Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rozhovor s astronautem Andrewem Feustelem
Vít Straka Vytisknout článek

Rozhovor s astronautem Andrewem Feustelem

Andrew Feustel při kosmickém výstupu v rámci mise STS-134. Autor: NASA
Andrew Feustel při kosmickém výstupu v rámci mise STS-134.
Autor: NASA
V neděli 7. srpna 2011 se v kulturním domě v Brně-Soběšicích konala jedna z besed, jež byly součástí velkolepé návštěvy amerického astronauta Andrewa Feustela v České republice. Při ní přivezl zpět plyšového Krtečka, jež s ním absolvoval vesmírnou misi. Setkání s A. Feustelem jsem si nemohl nechat ujít a před besedou jsem také využil volné chvilky pana Feustela a na nejtišším možném místě - na jevišti před plnícím se sálem - jsem s ním udělal rozhovor pro astro.cz.

1. Mnoho lidí hovořilo o Krtečkovi, o spektrometru AMS nebo o kosmických výstupech, ale během vaší mise došlo i k jiné unikátní události: k mimořádné podrobné inspekci poškozeného místa tepelné ochrany raketoplánu. Po inspekci NASA prohlásila, že Endeavour může bezpečně přistát i s tímto poškozením. Ale pokud by poškození bylo vážnější a raketoplán s ním přistát nemohl, co byste dělali? Byli byste schopni například uskutečnit neplánovaný výstup za účelem opravy?

Drew Feustel na palubě raketoplánu Endeavour. Autor: NASA
Drew Feustel na palubě raketoplánu Endeavour.
Autor: NASA
Ano, byli jsme trénováni pro opravy dlaždic tepelného štítu a měli jsme možnost si to poškození prohlédnout, protože jsme provedli inspekci. Poškozené místo jsme viděli na monitoru laptopu a mohli jsme zhodnotit situaci. Na dlaždice můžeme nanést určitou hmotu, která z nich opět udělá dobrou tepelnou ochranu pro raketoplán, takže taková situace pro nás není problémem. A poškození v našem případě bylo poměrně malé, proto NASA rozhodla, že raketoplán může přistát. Ale pokud by poškození bylo vážnější, máme možnosti provést opravu.

2. Nyní se zeptám na Váš názor: Kdyby odteď budoucnost kosmonautiky závisela na Vás osobně a Vy byste měl spoustu peněz, spoustu lidí, co by podle Vás lidé měli v budoucnu v kosmu dělat? Měli by například prodloužit lety raketoplánů a zůstat na palubě stanice ISS nebo létat hlouběji do vesmíru? Co byste dělal ve vesmíru Vy?

Pokud bychom měli neomezené finanční zdroje, pravděpodobně bych pokračoval v letech raketoplánů, ale současně vyvíjel nový program, který by nám umožnil stálou přítomnost na Měsíci. Dále bych pokračoval v provozu kosmické stanice (ISS), raketoplány bych využil i k podpoře zahájení letů na Měsíc. K těm bychom měli loď, jež by nám umožnila dostat se na Měsíc s náklady umožňujícími osídlení nějakou infrastrukturou a zahájil bych výzkumy, které by nám pomohly žít na jiné planetě. Toto vše bych rád udělal, ale bohužel nemáme neomezené finanční zdroje. Směr, který kosmonautika nyní nabírá, je podle mne dobrý, raketoplány dolétaly a my se můžeme zaměřit na vývoj nějaké nové lodi, která bude létat na stanici ISS a jednou snad až na Mars nebo na Měsíc nebo k nějakému blízkozemnímu asteroidu. Myslím, že současné směrování je dobrá cesta vpřed k nějakým novým technologiím, se kterými budeme létat dál než na Mezinárodní vesmírnou stanici.

3. Řekl jste, že vtípky mezi členy posádky jsou velmi důležité, protože odbourávají stres. Řekněte nám nějakou legrační historku z vaší mise.

Legračních událostí bylo opravdu hodně a většina z nich souvisela s konverzacemi mezi námi, ve kterých jsme si připomínali různé situace při výcviku a přípravě na Zemi. Máme určitá slova, nebo řekněme šifry, která vyslovíme a všichni se smějeme jako vtipu. Abych to příliš nerozváděl: tyto věci, které jsme vyslovili, jedno nebo dvě slova, nám připomínaly události, které jsme zažili někdy v minulosti při výcviku.

4. Když jste poprvé viděl stanici ISS jen pár set metrů za okny, jaké jste měl v té chvíli pocity? Vzpomínám si na Kena Hama, velitele mise STS-132, který řekl: "Když jsem poprvé viděl ISS za okny raketoplánu, řekl jsem si: ´Můj Bože, co to tady ti lidé postavili?´."

Drew Feustel a Krteček na palubě stanice ISS. Autor: dokosmuskrtkem.cz
Drew Feustel a Krteček na palubě stanice ISS.
Autor: dokosmuskrtkem.cz
Je to úžasné, obrovské, a když vidíte fotky nebo videa, která jsme pořídili, stanice nevypadá opravdově, nevypadá jako skutečná, vypadá jako model, ale je velmi opravdová a velmi velká, je skoro jako malé město, rostoucí město ve vesmíru, je úžasná.

Mnohokrát děkujeme za rozhovor.

Velké díky patří i Pavlu Suchanovi z Astronomického ústavu AV ČR, který projevil nebývalou ochotu při hledání času na výše publikovaný rozhovor v extrémně nabitém programu A. Feustela.




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »