Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rosetta se připravuje na průzkum planetky

Rosetta se připravuje na průzkum planetky

Průlet sondy Rosetta kolem planetky Steins - kresba.
Průlet sondy Rosetta kolem planetky Steins - kresba.
Řídící středisko nedávno probudilo kosmickou sondu Rosetta z hibernace před plánovaným výzkumem planetky (2867) Steins, kolem níž prolétne 5. září 2008. Kometární průzkumník Evropské kosmické agentury ESA (European Space Agency) bude studovat relativně vzácnou planetku, kterou navštíví na své cestě ke kometě 67/P Churyumov-Gerasimenko.

Kosmická sonda Rosetta byla vypuštěna v březnu 2004, do blízkosti cílové komety se dostane teprve v roce 2014 (více než 10 let po startu), přičemž překoná vzdálenost zhruba 6,5 miliardy km. V době průletu Rosetty kolem komety bude vzdálenost mezi sondou a Sluncem přibližně 600 miliónů km nebo-li 4 AU (1 AU - astronomická jednotka - odpovídá vzdálenosti 150 miliónů km, což je vzdálenost mezi Sluncem a Zemí).

Rosetta zatím prolétla dvakrát kolem Země a jednou kolem planety Mars, přičemž využila gravitační manévry k úpravě své dráhy, což bylo nezbytné pro pokračování její cesty ke kometě. Třetí a poslední gravitační manévr v blízkosti Země se uskuteční v listopadu 2009. V průběhu meziplanetární cesty sonda prolétne kolem dvou planetek, které bude zblízka studovat: 5. 9. 2008 to bude planetka (2867) Steins a v červenci 2010 planetka (21) Lutetia. V okamžiku průletu kolem planetky Steins bude mít sonda již za sebou dráhu v délce 3,7 miliardy km a od Slunce bude vzdálena 2,1 AU.

Po absolvování zatím posledního gravitačního manévru při průletu kolem Země 13. listopadu 2007 Rosetta zamířila do hlavního pásu asteroidů, který se nachází mezi drahami planet Mars a Jupiter. Dne 27. března 2008 sonda prolétla nejblíže Slunci v tzv. hibernovaném stavu, kdy byly vypnuty veškeré přístroje sondy, v provozu zůstaly jen nezbytně nutné systémy.

Výzkum planetky Steins

Kosmická sonda Rosetta prolétne 5. září 2008 ve 20:37 SELČ kolem planetky Steins ve vzdálenosti 800 km, nad jejímž povrchem doslova prosviští relativní rychlostí 8,6 km/s. Průměr planetky je odhadován na 10 km.

Jako příprava na tento průlet budou všechny vědecké přístroje sondy v průběhu července zkontrolovány a vyzkoušeny. V období od 4. srpna do 4. září uskuteční řídící středisko navigační kampaň: planetka Steins bude sledována kamerami na palubě sondy a tato pozorování budou použita k upřesnění dráhy planetky, která byla vypočítána na základě pozemních pozorování.

Asteroidy obsahují vzorky materiálu Sluneční soustavy v odlišném stupni vývoje a jejich výzkum umožní astronomům lépe porozumět vzniku a vývoji Země, a také dalších planet a ostatních těles naší planetární soustavy.

Planetka (2867) Steins patří mezi relativně vzácný typ planetek. Na základě provedených pozemních pozorování byla klasifikována jako typ E, tvořený především silikáty a bazalty, avšak jejich vlastnosti nejsou detailně známy. Právě z těchto důvodů byla planetka Steins vybrána jako jedna ze dvou planetek, které bude sonda Rosetta studovat mezi tím, než dosáhne svého hlavního cíle - komety 67/P Churyumov-Gerasimenko. Znalosti získané z tohoto průzkumu rozšíří naše informace o složení a vývoji asteroidů typu E, které se tak stanou doplňkem pozemních pozorování. Na druhou stranu tyto údaje pomohou astronomům lépe interpretovat budoucí pozemní pozorování planetek.

Hlavní úkoly výzkumu planetky

Tato pozorování budou použita k určení hlavních charakteristik a parametrů planetky a k prověrce vědeckých přístrojů sondy Rosetta, z nichž většina bude aktivních během průletu kolem planetky (2867) Steins.

Vědecké cíle během průletu jsou následující:

Určení charakteristik planetky na základě studia jejích fyzikálních a chemických vlastností;

Studium kinetických vlastností (například rotace);

Výzkum povrchu planetky k provedení srovnávací studie s povrchy dalších planetek za účelem pochopení rozdílů mezi jednotlivými typy asteroidů;

Výzkum interakce mezi slunečním větrem a planetkou;

Výzkum okolního prostředí planetky včetně pátrání po jejím případném přirozeném měsíci, studium magnetických a elektrických vlastností v bezprostředním okolí, studium případného plynu a prachu, obklopujícího planetku.

Během průletu kolem planetky prověří Rosetta své konstrukční limity především v důsledku rychlého natáčení sondy v době největšího přiblížení k planetce. Tento manévr je nezbytný z toho důvodu, aby se planetka stále nacházela v zorném poli jednotlivých vědeckých přístrojů. S ohledem na tuto situaci byla úplná simulace tohoto manévru provedena 24. 3. 2008. Zkouška byla úspěšná a potvrdila důkladnost konstrukce sondy Rosetta.

Hlavní časové milníky

02. 03. 2004 - start
04. 03. 2005 - první gravitační manévr při průletu kolem Země
25. 02. 2007 - gravitační manévr při průletu kolem Marsu
13. 11. 2007 - druhý gravitační manévr při průletu kolem Země
05. 09. 2008 - průlet kolem planetky (2867) Steins ve vzdálenosti asi 800 km
13. 11. 2009 - třetí gravitační manévr při průletu kolem Země
10. 07. 2010 - průlet kolem planetky (21) Lutetia o průměru 100 km ve vzdálenosti asi 3000 km rychlostí 15 km/s
květen 2011 až leden 2014 - sonda bude uvedena do hibernace
květen 2014 - přílet ke kometě 67/P Churyumov-Gerasimenko
srpen 2014 - navedení na oběžnou dráhu a mapování povrchu kometárního jádra
listopad 2014 - přistání modulu Philae na povrchu jádra komety
srpen 2015 - průlet komety perihelem dráhy
konec roku 2015 - ukončení mise.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »