Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Setkání s kometou
Pavel Koten Vytisknout článek

Setkání s kometou

Kosmická sonda Deep Space 1 už dávno splnila všechny své úkoly, mezi které patřilo otestování dvanácti nových technologií, například využití iontového motoru k pohonu či umělé inteligence pro řízení činnosti sondy. Následující víkend ji čeká další těžký úkol, který bude jakýmsi bonusem pro tuto velmi už nyní velmi úspěšnou výpravu. V neděli, půl hodiny po půlnoci našeho času by měla tato kosmická sonda prolétnout ve vzdálenosti 2000 km od jádra periodické komety Borrelly, která se nyní nalézá ve vzdálenosti 1,34 AU od Slunce. Vzhledem k vzájemné rychlosti obou těles, která bude činit 16,5 km/s, velkému přiblížení k jádru komety a faktu, že pro podobné účely nebyla původně zamýšlena a tudíž nemá ani ochranný štít, může nastat situace, že kosmická sonda bude zničena. Při takové rychlosti může být srážka i s velmi malou částicí osudová. Kamera a infračervený spektrometr na palubě budou mít za úkol zkoumat jádro komety a původ a složení plynů z jádra unikajících. Přístroj původně určení pro měření výkonnosti iontového motoru nyní poslouží k měření interakce slunečního větru s materiálem obklopujícím jádro komety. Úspěch setkání záleží také na skutečnosti, zda má ještě sonda dostatek paliva pro malé chemické motory, které používá pro změnu orientace v prostoru. Pokud se podaří v průběhu setkání pořídit vědecká data, bude to vynikající úspěch pro tuto malou kosmickou sondu. V opačném případě to jistě nevrhne stít neúspěchu na její výpravu.
Zdroj: JPL Press release ze dne 18. září
PK




O autorovi



31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter s Venuší na ranní obloze

Další informace »