Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rosetta se připravuje na průzkum planetky

Rosetta se připravuje na průzkum planetky

Průlet sondy Rosetta kolem planetky Steins - kresba.
Průlet sondy Rosetta kolem planetky Steins - kresba.
Řídící středisko nedávno probudilo kosmickou sondu Rosetta z hibernace před plánovaným výzkumem planetky (2867) Steins, kolem níž prolétne 5. září 2008. Kometární průzkumník Evropské kosmické agentury ESA (European Space Agency) bude studovat relativně vzácnou planetku, kterou navštíví na své cestě ke kometě 67/P Churyumov-Gerasimenko.

Kosmická sonda Rosetta byla vypuštěna v březnu 2004, do blízkosti cílové komety se dostane teprve v roce 2014 (více než 10 let po startu), přičemž překoná vzdálenost zhruba 6,5 miliardy km. V době průletu Rosetty kolem komety bude vzdálenost mezi sondou a Sluncem přibližně 600 miliónů km nebo-li 4 AU (1 AU - astronomická jednotka - odpovídá vzdálenosti 150 miliónů km, což je vzdálenost mezi Sluncem a Zemí).

Rosetta zatím prolétla dvakrát kolem Země a jednou kolem planety Mars, přičemž využila gravitační manévry k úpravě své dráhy, což bylo nezbytné pro pokračování její cesty ke kometě. Třetí a poslední gravitační manévr v blízkosti Země se uskuteční v listopadu 2009. V průběhu meziplanetární cesty sonda prolétne kolem dvou planetek, které bude zblízka studovat: 5. 9. 2008 to bude planetka (2867) Steins a v červenci 2010 planetka (21) Lutetia. V okamžiku průletu kolem planetky Steins bude mít sonda již za sebou dráhu v délce 3,7 miliardy km a od Slunce bude vzdálena 2,1 AU.

Po absolvování zatím posledního gravitačního manévru při průletu kolem Země 13. listopadu 2007 Rosetta zamířila do hlavního pásu asteroidů, který se nachází mezi drahami planet Mars a Jupiter. Dne 27. března 2008 sonda prolétla nejblíže Slunci v tzv. hibernovaném stavu, kdy byly vypnuty veškeré přístroje sondy, v provozu zůstaly jen nezbytně nutné systémy.

Výzkum planetky Steins

Kosmická sonda Rosetta prolétne 5. září 2008 ve 20:37 SELČ kolem planetky Steins ve vzdálenosti 800 km, nad jejímž povrchem doslova prosviští relativní rychlostí 8,6 km/s. Průměr planetky je odhadován na 10 km.

Jako příprava na tento průlet budou všechny vědecké přístroje sondy v průběhu července zkontrolovány a vyzkoušeny. V období od 4. srpna do 4. září uskuteční řídící středisko navigační kampaň: planetka Steins bude sledována kamerami na palubě sondy a tato pozorování budou použita k upřesnění dráhy planetky, která byla vypočítána na základě pozemních pozorování.

Asteroidy obsahují vzorky materiálu Sluneční soustavy v odlišném stupni vývoje a jejich výzkum umožní astronomům lépe porozumět vzniku a vývoji Země, a také dalších planet a ostatních těles naší planetární soustavy.

Planetka (2867) Steins patří mezi relativně vzácný typ planetek. Na základě provedených pozemních pozorování byla klasifikována jako typ E, tvořený především silikáty a bazalty, avšak jejich vlastnosti nejsou detailně známy. Právě z těchto důvodů byla planetka Steins vybrána jako jedna ze dvou planetek, které bude sonda Rosetta studovat mezi tím, než dosáhne svého hlavního cíle - komety 67/P Churyumov-Gerasimenko. Znalosti získané z tohoto průzkumu rozšíří naše informace o složení a vývoji asteroidů typu E, které se tak stanou doplňkem pozemních pozorování. Na druhou stranu tyto údaje pomohou astronomům lépe interpretovat budoucí pozemní pozorování planetek.

Hlavní úkoly výzkumu planetky

Tato pozorování budou použita k určení hlavních charakteristik a parametrů planetky a k prověrce vědeckých přístrojů sondy Rosetta, z nichž většina bude aktivních během průletu kolem planetky (2867) Steins.

Vědecké cíle během průletu jsou následující:

Určení charakteristik planetky na základě studia jejích fyzikálních a chemických vlastností;

Studium kinetických vlastností (například rotace);

Výzkum povrchu planetky k provedení srovnávací studie s povrchy dalších planetek za účelem pochopení rozdílů mezi jednotlivými typy asteroidů;

Výzkum interakce mezi slunečním větrem a planetkou;

Výzkum okolního prostředí planetky včetně pátrání po jejím případném přirozeném měsíci, studium magnetických a elektrických vlastností v bezprostředním okolí, studium případného plynu a prachu, obklopujícího planetku.

Během průletu kolem planetky prověří Rosetta své konstrukční limity především v důsledku rychlého natáčení sondy v době největšího přiblížení k planetce. Tento manévr je nezbytný z toho důvodu, aby se planetka stále nacházela v zorném poli jednotlivých vědeckých přístrojů. S ohledem na tuto situaci byla úplná simulace tohoto manévru provedena 24. 3. 2008. Zkouška byla úspěšná a potvrdila důkladnost konstrukce sondy Rosetta.

Hlavní časové milníky

02. 03. 2004 - start
04. 03. 2005 - první gravitační manévr při průletu kolem Země
25. 02. 2007 - gravitační manévr při průletu kolem Marsu
13. 11. 2007 - druhý gravitační manévr při průletu kolem Země
05. 09. 2008 - průlet kolem planetky (2867) Steins ve vzdálenosti asi 800 km
13. 11. 2009 - třetí gravitační manévr při průletu kolem Země
10. 07. 2010 - průlet kolem planetky (21) Lutetia o průměru 100 km ve vzdálenosti asi 3000 km rychlostí 15 km/s
květen 2011 až leden 2014 - sonda bude uvedena do hibernace
květen 2014 - přílet ke kometě 67/P Churyumov-Gerasimenko
srpen 2014 - navedení na oběžnou dráhu a mapování povrchu kometárního jádra
listopad 2014 - přistání modulu Philae na povrchu jádra komety
srpen 2015 - průlet komety perihelem dráhy
konec roku 2015 - ukončení mise.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »