Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sentinely spojily své síly

Sentinely spojily své síly

Sentinel-1 nad povrchem Země.
Autor: ESA.

Evropský program Sentinel obsahuje několik typů družic, přičemž každá z těchto vývojových řad míří na jinou metodiku sledování naší planety. Celý program byl spuštěn v dubnu 2014, kdy se na oběžnou dráhu vydala družice Sentinel 1A. Písmeno A v jejím názvu napovídalo, že se má dočkat pomocníka. Všechny vývojové řady družic Sentinel totiž mají disponovat dvojicí družic. Sentinel 1B vyrazil na oběžnou dráhu 25. dubna letošního roku a momentálně se připravuje na spuštění vědecké fáze. zatím všechno běží podle plánu a nový satelit zároveň ukázal, že si bude se svým identickým kolegou skvěle notovat.

Sentinel-1B musel po startu projít celou řadou procedur, které stále ještě probíhají – kromě aktivace a zkoušek vědeckých přístrojů se také upravovala oběžná dráha. Té finální dosáhla družice teprve nedávno – 15. června. V současné době obíhají oba Sentinely-1 na stejné oběžné dráze ve výšce 700 kilometrů, ale na této pomyslné kružnici se nachází každý na jiné straně – jinými slovy je od sebe dělí 180°.

Právě díky shodné oběžné dráze dokáží oba satelity zmapovat celou Zeměkouli za pouhých šest dní a pak začít zase od začátku. Oba Sentinely-1 nyní (vůbec poprvé v historii) spojily své síly, aby pomohly hledat drobné deformace zemského povrchu. Tyto družice z vědeckého programu Copernicus jsou vybaveny pokročilým radarovým systémem, který dokáže monitorovat terén pod sebou bez ohledu na denní dobu, nebo počasí. Radarové vlny bez problémů proniknou i skrz oblačnost.

První interferogram z družic Sentinel-1 Autor: ESA.
První interferogram z družic Sentinel-1
Autor: ESA.
Nejnovější zkouška ověřila, že dvojice snímků pořízené Sentinelem-1A a 1B mohou být sloučeny do jednoho, což do budoucna otevírá mnoho možností. Porovnání obou snímků totiž umožňuje odhalit drobné změny ke kterým došlo mezi jejich pořízením. Tato technika se hodí zejména při vytváření přesných map povrchových deformací na velkých územích. Jde především o deformace způsobené tektonickými procesy, vulkanickou aktivitou, nebo sesuvy půdy. Tato data najdou uplatnění i ve výzkumu polárních ledovců, kde mohou pomáhat mapovat jejich pomalý pohyb.

První interferometrie v podání Sentinelů přišla na řadu pár dní předtím, než Sentinel-1B dosáhl definitivní oběžné dráhy – devátého června nasnímal oblast v jižním Rumunsku Sentinel-1A a jeho mladší bráška tuto lokalitu vyfotil čtrnáctého června, tedy jediný den před dosažením finální dráhy. Struktury na snímku, které hrají duhovými barvami, souvisí s topografií. Ukazují, že dva identické radary na obou Sentinelech jsou naprosto přesně synchronizovány, míří do stejné oblasti a že družice operují na správných oběžných drahách.

Sentinel-1B je stále ve fázi testování. Ta by měla skončit až v polovině září, kdy bude oficiálně uveden do provozu. Od té doby bude dvojice těchto družic připravena systematicky a pravidelně snímkovat povrch Země, sledovat jeho změny, nebo pohyb ledovců. „Po velkém úspěchu, kterým bylo pořízení prvního radarového snímku pouhé tři dny po startu, mne velmi těší, že mohu oznámit další ohromný úspěch. je to vůbec první interferometrie Sentinelu-1B, který o den později dosáhl oběžné dráhy a není je o 180° vzdálený od Sentinelu-1A,“ neskrýval své nadšení Ramón Tores, projektový manažer Sentinel-1 a dodává: „Je to úspěch nejvyšší důležitosti v rámci celé mise. Dokázali jsme na první pokus, že obě družice Sentinel-1 pracují velmi dobře a navíc spolu.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESA.int

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Sentinel


48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »