Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rosetta má nový cíl
Pavel Koten Vytisknout článek

Rosetta má nový cíl

Lednový odklad startu kvůli pochybnostem ohledně nosné rakety způsobil, že sonda Rosetta nestihne kometu Wirtanen, svůj původní cíl. Začalo hledání cíle nového, který by splňoval podobné požadavky jako tato kometa. Ač to ještě nebylo oznámeno oficiálně, v úvahu připadá údajně jen kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko.

Pokud by sonda odstartovala podle původního plánu, setkala by se s kometou Wirtanen v roce 2012, stala se její oběžnicí a na jejím povrchu vysadila přistávací modul s přístroji. Následně by s kometou putovala až do jejího průchodu perihelem. Měla by tak unikátní možnost studovat probouzející se kometární aktivitu se snižující se vzdáleností komety od Slunce. Dráha sondy Sluneční soustavou byla poměrně složitá, sestávala se ze tří setkání se Zemí a Marsem, které by ji dodaly dostatečnou rychlost pro let ke kometě. Plánována byla rovněž dvě setkání s planetkami.Ovšem startovací okno ke kometě Wirtanen se uzavřelo na konci ledna. Výprava v ceně kolem 1 miliardy eur byla odložena až o 2,5 roku a začalo hledání nového cíle. Uvažovalo se rovněž o možnosti přidaní dalšího setkání s planetou - tentokrát Venuší - které by ji umožnilo ještě stihnout původní kometu. Na takové dráze by ale sonda byla příliš vystavena tepelnému záření Slunce a proto byla tato varianta zamítnuta.

Následné výpočty ukázaly, že jedinou kometou, kterou je možno dosáhnout ve stanoveném časovém měřítku je 67P/Churyumov-Gerasimenko. Jiná kometa se startem do poloviny roku 2005 není dosažitelná. Start by se mohl uskutečnit v února 2004, komety by pak bylo dosaženo v roce 2014. Pokud by byl z jakéhokoliv důvodu odložen, přichází v úvahu druhá možnost o rok později. Zatímco pro první start by stačila základní verze rakety Ariane 5, pro druhý by bylo nutno použít verzi silnější. Oficiální výběr nového cíle bude oznámen pravděpodobně na konci května, až budou vyřešeny některé problémy.

Jednou z možných komplikací je velikost jádra nově vybrané komety. Zatímco kometa Wirtanen má jádro o průměru asi 1 km, u 67P je to až 5 km. Silnější gravitační pole komety bude zřejmě vyžadovat přepsání softwaru pro bezpečné přistání modulu na povrchu jejího jádra.

Zdroj:
New Scientist




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »