Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Ruské kosmické přístroje pátrají po přítomnosti vody

Ruské kosmické přístroje pátrají po přítomnosti vody

HEND.jpg
Prakticky na všech mezinárodních kosmických projektech, jejichž cílem bylo pátrat po přítomnosti vody na Měsíci či některých planetách, byly umístěny ruské přístroje, navržené a vyrobené v IKI RAN (v Institutu kosmických výzkumů Ruské akademie věd). Jedním z nich je přístroj HEND (High-Energy Neutron Detector), zkonstruovaný v laboratoři pro spektrometrii kosmického záření gama pod vedením doktora fyzikálně-matematických věd Igora Mitrofanova.

odyssey-10000-01_br400.jpg

Tento přístroj již sehrál svoji roli při objevu vodního ledu na planetě Mars. Přístroj je umístěn na palubě americké kosmické sondy MARS ODYSSEY, která již více než 2 marťanské roky (více než 5 pozemských roků) obíhá kolem Marsu. V současné době řídící tým připravil nový návrh na prodloužení jeho činnosti do konce roku 2008.

LRO_Rendering.jpg

Jednotlivé technologické celky z experimentu HEND budou použity i ve třech dalších přístrojích, které rozpracovávají spolupracovníci laboratoře. První z nich pod označením LEND (Lunar Exploration Neutron Detector) bude vyslán na palubě další americké kosmické sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), jejíž start k Měsíci je naplánován na říjen 2008. Ruský přístroj pomůže určit, jestli se voda v podobě ledových krystalků nachází v okolí měsíčních pólů, přesněji řečeno uvnitř kráterů, které leží v trvalém stínu (tzn. že do nich nikdy nesvítí Slunce).

Podobné krátery mohou existovat i na planetě Merkur, k níž se v roce 2013 vydá evropská kosmická sonda BEPI COLOMBO. Rovněž na této sondě bude umístěn ruský přístroj MGNS (merkurovský neutronový a gama spektrometr), jehož vývoj v současné době probíhá.

MSL.jpg

Avšak ještě dříve - v roce 2009 - by měla NASA vypustit k Marsu rover s názvem MSL (Mars Science Laboratory) s ruským přístrojem DAN (detektor albedových neutronů). Od předcházejících přístrojů se principiálně odlišuje: jestliže HEND, LEND a MGNS mají za úkol registrovat přírodní neutronové záření z povrchu těles, zařízení DAN bude toto záření iniciovat. Za tímto účelem bude přístroj doplněn generátorem neutronů - což představuje malý urychlovač, v němž probíhá termojaderná syntéza deuteria a tritia. Toto zařízení se vyvíjí ve Všeruském vědecko-výzkumném institutu pro automatizaci im. N. L. Duchova. Prostřednictvím přístroje DAN může pojízdná laboratoř získávat informace o přítomnosti podpovrchové vody na celé trase marsochodu, "putujícího" po povrchu Marsu.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »