Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rusko připravuje turistický výlet na Měsíc

Rusko připravuje turistický výlet na Měsíc

Sojuz_Mesic.jpg
Ředitel ruské konstrukční kanceláře RKK Eněrgija Nikolaj Sevastjanov představil ve čtvrtek 18. 8. 2005 na mezinárodním letecko-kosmickém aerosalonu MAKS-2005 projekt dvanáctidenního letu k Měsíci s jeho obletem, určený pro kosmické turisty. Scénář letu předpokládá, že po dvoudenním letu na oběžné dráze se kosmická loď Sojuz s posádkou na palubě připojí k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Zde posádka stráví dva dny, aby si odpočinula a adaptovala se na podmínky beztížného stavu.

Pátý den po startu Sojuzu bude vypuštěn urychlovací stupeň. Následujícího dne se kosmická loď Sojuz oddělí od kosmické stanice ISS a spojí se s urychlovacím blokem, který zajistí navedení kosmické lodi na přeletovou dráhu směrem k Měsíci druhou kosmickou rychlostí. Devátý den po startu kosmická loď oblétne Měsíc a zahájí návratovou fázi letu. Dvanáctý den po startu přistane posádka v návratové kabině Sojuzu zpět na Zemi. V úvahu připadá i kratší varianta letu bez "mezipřistání" na Mezinárodní kosmické stanici.

Podle informací Nikolaje Sevastjanova probíhá v současné době modernizace kosmické lodi Sojuz podle požadavků nového projektu. Je nutno vylepšit tepelnou ochranu kosmické lodi, zvýšit zásoby vody a potravin na palubě, uvažuje se rovněž o zvětšení průzorů pro zajištění lepšího výhledu na povrch Měsíce. Je rovněž nutné patřičně upravit urychlovací blok pro navedení Sojuzu na dráhu směrem k Měsíci (nainstalovat spojovací uzel pro připojení k Sojuzu, doplnit systém orientace a stabilizace). Nosné rakety Sojuz (start kosmické lodi) a Proton nebo Zenit (vypuštění urychlovacího stupně) budou startovat v těch variantách, v jakých jsou používány doposud.

Sevastjanov dále doplnil, že výběrem kandidátů na kosmický let kolem Měsíce se zabývá americká společnost Space Adventures, jejímž prostřednictvím byli rovněž vybráni dosavadní dva kosmičtí turisté na Mezinárodní kosmickou stanici: Dennis Tito (2001) a Mark Shuttleworth (2002).

"Naším cílem je realizovat tento projekt v roce 2009," prohlásil Nikolaj Sevastjanov. Vše bude záležet na tom, zda se v brzké době najdou dva nebojácní multimilionáři, kteří budou mít zájem poprvé v historii kosmické turistiky uskutečnit oblet kolem Měsíce. Letu k Měsíci by se zúčastnil jeden ruský kosmonaut a dva kosmičtí turisté. Každý z turistů by měl zaplatit částku zhruba 100 miliónů dolarů. Zástupce společnosti Space Adventures v Rusku Sergej Kostěnko prohlásil, že o tento projekt je v USA velký zájem. Na dotaz, zda již existují konkrétní zájemci o oblet Měsíce, však neodpověděl.

Avšak oblet Měsíce není jediným grandiózním projektem RKK Eněrgija. Sevastjanov představil novinářům rovněž kosmický projekt, který počítá s výsadkem kosmických turistů na povrch Měsíce. Jak známo, na Měsíci doposud nepřistáli ani sovětští, ani ruští kosmonauti. Tuto možnost mělo pouze 12 amerických astronautů v programu Apollo v letech 1969 až 1972. Rusko chce nyní prezentovat svoje možnosti a svoji kosmickou vyspělost dopravou turistů na povrch Měsíce a zpět na Zemi. Žádné další podrobnosti projektu zveřejněny nebyly, pouze bylo konstatováno, že by mohl být realizován v roce 2012 (tedy ještě dříve, než se uskuteční návrat Američanů na Měsíc).

KLIPER-01.jpg

Pokud nebudou výše popsané projekty realizovány s kosmickými loděmi Sojuz, může k tomu posloužit nový dopravní prostředek KLIPER, který by měl v budoucnu Sojuzy nahradit. Poprvé by měl KLIPER odstartovat v pilotovaném režimu v roce 2012. Od roku 2015 by se měl KLIPER stát hlavním dopravním prostředkem ruské pilotované kosmonautiky. KLIPER bude s největší pravděpodobností vyvíjen ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou ESA - obě strany se podělí jak o technickou, tak i o finanční stránku projektu. První rozhovory o financování projektu budou zahájeny 5. 12. 2005.

Pokud se týká letu kosmických turistů na Měsíc, řada odborníků je poměrně skeptická. Z technického hlediska je projekt realizovatelný (až na některé výhrady). Podle nich však nebude tak jednoduché najít dostatečně solventní zájemce, kteří by byli ochotni riskovat životy ve velmi stísněném prostoru kosmické lodi Sojuz v podstatě při prvním ruském experimentálním letu na Měsíc.

Na aerosalonu MAKS-2005 byly rovněž publikovány zprávy o změně režimu startů dlouhodobých posádek Mezinárodní kosmické stanice ISS. Po přerušení startů amerického raketoplánu (po havárii raketoplánu Columbia v únoru 2003) obstarávaly výměnu dvoučlenných rusko-amerických posádek kosmické lodi Sojuz. Takto odstartuje 1. 10. 2005 ještě 12. základní posádka stanice ve složení Valerij Tokarev a William McArctur. Třetím členem posádky bude Gregory Olsen coby kosmický turista. Při dalším startu Sojuzu v dubnu 2006 budou posádku tvořit ruští kosmonauti Pavel Vinogradov a Dmitrij Kondratjev. Třetím členem posádky (krátkodobý let) bude buďto další kosmoturista nebo evropský kosmonaut. Americký člen dlouhodobé posádky stanice ISS si bude muset počkat na start raketoplánu. Mimochodem další let raketoplánu v rámci mise STS-121 byl odložen na začátek března 2006.

Zdroj: spacenews.ru a www.space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »