Šílenství kolem Curiosity opadává, NASA historický objev bagatelizuje
Autor: NASA
900kilogramové vozítko s deseti vědeckými přístroji na palubě, velké asi jako menší automobil, přistálo na jižní polokouli Marsu, v kráteru Gale, 6. srpna a zahájilo dvouleté působení a vědeckou práci na povrchu našeho rudého souseda. Pátrat má především po známkách dřívější obyvatelnosti Marsu a příhodnosti jeho povrchu pro vznik primitivního života (Curiosity nepátrá po životě samotném, jak je někdy mylně uváděno).
Jednu z ústředních rolí při plnění tohoto úkolu hraje přístroj SAM (Surface Analysis on Mars), který má mimo jiné pátrat po sloučeninách uhlíku, nezanedbatelného stavebního kamene života na Zemi.
Přístroj velikosti asi mikrovlnné trouby využívá při analýzách vzorků marťanské půdy a atmosféry hmotnostní spektrometr, laserový spektrometr a plynový chromatograf, obsahuje dvě malé pece, schopné zahřát odebrané vzorky až na skoro 1000 °C. Zařízení posléze může zjistit přítomnost dusíku, fosforu, síry, kyslíku, vodíku, zmiňovaného uhlíku, metanu, oxidu uhličitého, vodní páry, různých izotopů a konečně organických sloučenin.
Není proto divu, že slova Johna Grotzingera zvedla takovou vlnu zájmu, když Curiosity v té době pracovala právě s tímto přístrojem, schopným najít sloučeniny uhlíku či organických látek, částečně souvisejících s možným výskytem života. Velké fámy byly na světě.
Došlo ovšem na slova skeptiků: NASA začala snižovat význam výsledků rozborů půdy Marsu přístrojem SAM, které jsou údajně vědecky zajímavé ale „neotřesou Zemí“.
„Zvěsti o tom, jaké jsou výsledky přístroje SAM, jsou mírně přehnané,“ řekl ve středu médiím Guy Webster, mluvčí kalifornské Jet Propulsion Laboratory, která misi řídí. „Není v nich nic, co by otřáslo Zemí.“
Zveřejněné interpretace dat budou dle Webstera zajímavé a důležité ale varuje, že zřejmě nesplní pomyslné sliby neinformovaných spekulací.
Autor: NASA
První vzorek půdy Marsu, odebrané v blízkosti místa přistání roveru, byl zpracován přístrojem SAM před asi dvěma týdny. Data z analýzy přístrojem SAM se však vědcům zdála z nějakého důvodu podezřelá a rozhodli se experiment zopakovat. Více zatím neoznámili.
Dosti říká mezi řádky i zpráva na oficiálním twitterovém účtu mise, na který píšou zaměstnanci NASA v první osobě za rover: „Co jsem objevil na Marsu? Spekulace se na internetu šíří rychle. Ale můj tým pokládá za historickou celou moji misi.“
Médii také v posledních dnech probleskla zpráva, zveřejněná v Římě vedoucím Jet Propulsion Laboratory Georgem Elachim, který hovořil o údajném objevu organických molekul. Jednak je však údajně ještě nutné ověřit data a za druhé: přítomnost organických molekul není přímým důkazem současného nebo minulého života, jde pouze o jeden z mnoha předpokladů pro jeho vznik. Organické molekuly se navíc již ve vesmíru podařilo objevit na více místech teleskopy ze Země.
Každopádně nám nezbývá než čekat na zveřejnění údajů v San Franciscu a další výsledky práce Curiosity, závěry zatím nechme stranou.
Zdroje:
O autorovi
Vít Straka
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
