Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Šest návrhů na novou kosmickou stanici

Šest návrhů na novou kosmickou stanici

Obytný modul stanice u Měsíce
Autor: NASA

V minulém článku nás Daniel Heřt informoval o novém pokroku v hledání obdoby nástupce Mezinárodní vesmírné stanice. Velmi nás těší, že téma neusnulo a nyní je tu další krok vpřed. Jak již víme, NASA vybrala šest firem z kosmického průmyslu, kterým nechybí potřebné zkušenosti, aby navrhly podobu nové stanice, která by měla vyrůst u Měsíce a umožnit důkladnou přípravu pro lety k Marsu, pro které by zároveň mohla sloužit jako odrazový můstek.

Důležité je zdůraznit, že stále jde jen o návrhy, navíc Američané nebudou v projektu nové stanice sami. Na tomto programu by se měla spolupodílet také Evropa a Rusko. Dnes ale bude řeč o návrzích, které v rámci výzvy NextSTEP-2 (Next Space Technologies for Exploration Partnerships), ve které měly firmy vyvinout plnorozměrové pozemní makety a prototypy včetně návrhu konceptů obytných modulů pro hluboký vesmír. Pro fanoušky kosmonautiky se tak naskýtá možnost poprvé nahlédnout trochu detailněji do prezentovaných návrhů.

Aby byl obytný modul efektivní, musí obsahovat jak vnitřní obytný prostor, tak i komplexní strukturu systémů podpory života, kontroly prostředí, ale i systémů, které zajišťují dodávku elektrické energie, nebo připojování zásobovacích lodí. Je potřeba pamatovat na pohonný systém, přechodové komory, logistiku, omezení radiační zátěže uvnitř modulu, protipožární technologie, ale i prostředky zajišťující zdraví posádky. Pozemní prototypy umožní NASA i jejím partnerům dojít k finálnímu návrhu modulů, které už budou obsahovat komplexní představu o tom, jak jednotlivé systémy mají spolupracovat.

Bigelow Aerospace LLC (sídlo v Las Vegas – stát Nevada)

Stanice XBASE od Bigelow Aerospace připojená k ISS Autor: NASA
Stanice XBASE od Bigelow Aerospace připojená k ISS
Autor: NASA
Tato firma postaví a otestuje prototyp základny XBASE (Expandable Bigelow Advanced Station Enhancement). Kdo jen trochu sleduje kosmonautiku, toho nepřekvapí, že tento koncept počítá s nafukovacími moduly, které společnost Bigelow hodně prosazuje. Základna má mít objem 330 metrů krychlových. XBASE je založena na projektu nafukovacího modulu B-330, o kterém jsme na našem blogu již psali. Společnost plánuje při vývoji využít poznatky nasbírané díky zkušebnímu modulu BEAM o objemu 16 metrů krychlových, který je momentálně připojen k ISS.

Boeing (sídlo v Houstonu – stát Texas)

Koncept obytného modulu od firmy Boeing Autor: NASA
Koncept obytného modulu od firmy Boeing
Autor: NASA
Tahle společnost vyvíjí modulární obytný systém, který využívá zkušenosti v návrhu, vývoji a sestavování technologií na oběžné dráze. Podle vyjádření firmy by měl jejich plnorozměrový modul poskytovat široké možnosti pro testování a simulaci úkonů, které umožní lidem bezpečně pracovat a žít ve vesmíru po delší časové úseky, než jsme dnes zvyklí. Demonstrátor by měl zároveň otestovat a ověřit spolehlivost standardů na nejrůznějších rozhraních, stejně jako funkčnost systémů a další technologie nutné pro výzkum.

Lockheed Martin (sídlo Denver – stát Colorado)

Návrh od Lockheed Martin počítá s využitím architektury víceúčelových logistických modulů Autor: NASA
Návrh od Lockheed Martin počítá s využitím architektury víceúčelových logistických modulů
Autor: NASA
V jejím návrhu se oživí víceúčelové logistické moduly podobné těm, které na palubě raketoplánů létaly ke stanici, aby ji zásobovaly nákladem a vozily věci zpět na Zemi. Tyto moduly budou doplněny nezbytnými systémy avioniky a podporou života, aby vytvořily testovací prototyp obytného modulu. Firma si od testování slibuje, že dosáhne vysoce spolehlivých systémů na podporu života, díky čemuž sníží budoucí riziko. Prototyp avioniky zase poskytne komunikační data pro spojení s lodí Orion. Společnost LM navíc slibuje i virtuální prototyp, na kterém by se měla ověřovat funkce, forma a výbava.

Orbital ATK (sídlo Dulles – stát Virginia)

Firma Orbital ATK by ráda obytný modul odvodila z lodi Cygnus Autor: NASA
Firma Orbital ATK by ráda obytný modul odvodila z lodi Cygnus
Autor: NASA
Architektura jejich návrhu pro základnu v cislunárním prostoru bude vycházet z konstrukce zásobovací lodi Cygnus, která momentálně létá k ISS. Společnost Orbital ATK postaví prototyp, na kterém chce testovat kritická rozhraní s Orionem a dalšími moduly. Hlavním cílem je prokázat, že se loď Cygnus dá upravit tak, aby vznikl obytný modul umožňující dlouhodobý pobyt ve vesmíru a udělat krok vpřed k výpravě k Marsu. O tomto návrhu více zde na Kosmonautixu.

Sierra Nevada Corporation’s Space Systems (sídlo Louisville – stát Colorado)

Návrh od společnosti Sierra Nevada Corp. Autor: NASA
Návrh od společnosti Sierra Nevada Corp.
Autor: NASA
Cílem této společnosti je dosáhnout návrhu, který by umožnil konstrukci obytného modulu pro dlouhý pobyt za použití tří až čtyř komerčních raket. Tento koncept bude založen na nákladovém modulu miniraketoplánu Dream Chaser, který bude na ISS vozit zásoby. Firma počítá s tím, že by se nákladový prostor doplnil nějakou nafukovací konstrukcí a chybět nemohou ani systémy podpory života, nebo pohonné jednotky.

NanoRacks (sídlo Webster – stát Texas)

V tomto případě se jedná o společný projekt dvou větších firem. jednou z nich je Space Systems Loral a druhou je United Launch Alliance.  Tito dva partneři vytvořili pracovní skupinu označovanou jako Ixion. Jejich snahy počítají s úpravou horních stupňů existujících raket tak, aby z nich vznikly obyvatelné moduly pro pobyt ve vesmíru. Studie udržitelnosti má odhalit, zda je tento nízkonákladový přístup možné využít pro libovolný nosič včetně SLS.

Návrh od NanoRacks by vytvořil obytné moduly z upravených horních stupňů raket Autor: NASA
Návrh od NanoRacks by vytvořil obytné moduly z upravených horních stupňů raket
Autor: NASA

Tyto firmy dostanou dva roky na vývoj svých prototypů a provedení koncepčních studií, které jsou potřeba pro stavbu obytného modulu pro hluboký vesmír. Náklady ze strany NASA budou v tomto programu na roky 2016 a 2017 činit zhruba 65 milionů dolarů. Všechny firmy se přitom musí na vývoji podílet minimálně třiceti procenty celkových nákladů.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA
[2] Spaceflight Now

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Kosmická stanice, ISS


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »