Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Ruští konstruktéři navrhují skleníky pro let na Mars

Ruští konstruktéři navrhují skleníky pro let na Mars

iss005e20302.jpg
Posádka, která se v budoucnu vypraví k planetě Mars, může v průběhu meziplanetárního letu pěstovat na palubě kosmické lodi cibuli, česnek, čekanku, petržel a řepu. Uvádí se to v materiálech o konferenci, zaměřené na kosmickou biologii a letecko-kosmickou medicínu, které připravila skupina ruských vědců z Institutu lékařsko-biologických problémů.

"Navrhujeme komplexní systém využití rostlin za účelem obohacení denní dávky potravy členů posádky čerstvou zeleninou, a také k obohacování atmosféry na palubě kosmické lodi kyslíkem, vylučovaným rostlinami, rovněž psychologický efekt takového zařízení je významný," říká se v publikovaných materiálech.

Podle názoru ruských vědců mohou být pro získávání rostlinné biomasy na palubě meziplanetární kosmické lodi použity tři různé způsoby: vypěstování rostlin ze semen, zelené výhonky některých rostlin (cibule, česnek, čekanka, řepa a petržel) a pěstování zeleniny ve speciálních sklenících.

"Dříve provedená srovnání efektivnosti těchto způsobů získávání zeleniny (vitamínů) ukázala, že na základě kritérií měrné produktivity zařízení na jednotku spotřebované energie a na jednotku objemu zařízení je minimální spotřeba při pěstování rostlin ve sklenících," uvádí členka týmu autorů projektu Margarita Levinskich.

Skleníky pro marťanskou expedici budou zkonstruovány na základě zkušeností, získaných s provozem ruských zkušebních skleníků s názvy "Svět" a "Lada", které byly prověřovány na palubách kosmických stanic. Pěstovala se v nich například ředkev, hrách a salát a další plodiny, v poslední době například americká trpasličí rajčata.

"V současné době byl v průběhu dlouhodobých letových experimentů prověřen systém kontroly a úpravy parametrů prostředí uvnitř skleníků, a také technologie jejich pěstování (kultivace). Rozměry, zvláštnosti konstrukce a zajištění potřebné energie pro skleníky na palubě marťanské expedice budou upřesněny po uskutečnění dalších doplňujících zkoušek," uvádí se v dokumentu.

V současné době na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS v podmínkách kosmického letu pokračují výzkumy zvláštností růstu různých rostlin - pravděpodobných kandidátů pro pěstování na palubě marťanské kosmické lodi. V podmínkách kosmického letu je ve skleníku "Lada" také naplánováno provedení zkoušek v současné době vyvíjeného nového bloku osvětlení.

Kromě toho v průběhu pozemního experimentu s dlouhodobou izolací posádky v rámci přípravy simulované marťanské expedice s názvem "500 dnů" se předpokládá provedení definitivního výběru druhů zeleniny, ale také dekorativních rostlin, přičemž se nebudou brát v úvahu pouze biologická a technologická kritéria, ale také vkus všech členů posádky.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »