Setkání s velitelem servisní mise k Hubbleovu teleskopu
Před nedávnem byl v Německu na návštěvě americký astronaut Scott Altman, velitel posledních dvou servisních letů raketoplánů k Hubbleovu teleskopu (mise Columbia STS-109 v březnu 2002 a Atlantis STS-125 v květnu 2009). Jelikož jde o velmi zajímavého člověka, neváhal jsem do Německa zamířit. Byla to do jisté míry tematická cesta, vzhledem k blížícímu se kulatému výročí vypuštění teleskopu HST.
Hubbleův teleskop
V sobotu 24. dubna 2010 tomu bude krásných dvacet let, kdy z mysu Canaveral odstartoval raketoplán Discovery k misi STS-31 (pilotem při této misi byl nynější ředitel NASA Charles Bolden). V nákladovém prostoru vezl na oběžnou dráhu tehdy neznámý kosmický dalekohled, pojmenovaný po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi. Historie tohoto teleskopu má hluboké kořeny, astronomové vždy toužili mít dalekohled ve vesmíru, kde by jeho práce nebyla rušena zemskou atmosférou nebo světelným znečištěním. Práce na vývoji prvního takového teleskopu byly zahájeny roku 1975, kdy se k projektu připojila i Evropská kosmická agentura a začala na vzniku teleskopu spolupracovat s NASA, vývoj HST stál 1,5 miliardy dolarů. Vynesení dalekohledu raketoplánem bylo v plánu v polovině roku 1986, čáru přes rozpočet však udělala tragická havárie raketoplánu Challenger. Hubbleův teleskop se tak do vesmíru dostal až v dubnu roku 1990.
Po jeho vypuštění z paluby raketoplánu a odeslání prvních snímků na Zemi si vědci uvědomili hrozivou skutečnost: hlavní zrcadlo teleskopu je špatně vybroušeno, velmi malá odchylka při jeho výrobě nyní vytvářela světelný kruh kolem pozorovaných objektů. Nešlo ale o neřešitelný problém: v prosinci roku 1993 se k teleskopu vydal raketoplán Endeavour, jehož posádka do dalekohledu nainstalovala přístroj COSTAR, šlo o soustavu malých zrcadel, které měly soustředit světlo z primárního zrcadla do výzkumných aparatur a tím kompenzovat vadu zrcadla. Vše se povedlo a Hubbleův teleskop od té doby posílá na Zemi úchvatné obrázky vesmírných objektů. V současné době je na palubě HST pět aktivních vědeckých přístrojů: Advanced Camera for Surveys, Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer, Space Telescope Imaging Spectrograph, Wide Field and Planetary Camera 3 a nový přístroj Cosmic Origins Spectrograph.
Samotný teleskop už má na "svědomí" spoustu podstatných vědeckých objevů, vzpomeňme zde ty nejdůležitější: HST zjistil, že roste rychlost rozpínání vesmíru, což dokazuje existenci temné energie, dokonce stanovil aktuální rychlost rozpínání vesmíru, provedl první měření šíření temné hmoty, poprvé pozoroval atmosféru exoplanety, odhalil velké množství černých děr,… takto bychom mohli pokračovat ještě dlouho. V květnu 2009 se k HST naposledy vypravil americký raketoplán (Atlantis STS-125), jehož posádka teleskop naposledy opravila a zmodernizovala, ten by měl po této "léčbě" sloužit na oběžné dráze aspoň do roku 2014, poté jej čeká řízený zánik v atmosféře.
Setkání s lidmi, kteří "byli při tom"
Jak bylo zmíněno na začátku, v sobotu 17. dubna měl velitel posledních dvou letů k HST Scott Altman veřejné vystoupení v technickém muzeu v německém městečku Speyer. Tento astronaut má za sebou čtyři kosmické lety, dvakrát letěl raketoplánem jako pilot (mise Columbia STS-90 v roce 1998 a Atlantis STS-106 v roce 2000, což byl čtvrtý let raketoplánu na stanici ISS) a dvakrát jako velitel (dvě servisní mise k HST: STS-109 v roce 2002 a STS-125 v roce 2009). Do Evropy zavítal při příležitosti premiéry filmu Hubble 3D, který byl natočen speciální kamerou právě při misi STS-125 (film bude uveden i v České republice později tento rok). Na "skok" se zastavil i ve Speyeru, kde měl veřejné vystoupení spojené s autogramiádou (navíc, jak sám astronaut prohlásil, má německé předky). Nám se podařilo astronauta zastihnout, když ho představitelé muzea právě prováděli po zdejší kosmické expozici. Pan Altman byl příjemný a rozhovor s člověkem, který řídil raketoplán během servisních misí k teleskopu, byl bezesporu hodně zajímavý. Součástí jeho veřejného vystoupení pak byla i projekce záběrů ze zajímavých momentů mise, které Scott Altman osobně komentoval. Šlo o běžný sestřih, který ničím nepřekvapil ale dojem z něj byl mnohonásobně umocněn výkladem člověka, který toto všechno zažil na vlastní kůži. Zájem o setkání byl velký, což dokumentovala i dlouhá řada zájemců o podpis při závěrečné autogramiádě a z toho plynoucí nepříjemný limit jeden podpis na osobu.
Nesmíme opomenout ještě jednu zajímavou osobu, která se poslední servisní mise k HST také účastnila. Tou je astronaut Andrew J. Feustel, který si s sebou vzal na palubu raketoplánu knihu Písně kosmické, protože jeho tchýně pochází ze Znojma. Astronautovi se kniha údajně velmi líbila a dokonce z ní během mise předčítal kolegům. Vloni v srpnu zavítal do Čech, aby knihu oficiálně daroval Astronomickému ústavu v Ondřejově. Při té příležitosti měl v naší republice několik besed s veřejností. Osobně jsem se zúčastnil besedy v brněnském planetáriu, kde se možnost setkání s astronautem zjevně těšila velkému zájmu. Vystoupení A. Feustela začalo projekcí videosestřihu mise (snad malinko zajímavějšího, než v případě besedy ve Speyeru) a poté byl prostor na dotazy z řad návštěvníků, kterých bylo požehnaně a astronaut na ně odpovídal i s nezbytným humorem ("Nezpůsobovala zpoždění vašich e-mailů během mise CIA?" Feustel s trochou nadsázky reagoval: "To nevím.") I v tomto případě se během autogramiády na chodbě planetária utvořila velká fronta, která pro každého astronauta jistě signalizuje příští den ve znamení bolesti zápěstí.
Doporučené odkazy: