průlet kolem Země. Gravitační pole Země navede sondu na takovou dráhu, která ji nakonec přivede k cílové kometě.

Průlet sondy Rosetta kolem Země bude jejím třetím hlavním krokem na desetileté cestě ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Minulý měsíc se uskutečnila drobná korekce dráhy sondy jako příprava na gravitační manévr při průletu kolem Země. Sonda je nyní na té správné dráze pro gravitační urychlení, čímž budou uspořeny cenné pohonné látky pro případné budoucí úpravy dráhy v blízkosti komety.

K nejtěsnějšímu průletu sondy kolem Země dojde v úterý 13. listopadu 2007 ve 21:57 SEČ. V tomto okamžiku se sonda bude pohybovat rychlostí 45 000 km/h (12,5 km/s) vzhledem k Zemi. Sonda prolétne ve výšce 5301 km nad Tichým oceánem, jihozápadně od Chile, nad místem se souřadnicemi 63° 46´ j. š. a 74° 35´ z. d.

Při těchto těsných průletech je využito gravitační přitažlivosti planet k významným změnám dráhy sondy a ke zvýšení její rychlosti k dosažení zvoleného cíle. Poprvé prolétla sonda Rosetta v blízkosti Země 4. 3. 2005. Dne 25. 2. 2007 naopak využila k úpravě dráhy gravitačního vlivu planety Mars. Do blízkosti Země se sonda vrátí ještě jednou – přesně za dva roky – a 13. 11. 2007 absolvuje v pořadí třetí (již poslední) gravitační manévr při průletu kolem naší planety.

Zatímco gravitační manévr při průletu kolem Marsu posloužil ke snížení rychlosti a k navedení sondy do vnitřních oblastí Sluneční soustavy (do blízkosti Země), druhý průlet kolem Země naopak pomůže sondě Rosetta získat dostatečnou rychlost k dosažení vnějších oblastí Sluneční soustavy. Při průletu přes hlavní pás asteroidů mezi Marsem a Jupiterem prolétne sonda v blízkosti planetky 2867 Stein (5. 9. 2008), kterou bude podrobně zkoumat. Poté se bude sonda znovu vracet do vnitřních částí Sluneční soustavy a naposled prolétne kolem Země v listopadu 2009.

Zvýšení rychlosti sondy při jejím třetím gravitačním manévru v blízkosti Země umožní Rosettě další průlet pásmem asteroidů, přičemž bude zblízka zkoumat planetku 21 Lutetia (10. 7. 2010). Nakonec se sonda dostane do blízkosti cílové komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Setkání s kometou se uskuteční v roce 2014 ve vzdálenosti zhruba 600 miliónů km od Slunce.

V průběhu druhého průletu sondy Rosetta v blízkosti Země bude hlavním úkolem zajištění jejího bezpečného průletu, protože tento manévr je rozhodující pro celkový úspěch mise. Kromě toho na příletové a odletové části dráhy se bude sonda Rosetta nacházet ve velmi nepříznivé poloze z hlediska osvětlení Sluncem, tudíž v nepříznivých teplotních a energetických podmínkách.

Navzdory tomuto omezení bude několik přístrojů jak na mateřské sondě, tak na přistávacím modulu Philae, aktivováno za účelem kalibrace, vědeckých měření a pořizování snímků. Tato pozorování jsou naplánována na období od 7. do 20. listopadu 2007.

Rosetta bude v první řadě při příletu k Zemi studovat její atmosféru a magnetosféru. Bude rovněž snímkovat obydlené oblasti Asie, Afriky a Evropy, následně se zaměří na Měsíc a bude pořizovat spektra osvětlené části měsíčního povrchu. Po průletu kolem Země pořídí Rosetta společný portrét Země a Měsíce.

Za dva roky opět na shledanou.

Zdroj: swww.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »