Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rusko připravuje turistický výlet na Měsíc

Rusko připravuje turistický výlet na Měsíc

Sojuz_Mesic.jpg
Ředitel ruské konstrukční kanceláře RKK Eněrgija Nikolaj Sevastjanov představil ve čtvrtek 18. 8. 2005 na mezinárodním letecko-kosmickém aerosalonu MAKS-2005 projekt dvanáctidenního letu k Měsíci s jeho obletem, určený pro kosmické turisty. Scénář letu předpokládá, že po dvoudenním letu na oběžné dráze se kosmická loď Sojuz s posádkou na palubě připojí k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Zde posádka stráví dva dny, aby si odpočinula a adaptovala se na podmínky beztížného stavu.

Pátý den po startu Sojuzu bude vypuštěn urychlovací stupeň. Následujícího dne se kosmická loď Sojuz oddělí od kosmické stanice ISS a spojí se s urychlovacím blokem, který zajistí navedení kosmické lodi na přeletovou dráhu směrem k Měsíci druhou kosmickou rychlostí. Devátý den po startu kosmická loď oblétne Měsíc a zahájí návratovou fázi letu. Dvanáctý den po startu přistane posádka v návratové kabině Sojuzu zpět na Zemi. V úvahu připadá i kratší varianta letu bez "mezipřistání" na Mezinárodní kosmické stanici.

Podle informací Nikolaje Sevastjanova probíhá v současné době modernizace kosmické lodi Sojuz podle požadavků nového projektu. Je nutno vylepšit tepelnou ochranu kosmické lodi, zvýšit zásoby vody a potravin na palubě, uvažuje se rovněž o zvětšení průzorů pro zajištění lepšího výhledu na povrch Měsíce. Je rovněž nutné patřičně upravit urychlovací blok pro navedení Sojuzu na dráhu směrem k Měsíci (nainstalovat spojovací uzel pro připojení k Sojuzu, doplnit systém orientace a stabilizace). Nosné rakety Sojuz (start kosmické lodi) a Proton nebo Zenit (vypuštění urychlovacího stupně) budou startovat v těch variantách, v jakých jsou používány doposud.

Sevastjanov dále doplnil, že výběrem kandidátů na kosmický let kolem Měsíce se zabývá americká společnost Space Adventures, jejímž prostřednictvím byli rovněž vybráni dosavadní dva kosmičtí turisté na Mezinárodní kosmickou stanici: Dennis Tito (2001) a Mark Shuttleworth (2002).

"Naším cílem je realizovat tento projekt v roce 2009," prohlásil Nikolaj Sevastjanov. Vše bude záležet na tom, zda se v brzké době najdou dva nebojácní multimilionáři, kteří budou mít zájem poprvé v historii kosmické turistiky uskutečnit oblet kolem Měsíce. Letu k Měsíci by se zúčastnil jeden ruský kosmonaut a dva kosmičtí turisté. Každý z turistů by měl zaplatit částku zhruba 100 miliónů dolarů. Zástupce společnosti Space Adventures v Rusku Sergej Kostěnko prohlásil, že o tento projekt je v USA velký zájem. Na dotaz, zda již existují konkrétní zájemci o oblet Měsíce, však neodpověděl.

Avšak oblet Měsíce není jediným grandiózním projektem RKK Eněrgija. Sevastjanov představil novinářům rovněž kosmický projekt, který počítá s výsadkem kosmických turistů na povrch Měsíce. Jak známo, na Měsíci doposud nepřistáli ani sovětští, ani ruští kosmonauti. Tuto možnost mělo pouze 12 amerických astronautů v programu Apollo v letech 1969 až 1972. Rusko chce nyní prezentovat svoje možnosti a svoji kosmickou vyspělost dopravou turistů na povrch Měsíce a zpět na Zemi. Žádné další podrobnosti projektu zveřejněny nebyly, pouze bylo konstatováno, že by mohl být realizován v roce 2012 (tedy ještě dříve, než se uskuteční návrat Američanů na Měsíc).

KLIPER-01.jpg

Pokud nebudou výše popsané projekty realizovány s kosmickými loděmi Sojuz, může k tomu posloužit nový dopravní prostředek KLIPER, který by měl v budoucnu Sojuzy nahradit. Poprvé by měl KLIPER odstartovat v pilotovaném režimu v roce 2012. Od roku 2015 by se měl KLIPER stát hlavním dopravním prostředkem ruské pilotované kosmonautiky. KLIPER bude s největší pravděpodobností vyvíjen ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou ESA - obě strany se podělí jak o technickou, tak i o finanční stránku projektu. První rozhovory o financování projektu budou zahájeny 5. 12. 2005.

Pokud se týká letu kosmických turistů na Měsíc, řada odborníků je poměrně skeptická. Z technického hlediska je projekt realizovatelný (až na některé výhrady). Podle nich však nebude tak jednoduché najít dostatečně solventní zájemce, kteří by byli ochotni riskovat životy ve velmi stísněném prostoru kosmické lodi Sojuz v podstatě při prvním ruském experimentálním letu na Měsíc.

Na aerosalonu MAKS-2005 byly rovněž publikovány zprávy o změně režimu startů dlouhodobých posádek Mezinárodní kosmické stanice ISS. Po přerušení startů amerického raketoplánu (po havárii raketoplánu Columbia v únoru 2003) obstarávaly výměnu dvoučlenných rusko-amerických posádek kosmické lodi Sojuz. Takto odstartuje 1. 10. 2005 ještě 12. základní posádka stanice ve složení Valerij Tokarev a William McArctur. Třetím členem posádky bude Gregory Olsen coby kosmický turista. Při dalším startu Sojuzu v dubnu 2006 budou posádku tvořit ruští kosmonauti Pavel Vinogradov a Dmitrij Kondratjev. Třetím členem posádky (krátkodobý let) bude buďto další kosmoturista nebo evropský kosmonaut. Americký člen dlouhodobé posádky stanice ISS si bude muset počkat na start raketoplánu. Mimochodem další let raketoplánu v rámci mise STS-121 byl odložen na začátek března 2006.

Zdroj: spacenews.ru a www.space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »