Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Ruské kosmické přístroje pátrají po přítomnosti vody

Ruské kosmické přístroje pátrají po přítomnosti vody

HEND.jpg
Prakticky na všech mezinárodních kosmických projektech, jejichž cílem bylo pátrat po přítomnosti vody na Měsíci či některých planetách, byly umístěny ruské přístroje, navržené a vyrobené v IKI RAN (v Institutu kosmických výzkumů Ruské akademie věd). Jedním z nich je přístroj HEND (High-Energy Neutron Detector), zkonstruovaný v laboratoři pro spektrometrii kosmického záření gama pod vedením doktora fyzikálně-matematických věd Igora Mitrofanova.

odyssey-10000-01_br400.jpg

Tento přístroj již sehrál svoji roli při objevu vodního ledu na planetě Mars. Přístroj je umístěn na palubě americké kosmické sondy MARS ODYSSEY, která již více než 2 marťanské roky (více než 5 pozemských roků) obíhá kolem Marsu. V současné době řídící tým připravil nový návrh na prodloužení jeho činnosti do konce roku 2008.

LRO_Rendering.jpg

Jednotlivé technologické celky z experimentu HEND budou použity i ve třech dalších přístrojích, které rozpracovávají spolupracovníci laboratoře. První z nich pod označením LEND (Lunar Exploration Neutron Detector) bude vyslán na palubě další americké kosmické sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), jejíž start k Měsíci je naplánován na říjen 2008. Ruský přístroj pomůže určit, jestli se voda v podobě ledových krystalků nachází v okolí měsíčních pólů, přesněji řečeno uvnitř kráterů, které leží v trvalém stínu (tzn. že do nich nikdy nesvítí Slunce).

Podobné krátery mohou existovat i na planetě Merkur, k níž se v roce 2013 vydá evropská kosmická sonda BEPI COLOMBO. Rovněž na této sondě bude umístěn ruský přístroj MGNS (merkurovský neutronový a gama spektrometr), jehož vývoj v současné době probíhá.

MSL.jpg

Avšak ještě dříve - v roce 2009 - by měla NASA vypustit k Marsu rover s názvem MSL (Mars Science Laboratory) s ruským přístrojem DAN (detektor albedových neutronů). Od předcházejících přístrojů se principiálně odlišuje: jestliže HEND, LEND a MGNS mají za úkol registrovat přírodní neutronové záření z povrchu těles, zařízení DAN bude toto záření iniciovat. Za tímto účelem bude přístroj doplněn generátorem neutronů - což představuje malý urychlovač, v němž probíhá termojaderná syntéza deuteria a tritia. Toto zařízení se vyvíjí ve Všeruském vědecko-výzkumném institutu pro automatizaci im. N. L. Duchova. Prostřednictvím přístroje DAN může pojízdná laboratoř získávat informace o přítomnosti podpovrchové vody na celé trase marsochodu, "putujícího" po povrchu Marsu.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »