Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Ruští konstruktéři navrhují skleníky pro let na Mars

Ruští konstruktéři navrhují skleníky pro let na Mars

iss005e20302.jpg
Posádka, která se v budoucnu vypraví k planetě Mars, může v průběhu meziplanetárního letu pěstovat na palubě kosmické lodi cibuli, česnek, čekanku, petržel a řepu. Uvádí se to v materiálech o konferenci, zaměřené na kosmickou biologii a letecko-kosmickou medicínu, které připravila skupina ruských vědců z Institutu lékařsko-biologických problémů.

"Navrhujeme komplexní systém využití rostlin za účelem obohacení denní dávky potravy členů posádky čerstvou zeleninou, a také k obohacování atmosféry na palubě kosmické lodi kyslíkem, vylučovaným rostlinami, rovněž psychologický efekt takového zařízení je významný," říká se v publikovaných materiálech.

Podle názoru ruských vědců mohou být pro získávání rostlinné biomasy na palubě meziplanetární kosmické lodi použity tři různé způsoby: vypěstování rostlin ze semen, zelené výhonky některých rostlin (cibule, česnek, čekanka, řepa a petržel) a pěstování zeleniny ve speciálních sklenících.

"Dříve provedená srovnání efektivnosti těchto způsobů získávání zeleniny (vitamínů) ukázala, že na základě kritérií měrné produktivity zařízení na jednotku spotřebované energie a na jednotku objemu zařízení je minimální spotřeba při pěstování rostlin ve sklenících," uvádí členka týmu autorů projektu Margarita Levinskich.

Skleníky pro marťanskou expedici budou zkonstruovány na základě zkušeností, získaných s provozem ruských zkušebních skleníků s názvy "Svět" a "Lada", které byly prověřovány na palubách kosmických stanic. Pěstovala se v nich například ředkev, hrách a salát a další plodiny, v poslední době například americká trpasličí rajčata.

"V současné době byl v průběhu dlouhodobých letových experimentů prověřen systém kontroly a úpravy parametrů prostředí uvnitř skleníků, a také technologie jejich pěstování (kultivace). Rozměry, zvláštnosti konstrukce a zajištění potřebné energie pro skleníky na palubě marťanské expedice budou upřesněny po uskutečnění dalších doplňujících zkoušek," uvádí se v dokumentu.

V současné době na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS v podmínkách kosmického letu pokračují výzkumy zvláštností růstu různých rostlin - pravděpodobných kandidátů pro pěstování na palubě marťanské kosmické lodi. V podmínkách kosmického letu je ve skleníku "Lada" také naplánováno provedení zkoušek v současné době vyvíjeného nového bloku osvětlení.

Kromě toho v průběhu pozemního experimentu s dlouhodobou izolací posádky v rámci přípravy simulované marťanské expedice s názvem "500 dnů" se předpokládá provedení definitivního výběru druhů zeleniny, ale také dekorativních rostlin, přičemž se nebudou brát v úvahu pouze biologická a technologická kritéria, ale také vkus všech členů posádky.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc s Venuší

Další informace »