Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rosetta má nový cíl
Pavel Koten Vytisknout článek

Rosetta má nový cíl

Lednový odklad startu kvůli pochybnostem ohledně nosné rakety způsobil, že sonda Rosetta nestihne kometu Wirtanen, svůj původní cíl. Začalo hledání cíle nového, který by splňoval podobné požadavky jako tato kometa. Ač to ještě nebylo oznámeno oficiálně, v úvahu připadá údajně jen kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko.

Pokud by sonda odstartovala podle původního plánu, setkala by se s kometou Wirtanen v roce 2012, stala se její oběžnicí a na jejím povrchu vysadila přistávací modul s přístroji. Následně by s kometou putovala až do jejího průchodu perihelem. Měla by tak unikátní možnost studovat probouzející se kometární aktivitu se snižující se vzdáleností komety od Slunce. Dráha sondy Sluneční soustavou byla poměrně složitá, sestávala se ze tří setkání se Zemí a Marsem, které by ji dodaly dostatečnou rychlost pro let ke kometě. Plánována byla rovněž dvě setkání s planetkami.Ovšem startovací okno ke kometě Wirtanen se uzavřelo na konci ledna. Výprava v ceně kolem 1 miliardy eur byla odložena až o 2,5 roku a začalo hledání nového cíle. Uvažovalo se rovněž o možnosti přidaní dalšího setkání s planetou - tentokrát Venuší - které by ji umožnilo ještě stihnout původní kometu. Na takové dráze by ale sonda byla příliš vystavena tepelnému záření Slunce a proto byla tato varianta zamítnuta.

Následné výpočty ukázaly, že jedinou kometou, kterou je možno dosáhnout ve stanoveném časovém měřítku je 67P/Churyumov-Gerasimenko. Jiná kometa se startem do poloviny roku 2005 není dosažitelná. Start by se mohl uskutečnit v února 2004, komety by pak bylo dosaženo v roce 2014. Pokud by byl z jakéhokoliv důvodu odložen, přichází v úvahu druhá možnost o rok později. Zatímco pro první start by stačila základní verze rakety Ariane 5, pro druhý by bylo nutno použít verzi silnější. Oficiální výběr nového cíle bude oznámen pravděpodobně na konci května, až budou vyřešeny některé problémy.

Jednou z možných komplikací je velikost jádra nově vybrané komety. Zatímco kometa Wirtanen má jádro o průměru asi 1 km, u 67P je to až 5 km. Silnější gravitační pole komety bude zřejmě vyžadovat přepsání softwaru pro bezpečné přistání modulu na povrchu jejího jádra.

Zdroj:
New Scientist




O autorovi



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »