Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Šestnácté výročí startu oslavil HST dalšími fotografiemi

Šestnácté výročí startu oslavil HST dalšími fotografiemi

M82.jpg
Hubblův kosmický dalekohled (HST) oslavil 24. dubna 2006 na oběžné dráze kolem Země již 16. výročí svého startu. Na publikované fotografii, která byla pořízena v březnu letošního roku, je zachycena galaxie M 82. Tato galaxie je pozoruhodná tím, že je obklopená pavučinou cárů oblaků a spoustou ohnivým plamenům podobných chocholů žhavého vodíku, unikajícího z centrálních oblastí galaxie.

Galaxie M 82 se nachází ve vzdálenosti 12 miliónů světelných let. Na severní jarní obloze ji najdeme vysoko nad obzorem v souhvězdí Velké medvědice (Velkého vozu). Je také označována jako "Doutníková galaxie", protože ji vidíme jako objekt ve tvaru velice protáhlé elipsy. Je to způsobeno tím, že galaktický rovník je v prostoru nakloněn tak, že míří téměř přesně na naši Zemi.

Jak ukazují jednotlivé fotografie, M 82 je pozoruhodnou galaxií. Uvnitř celé její centrální oblasti vznikají nové hvězdy 10krát rychleji než uvnitř naší Galaxie. Výsledkem je obrovská koncentrace mladých hvězd, ponořených do plynu a prachu v centru galaxie. Tyto četné nové horké hvězdy nejen že produkují intenzivní záření, ale také nabité částice, které vytvářejí tzv. hvězdný vítr. Tyto proudy hvězdných větrů se spojují a vytvářejí tak galaktický "supervítr".

Tento mimořádně intenzivní galaktický vítr dostatečně silně stlačuje přítomný plyn a spouští tak proces vzniku více než miliónu hvězd. Vytvářejí se zde chocholy horkého ionizovaného vodíku, které sahají velmi daleko nad či pod rovinu galaktického disku (na obrázku jsou vidět jako červené výtrysky).

V galaxii M 82 jsou mladé hvězdy soustředěny v malých ale velmi hmotných hvězdokupách v centrálních oblastech galaxie. Tyto jednotlivé skupiny hvězd se dají rozlišit pouze díky mimořádným schopnostem kosmického dalekohledu HST. Velké množství slabých bílých objektů, které obklopují hlavní část galaxie M 82, pozorovatelných jako rozmazané hvězdy, jsou ve skutečnosti hvězdokupy o průměru kolem 20 světelných let, které obsahují více než milión hvězd.

Vysoká rychlost vzniku hvězd v této galaxii bude nakonec značně omezena. Když se proces formování hvězd stane příliš prudkým, spotřebuje se nebo "rozpráší" materiál, potřebný pro vytváření dalších hvězd. Tvorba hvězd bude postupně ustávat. Stane se tak pravděpodobně během příštích několika desítek miliónů roků.

Toto pozorování bylo uskutečněno v březnu 2006 pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě HST. Fotografie zachycuje záření hvězd ve viditelném světle a v oboru infračerveného záření, stejně tak jako záření žhavých vodíkových vláken.

Spirální galaxie M 81 a její "sousedka" M 82 vznikly jako fyzický pár. Před několika desítkami miliónů roků se obě galaxie navzájem přiblížily. V důsledku gravitační interakce byla galaxie M 82 deformována, což vedlo ke zvýšené tvorbě nových hvězd.

Zdroj: hubblesite
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »