Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rosetta má nový cíl
Pavel Koten Vytisknout článek

Rosetta má nový cíl

Lednový odklad startu kvůli pochybnostem ohledně nosné rakety způsobil, že sonda Rosetta nestihne kometu Wirtanen, svůj původní cíl. Začalo hledání cíle nového, který by splňoval podobné požadavky jako tato kometa. Ač to ještě nebylo oznámeno oficiálně, v úvahu připadá údajně jen kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko.

Pokud by sonda odstartovala podle původního plánu, setkala by se s kometou Wirtanen v roce 2012, stala se její oběžnicí a na jejím povrchu vysadila přistávací modul s přístroji. Následně by s kometou putovala až do jejího průchodu perihelem. Měla by tak unikátní možnost studovat probouzející se kometární aktivitu se snižující se vzdáleností komety od Slunce. Dráha sondy Sluneční soustavou byla poměrně složitá, sestávala se ze tří setkání se Zemí a Marsem, které by ji dodaly dostatečnou rychlost pro let ke kometě. Plánována byla rovněž dvě setkání s planetkami.Ovšem startovací okno ke kometě Wirtanen se uzavřelo na konci ledna. Výprava v ceně kolem 1 miliardy eur byla odložena až o 2,5 roku a začalo hledání nového cíle. Uvažovalo se rovněž o možnosti přidaní dalšího setkání s planetou - tentokrát Venuší - které by ji umožnilo ještě stihnout původní kometu. Na takové dráze by ale sonda byla příliš vystavena tepelnému záření Slunce a proto byla tato varianta zamítnuta.

Následné výpočty ukázaly, že jedinou kometou, kterou je možno dosáhnout ve stanoveném časovém měřítku je 67P/Churyumov-Gerasimenko. Jiná kometa se startem do poloviny roku 2005 není dosažitelná. Start by se mohl uskutečnit v února 2004, komety by pak bylo dosaženo v roce 2014. Pokud by byl z jakéhokoliv důvodu odložen, přichází v úvahu druhá možnost o rok později. Zatímco pro první start by stačila základní verze rakety Ariane 5, pro druhý by bylo nutno použít verzi silnější. Oficiální výběr nového cíle bude oznámen pravděpodobně na konci května, až budou vyřešeny některé problémy.

Jednou z možných komplikací je velikost jádra nově vybrané komety. Zatímco kometa Wirtanen má jádro o průměru asi 1 km, u 67P je to až 5 km. Silnější gravitační pole komety bude zřejmě vyžadovat přepsání softwaru pro bezpečné přistání modulu na povrchu jejího jádra.

Zdroj:
New Scientist




O autorovi



10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Po delší době Venuše jako Večernice nad západním obzorem

Další informace »