Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sentinely spojily své síly

Sentinely spojily své síly

Sentinel-1 nad povrchem Země.
Autor: ESA.

Evropský program Sentinel obsahuje několik typů družic, přičemž každá z těchto vývojových řad míří na jinou metodiku sledování naší planety. Celý program byl spuštěn v dubnu 2014, kdy se na oběžnou dráhu vydala družice Sentinel 1A. Písmeno A v jejím názvu napovídalo, že se má dočkat pomocníka. Všechny vývojové řady družic Sentinel totiž mají disponovat dvojicí družic. Sentinel 1B vyrazil na oběžnou dráhu 25. dubna letošního roku a momentálně se připravuje na spuštění vědecké fáze. zatím všechno běží podle plánu a nový satelit zároveň ukázal, že si bude se svým identickým kolegou skvěle notovat.

Sentinel-1B musel po startu projít celou řadou procedur, které stále ještě probíhají – kromě aktivace a zkoušek vědeckých přístrojů se také upravovala oběžná dráha. Té finální dosáhla družice teprve nedávno – 15. června. V současné době obíhají oba Sentinely-1 na stejné oběžné dráze ve výšce 700 kilometrů, ale na této pomyslné kružnici se nachází každý na jiné straně – jinými slovy je od sebe dělí 180°.

Právě díky shodné oběžné dráze dokáží oba satelity zmapovat celou Zeměkouli za pouhých šest dní a pak začít zase od začátku. Oba Sentinely-1 nyní (vůbec poprvé v historii) spojily své síly, aby pomohly hledat drobné deformace zemského povrchu. Tyto družice z vědeckého programu Copernicus jsou vybaveny pokročilým radarovým systémem, který dokáže monitorovat terén pod sebou bez ohledu na denní dobu, nebo počasí. Radarové vlny bez problémů proniknou i skrz oblačnost.

První interferogram z družic Sentinel-1 Autor: ESA.
První interferogram z družic Sentinel-1
Autor: ESA.
Nejnovější zkouška ověřila, že dvojice snímků pořízené Sentinelem-1A a 1B mohou být sloučeny do jednoho, což do budoucna otevírá mnoho možností. Porovnání obou snímků totiž umožňuje odhalit drobné změny ke kterým došlo mezi jejich pořízením. Tato technika se hodí zejména při vytváření přesných map povrchových deformací na velkých územích. Jde především o deformace způsobené tektonickými procesy, vulkanickou aktivitou, nebo sesuvy půdy. Tato data najdou uplatnění i ve výzkumu polárních ledovců, kde mohou pomáhat mapovat jejich pomalý pohyb.

První interferometrie v podání Sentinelů přišla na řadu pár dní předtím, než Sentinel-1B dosáhl definitivní oběžné dráhy – devátého června nasnímal oblast v jižním Rumunsku Sentinel-1A a jeho mladší bráška tuto lokalitu vyfotil čtrnáctého června, tedy jediný den před dosažením finální dráhy. Struktury na snímku, které hrají duhovými barvami, souvisí s topografií. Ukazují, že dva identické radary na obou Sentinelech jsou naprosto přesně synchronizovány, míří do stejné oblasti a že družice operují na správných oběžných drahách.

Sentinel-1B je stále ve fázi testování. Ta by měla skončit až v polovině září, kdy bude oficiálně uveden do provozu. Od té doby bude dvojice těchto družic připravena systematicky a pravidelně snímkovat povrch Země, sledovat jeho změny, nebo pohyb ledovců. „Po velkém úspěchu, kterým bylo pořízení prvního radarového snímku pouhé tři dny po startu, mne velmi těší, že mohu oznámit další ohromný úspěch. je to vůbec první interferometrie Sentinelu-1B, který o den později dosáhl oběžné dráhy a není je o 180° vzdálený od Sentinelu-1A,“ neskrýval své nadšení Ramón Tores, projektový manažer Sentinel-1 a dodává: „Je to úspěch nejvyšší důležitosti v rámci celé mise. Dokázali jsme na první pokus, že obě družice Sentinel-1 pracují velmi dobře a navíc spolu.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESA.int

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Sentinel


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »