Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rosetta má nový cíl
Pavel Koten Vytisknout článek

Rosetta má nový cíl

Lednový odklad startu kvůli pochybnostem ohledně nosné rakety způsobil, že sonda Rosetta nestihne kometu Wirtanen, svůj původní cíl. Začalo hledání cíle nového, který by splňoval podobné požadavky jako tato kometa. Ač to ještě nebylo oznámeno oficiálně, v úvahu připadá údajně jen kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko.

Pokud by sonda odstartovala podle původního plánu, setkala by se s kometou Wirtanen v roce 2012, stala se její oběžnicí a na jejím povrchu vysadila přistávací modul s přístroji. Následně by s kometou putovala až do jejího průchodu perihelem. Měla by tak unikátní možnost studovat probouzející se kometární aktivitu se snižující se vzdáleností komety od Slunce. Dráha sondy Sluneční soustavou byla poměrně složitá, sestávala se ze tří setkání se Zemí a Marsem, které by ji dodaly dostatečnou rychlost pro let ke kometě. Plánována byla rovněž dvě setkání s planetkami.Ovšem startovací okno ke kometě Wirtanen se uzavřelo na konci ledna. Výprava v ceně kolem 1 miliardy eur byla odložena až o 2,5 roku a začalo hledání nového cíle. Uvažovalo se rovněž o možnosti přidaní dalšího setkání s planetou - tentokrát Venuší - které by ji umožnilo ještě stihnout původní kometu. Na takové dráze by ale sonda byla příliš vystavena tepelnému záření Slunce a proto byla tato varianta zamítnuta.

Následné výpočty ukázaly, že jedinou kometou, kterou je možno dosáhnout ve stanoveném časovém měřítku je 67P/Churyumov-Gerasimenko. Jiná kometa se startem do poloviny roku 2005 není dosažitelná. Start by se mohl uskutečnit v února 2004, komety by pak bylo dosaženo v roce 2014. Pokud by byl z jakéhokoliv důvodu odložen, přichází v úvahu druhá možnost o rok později. Zatímco pro první start by stačila základní verze rakety Ariane 5, pro druhý by bylo nutno použít verzi silnější. Oficiální výběr nového cíle bude oznámen pravděpodobně na konci května, až budou vyřešeny některé problémy.

Jednou z možných komplikací je velikost jádra nově vybrané komety. Zatímco kometa Wirtanen má jádro o průměru asi 1 km, u 67P je to až 5 km. Silnější gravitační pole komety bude zřejmě vyžadovat přepsání softwaru pro bezpečné přistání modulu na povrchu jejího jádra.

Zdroj:
New Scientist




O autorovi



6. vesmírný týden 2026

6. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 2. do 8. 2. 2026. Měsíc je v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. 3. 2. je v těsné konjunkci s Regulem. Merkur a Venuše začínají lézt na večerní oblohu, Mars je nepozorovatelný. Velké planety jsou všechny vidět večer. Aktivita Slunce je poměrně vysoká hlavně díky náhle se objevivší aktivní oblasti se skvrnami. Chystá se start rakety SLS s lodí Orion mise Artemis II k Měsíci. Crew-12 musí zatím čekat. 95 let by se dožil Ladislav Sehnal, český astronom zabývající se nebeskou mechanikou. 120 let uplyne od narození Clyde Tombaugha, který objevil Pluto v roce 1930.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »