Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sentinely spojily své síly

Sentinely spojily své síly

Sentinel-1 nad povrchem Země.
Autor: ESA.

Evropský program Sentinel obsahuje několik typů družic, přičemž každá z těchto vývojových řad míří na jinou metodiku sledování naší planety. Celý program byl spuštěn v dubnu 2014, kdy se na oběžnou dráhu vydala družice Sentinel 1A. Písmeno A v jejím názvu napovídalo, že se má dočkat pomocníka. Všechny vývojové řady družic Sentinel totiž mají disponovat dvojicí družic. Sentinel 1B vyrazil na oběžnou dráhu 25. dubna letošního roku a momentálně se připravuje na spuštění vědecké fáze. zatím všechno běží podle plánu a nový satelit zároveň ukázal, že si bude se svým identickým kolegou skvěle notovat.

Sentinel-1B musel po startu projít celou řadou procedur, které stále ještě probíhají – kromě aktivace a zkoušek vědeckých přístrojů se také upravovala oběžná dráha. Té finální dosáhla družice teprve nedávno – 15. června. V současné době obíhají oba Sentinely-1 na stejné oběžné dráze ve výšce 700 kilometrů, ale na této pomyslné kružnici se nachází každý na jiné straně – jinými slovy je od sebe dělí 180°.

Právě díky shodné oběžné dráze dokáží oba satelity zmapovat celou Zeměkouli za pouhých šest dní a pak začít zase od začátku. Oba Sentinely-1 nyní (vůbec poprvé v historii) spojily své síly, aby pomohly hledat drobné deformace zemského povrchu. Tyto družice z vědeckého programu Copernicus jsou vybaveny pokročilým radarovým systémem, který dokáže monitorovat terén pod sebou bez ohledu na denní dobu, nebo počasí. Radarové vlny bez problémů proniknou i skrz oblačnost.

První interferogram z družic Sentinel-1 Autor: ESA.
První interferogram z družic Sentinel-1
Autor: ESA.
Nejnovější zkouška ověřila, že dvojice snímků pořízené Sentinelem-1A a 1B mohou být sloučeny do jednoho, což do budoucna otevírá mnoho možností. Porovnání obou snímků totiž umožňuje odhalit drobné změny ke kterým došlo mezi jejich pořízením. Tato technika se hodí zejména při vytváření přesných map povrchových deformací na velkých územích. Jde především o deformace způsobené tektonickými procesy, vulkanickou aktivitou, nebo sesuvy půdy. Tato data najdou uplatnění i ve výzkumu polárních ledovců, kde mohou pomáhat mapovat jejich pomalý pohyb.

První interferometrie v podání Sentinelů přišla na řadu pár dní předtím, než Sentinel-1B dosáhl definitivní oběžné dráhy – devátého června nasnímal oblast v jižním Rumunsku Sentinel-1A a jeho mladší bráška tuto lokalitu vyfotil čtrnáctého června, tedy jediný den před dosažením finální dráhy. Struktury na snímku, které hrají duhovými barvami, souvisí s topografií. Ukazují, že dva identické radary na obou Sentinelech jsou naprosto přesně synchronizovány, míří do stejné oblasti a že družice operují na správných oběžných drahách.

Sentinel-1B je stále ve fázi testování. Ta by měla skončit až v polovině září, kdy bude oficiálně uveden do provozu. Od té doby bude dvojice těchto družic připravena systematicky a pravidelně snímkovat povrch Země, sledovat jeho změny, nebo pohyb ledovců. „Po velkém úspěchu, kterým bylo pořízení prvního radarového snímku pouhé tři dny po startu, mne velmi těší, že mohu oznámit další ohromný úspěch. je to vůbec první interferometrie Sentinelu-1B, který o den později dosáhl oběžné dráhy a není je o 180° vzdálený od Sentinelu-1A,“ neskrýval své nadšení Ramón Tores, projektový manažer Sentinel-1 a dodává: „Je to úspěch nejvyšší důležitosti v rámci celé mise. Dokázali jsme na první pokus, že obě družice Sentinel-1 pracují velmi dobře a navíc spolu.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESA.int

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Sentinel


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »