Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Ruské kosmické přístroje pátrají po přítomnosti vody

Ruské kosmické přístroje pátrají po přítomnosti vody

HEND.jpg
Prakticky na všech mezinárodních kosmických projektech, jejichž cílem bylo pátrat po přítomnosti vody na Měsíci či některých planetách, byly umístěny ruské přístroje, navržené a vyrobené v IKI RAN (v Institutu kosmických výzkumů Ruské akademie věd). Jedním z nich je přístroj HEND (High-Energy Neutron Detector), zkonstruovaný v laboratoři pro spektrometrii kosmického záření gama pod vedením doktora fyzikálně-matematických věd Igora Mitrofanova.

odyssey-10000-01_br400.jpg

Tento přístroj již sehrál svoji roli při objevu vodního ledu na planetě Mars. Přístroj je umístěn na palubě americké kosmické sondy MARS ODYSSEY, která již více než 2 marťanské roky (více než 5 pozemských roků) obíhá kolem Marsu. V současné době řídící tým připravil nový návrh na prodloužení jeho činnosti do konce roku 2008.

LRO_Rendering.jpg

Jednotlivé technologické celky z experimentu HEND budou použity i ve třech dalších přístrojích, které rozpracovávají spolupracovníci laboratoře. První z nich pod označením LEND (Lunar Exploration Neutron Detector) bude vyslán na palubě další americké kosmické sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), jejíž start k Měsíci je naplánován na říjen 2008. Ruský přístroj pomůže určit, jestli se voda v podobě ledových krystalků nachází v okolí měsíčních pólů, přesněji řečeno uvnitř kráterů, které leží v trvalém stínu (tzn. že do nich nikdy nesvítí Slunce).

Podobné krátery mohou existovat i na planetě Merkur, k níž se v roce 2013 vydá evropská kosmická sonda BEPI COLOMBO. Rovněž na této sondě bude umístěn ruský přístroj MGNS (merkurovský neutronový a gama spektrometr), jehož vývoj v současné době probíhá.

MSL.jpg

Avšak ještě dříve - v roce 2009 - by měla NASA vypustit k Marsu rover s názvem MSL (Mars Science Laboratory) s ruským přístrojem DAN (detektor albedových neutronů). Od předcházejících přístrojů se principiálně odlišuje: jestliže HEND, LEND a MGNS mají za úkol registrovat přírodní neutronové záření z povrchu těles, zařízení DAN bude toto záření iniciovat. Za tímto účelem bude přístroj doplněn generátorem neutronů - což představuje malý urychlovač, v němž probíhá termojaderná syntéza deuteria a tritia. Toto zařízení se vyvíjí ve Všeruském vědecko-výzkumném institutu pro automatizaci im. N. L. Duchova. Prostřednictvím přístroje DAN může pojízdná laboratoř získávat informace o přítomnosti podpovrchové vody na celé trase marsochodu, "putujícího" po povrchu Marsu.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Růžový úplněk 24. 4. 2024 Praha, Pražského povstání

Růžový úplněk 24. 4. 2024 Praha, Pražského povstání foceno od stanice Metra

Další informace »