Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rosetta má nový cíl
Pavel Koten Vytisknout článek

Rosetta má nový cíl

Lednový odklad startu kvůli pochybnostem ohledně nosné rakety způsobil, že sonda Rosetta nestihne kometu Wirtanen, svůj původní cíl. Začalo hledání cíle nového, který by splňoval podobné požadavky jako tato kometa. Ač to ještě nebylo oznámeno oficiálně, v úvahu připadá údajně jen kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko.

Pokud by sonda odstartovala podle původního plánu, setkala by se s kometou Wirtanen v roce 2012, stala se její oběžnicí a na jejím povrchu vysadila přistávací modul s přístroji. Následně by s kometou putovala až do jejího průchodu perihelem. Měla by tak unikátní možnost studovat probouzející se kometární aktivitu se snižující se vzdáleností komety od Slunce. Dráha sondy Sluneční soustavou byla poměrně složitá, sestávala se ze tří setkání se Zemí a Marsem, které by ji dodaly dostatečnou rychlost pro let ke kometě. Plánována byla rovněž dvě setkání s planetkami.Ovšem startovací okno ke kometě Wirtanen se uzavřelo na konci ledna. Výprava v ceně kolem 1 miliardy eur byla odložena až o 2,5 roku a začalo hledání nového cíle. Uvažovalo se rovněž o možnosti přidaní dalšího setkání s planetou - tentokrát Venuší - které by ji umožnilo ještě stihnout původní kometu. Na takové dráze by ale sonda byla příliš vystavena tepelnému záření Slunce a proto byla tato varianta zamítnuta.

Následné výpočty ukázaly, že jedinou kometou, kterou je možno dosáhnout ve stanoveném časovém měřítku je 67P/Churyumov-Gerasimenko. Jiná kometa se startem do poloviny roku 2005 není dosažitelná. Start by se mohl uskutečnit v února 2004, komety by pak bylo dosaženo v roce 2014. Pokud by byl z jakéhokoliv důvodu odložen, přichází v úvahu druhá možnost o rok později. Zatímco pro první start by stačila základní verze rakety Ariane 5, pro druhý by bylo nutno použít verzi silnější. Oficiální výběr nového cíle bude oznámen pravděpodobně na konci května, až budou vyřešeny některé problémy.

Jednou z možných komplikací je velikost jádra nově vybrané komety. Zatímco kometa Wirtanen má jádro o průměru asi 1 km, u 67P je to až 5 km. Silnější gravitační pole komety bude zřejmě vyžadovat přepsání softwaru pro bezpečné přistání modulu na povrchu jejího jádra.

Zdroj:
New Scientist




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa, která neměla být vidět

V elektronickém telegramu CBET 5698 ze dne 4.6.2026 přišla zpráva, že periodická kometa 220P/McNaught mezi 30. a 31. květnem zjasnila ze 17.5 magnitudy na 8.-9. Kometa se nacházela momentálně v souhvězdí Ryb, ráno na konci nautické noci byla ve výšce asi 8 stupňů nad obzorem. Obrázek je výsledkem pokusu ji za těchto podmínek zachytit, k velkému šumu přispěl ještě i Měsíc se 75% osvětleného povrchu, 46 stupňů východně od komety. Elongace přes 70 stupňů při nízké deklinaci komety a naopak vysoké u Slunce, je výhodou pro pozorovatele z jižních šířek. V levém dolním rohu je zmenšenina RAW originálu první šestisekundové expozice z celkového počtu 34, černým rámečkem jsou přibližně vyznačeny hranice detailního snímku. Je na ní vidět, že značnou část snímaného pole zabrala budova a stožár s umělým osvětlením tréninkového hřiště - bohužel rčení, že pod lampou je tma, tady nezabralo. Pro srovnání jsou označeny magnitudy tří blízkých hvězd.

Další informace »