Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Ruští konstruktéři navrhují skleníky pro let na Mars

Ruští konstruktéři navrhují skleníky pro let na Mars

iss005e20302.jpg
Posádka, která se v budoucnu vypraví k planetě Mars, může v průběhu meziplanetárního letu pěstovat na palubě kosmické lodi cibuli, česnek, čekanku, petržel a řepu. Uvádí se to v materiálech o konferenci, zaměřené na kosmickou biologii a letecko-kosmickou medicínu, které připravila skupina ruských vědců z Institutu lékařsko-biologických problémů.

"Navrhujeme komplexní systém využití rostlin za účelem obohacení denní dávky potravy členů posádky čerstvou zeleninou, a také k obohacování atmosféry na palubě kosmické lodi kyslíkem, vylučovaným rostlinami, rovněž psychologický efekt takového zařízení je významný," říká se v publikovaných materiálech.

Podle názoru ruských vědců mohou být pro získávání rostlinné biomasy na palubě meziplanetární kosmické lodi použity tři různé způsoby: vypěstování rostlin ze semen, zelené výhonky některých rostlin (cibule, česnek, čekanka, řepa a petržel) a pěstování zeleniny ve speciálních sklenících.

"Dříve provedená srovnání efektivnosti těchto způsobů získávání zeleniny (vitamínů) ukázala, že na základě kritérií měrné produktivity zařízení na jednotku spotřebované energie a na jednotku objemu zařízení je minimální spotřeba při pěstování rostlin ve sklenících," uvádí členka týmu autorů projektu Margarita Levinskich.

Skleníky pro marťanskou expedici budou zkonstruovány na základě zkušeností, získaných s provozem ruských zkušebních skleníků s názvy "Svět" a "Lada", které byly prověřovány na palubách kosmických stanic. Pěstovala se v nich například ředkev, hrách a salát a další plodiny, v poslední době například americká trpasličí rajčata.

"V současné době byl v průběhu dlouhodobých letových experimentů prověřen systém kontroly a úpravy parametrů prostředí uvnitř skleníků, a také technologie jejich pěstování (kultivace). Rozměry, zvláštnosti konstrukce a zajištění potřebné energie pro skleníky na palubě marťanské expedice budou upřesněny po uskutečnění dalších doplňujících zkoušek," uvádí se v dokumentu.

V současné době na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS v podmínkách kosmického letu pokračují výzkumy zvláštností růstu různých rostlin - pravděpodobných kandidátů pro pěstování na palubě marťanské kosmické lodi. V podmínkách kosmického letu je ve skleníku "Lada" také naplánováno provedení zkoušek v současné době vyvíjeného nového bloku osvětlení.

Kromě toho v průběhu pozemního experimentu s dlouhodobou izolací posádky v rámci přípravy simulované marťanské expedice s názvem "500 dnů" se předpokládá provedení definitivního výběru druhů zeleniny, ale také dekorativních rostlin, přičemž se nebudou brát v úvahu pouze biologická a technologická kritéria, ale také vkus všech členů posádky.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »