Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Šestnácté výročí startu oslavil HST dalšími fotografiemi

Šestnácté výročí startu oslavil HST dalšími fotografiemi

M82.jpg
Hubblův kosmický dalekohled (HST) oslavil 24. dubna 2006 na oběžné dráze kolem Země již 16. výročí svého startu. Na publikované fotografii, která byla pořízena v březnu letošního roku, je zachycena galaxie M 82. Tato galaxie je pozoruhodná tím, že je obklopená pavučinou cárů oblaků a spoustou ohnivým plamenům podobných chocholů žhavého vodíku, unikajícího z centrálních oblastí galaxie.

Galaxie M 82 se nachází ve vzdálenosti 12 miliónů světelných let. Na severní jarní obloze ji najdeme vysoko nad obzorem v souhvězdí Velké medvědice (Velkého vozu). Je také označována jako "Doutníková galaxie", protože ji vidíme jako objekt ve tvaru velice protáhlé elipsy. Je to způsobeno tím, že galaktický rovník je v prostoru nakloněn tak, že míří téměř přesně na naši Zemi.

Jak ukazují jednotlivé fotografie, M 82 je pozoruhodnou galaxií. Uvnitř celé její centrální oblasti vznikají nové hvězdy 10krát rychleji než uvnitř naší Galaxie. Výsledkem je obrovská koncentrace mladých hvězd, ponořených do plynu a prachu v centru galaxie. Tyto četné nové horké hvězdy nejen že produkují intenzivní záření, ale také nabité částice, které vytvářejí tzv. hvězdný vítr. Tyto proudy hvězdných větrů se spojují a vytvářejí tak galaktický "supervítr".

Tento mimořádně intenzivní galaktický vítr dostatečně silně stlačuje přítomný plyn a spouští tak proces vzniku více než miliónu hvězd. Vytvářejí se zde chocholy horkého ionizovaného vodíku, které sahají velmi daleko nad či pod rovinu galaktického disku (na obrázku jsou vidět jako červené výtrysky).

V galaxii M 82 jsou mladé hvězdy soustředěny v malých ale velmi hmotných hvězdokupách v centrálních oblastech galaxie. Tyto jednotlivé skupiny hvězd se dají rozlišit pouze díky mimořádným schopnostem kosmického dalekohledu HST. Velké množství slabých bílých objektů, které obklopují hlavní část galaxie M 82, pozorovatelných jako rozmazané hvězdy, jsou ve skutečnosti hvězdokupy o průměru kolem 20 světelných let, které obsahují více než milión hvězd.

Vysoká rychlost vzniku hvězd v této galaxii bude nakonec značně omezena. Když se proces formování hvězd stane příliš prudkým, spotřebuje se nebo "rozpráší" materiál, potřebný pro vytváření dalších hvězd. Tvorba hvězd bude postupně ustávat. Stane se tak pravděpodobně během příštích několika desítek miliónů roků.

Toto pozorování bylo uskutečněno v březnu 2006 pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě HST. Fotografie zachycuje záření hvězd ve viditelném světle a v oboru infračerveného záření, stejně tak jako záření žhavých vodíkových vláken.

Spirální galaxie M 81 a její "sousedka" M 82 vznikly jako fyzický pár. Před několika desítkami miliónů roků se obě galaxie navzájem přiblížily. V důsledku gravitační interakce byla galaxie M 82 deformována, což vedlo ke zvýšené tvorbě nových hvězd.

Zdroj: hubblesite
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



44. vesmírný týden 2026

44. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí v úplňku, v noci na středu 28. října projde Plejádami a v neděli 1. listopadu bude v poslední čtvrti. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem v přímce s Regulem. Venuše byla 24. října v dolní konjunkci a na ranní obloze se objeví extrémně nízko již koncem týdne jako Jitřenka. Slunce je klidné. Japonská sonda MMX se úspěšně vydala k Marsovým měsícům. Před 90 lety proběhl první úspěšný test raketového motoru v JPL.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »