Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rosetta: poslední návrat domů

Rosetta: poslední návrat domů

Evropská kosmická sonda Rosetta
Evropská kosmická sonda Rosetta
Evropská kosmická sonda Rosetta, jejímž úkolem je výzkum komety 67P/Churyumov-Gerasimenko, prolétne 13. listopadu 2009 kolem Země. Při průletu bude gravitačním polem planety urychlena natolik, aby v závěru své desetileté cesty vesmírem dosáhla svého cíle. Při tomto jejím posledním přiblížení k Zemi budou její přístroje využity k pozorování Země i Měsíce.

Toto je již třetí průlet sondy Rosetta kolem Země a celkově čtvrtý gravitační manévr při průletu kolem planety. K největšímu přiblížení k Zemi dojde v 08:45 SEČ. Uskutečnění tohoto manévru je nutné k tomu, aby sonda obdržela dodatečnou rychlost ke směřování do vnější části Sluneční soustavy. Nejbližším cílem sondy Rosetta je planetka (21) Lutetia, kolem níž prolétne v červenci 2010.

Ke svému konečnému cíli sonda dolétne v květnu 2014. Dojde k oddělení přistávacího modulu Philae, který bude provádět výzkum ledového jádra komety Churyumov-Gerasimenko přímo na jeho povrchu. Mateřská sonda pak bude kometu doprovázet při jejím přibližování ke Slunci a po dobu dvou let studovat její probouzející se aktivitu.

Během přiblížení k Zemi v listopadu 2009 bude mít Rosetta za sebou již cestu dlouhou 4,5 miliardy km. Kolem Země prolétne rychlostí 13,3 km/s. K Zemi se nejvíce přiblíží nad Indickým oceánem, nad místem o souřadnicích 109° v. d. a 8° j. š., které se nachází jižně od ostrova Jáva. V důsledku tohoto gravitačního manévru bude rychlost sondy zvýšena o 3,6 km/s vzhledem ke Slunci.

Průlet sondy kolem Země je velmi důležitý pro zvýšení rychlosti na hodnotu potřebnou k dosažení jejího cíle - komety Churyumov-Gerasimenko. Těsného přiblížení sondy bude využito rovněž k výzkumu soustavy Země-Měsíc z jedinečné perspektivy. Několik přístrojů, které zatím byly během dlouhé cesty hibernovány, budou na Zemi či Měsíc namířeny již týden před průletem.

Důležitá bude i korekce dráhy sondy, která se uskuteční ještě před průletem kolem Země, a to ve čtvrtek 22. října 2009 v 15:30 SELČ.

Stručná rekapitulace

Kosmická sonda Rosetta byla vypuštěna 2. 3. 2004. V březnu 2005 prolétla kolem Země. Tento gravitační manévr ji v únoru 2007 navedl do blízkosti planety Mars. V důsledku průletu kolem Marsu došlo k další změně dráhy sondy, která ji opět přivedla do blízkosti Země. Po průletech kolem naší planety 13. listopadu 2007 a 13. listopadu 2009 sonda již definitivně zamíří ke svému cíli.

Mezitím ještě sonda prolétla v září 2008 kolem planetky (2867) Šteins a 10. 7. 2010 bude během průletu zkoumat již zmiňovanou planetku Lutetia. Pak budou přístroje sondy opět vypnuty a z hibernace se "probudí" až v lednu 2014. Přibližovací fáze sondy k jádru komety bude probíhat do května 2014. V srpnu bude zahájeno mapování kometárního jádra a výběr vhodného místa k přistání modulu Philae. Přistání je naplánováno na listopad 2014. To už se bude kometa dlouho přibližovat směrem ke Slunci.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »