Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  SIM - hledání planet u blízkých hvězd

SIM - hledání planet u blízkých hvězd

sim.jpg
Americká NASA plánuje na rok 2009 vypuštění nového dalekohledu (kosmického interferometru) na oběžnou dráhu kolem Země s názvem SIM (Space Interferometry Mission). Jeho hlavní úkoly lze rozdělit do následujících bodů:

  1. detekce planet podobných Zemi o hmotnostech 1 až 3 hmotnosti Země u hvězd do vzdálenosti 25 světelných let
  2. detekce planet podobných Zemi o hmotnostech 3 až 20 hmotností Země u hvězd ve vzdálenostech 25 až 100 světelných let
  3. určení absolutních hmotností exoplanet, doposud objevených pozemními dalekohledy metodou měření změn radiálních rychlostí hvězd a objevování dalších exoplanet
  4. získávání informací, které budou využity v dalších projektech, například TPF (Terrestrial Planet Finder).

Předpokládá se, že observatoř SIM prozkoumá zhruba stovku blízkých hvězd a provede orientační průzkum několika tisícovek hvězd ve větších vzdálenostech. Na dalekohledu SIM bude instalováno zařízení, umožňující s velkou přesností určovat polohy hvězd, jejich vzdálenosti a také nepatrné změny jejich poloh, které mohou být způsobovány oběhem planet. SIM bude tedy k pátrání po planetách využívat astrometrickou metodu. Zpracováním naměřených dat budou astronomové schopni určit základní charakteristiky planet - jejich hmotnost, parametry oběžné dráhy, povrchovou teplotu apod.

Konečným cílem je objevení planet podobných Zemi nejen pokud se týká hmotnosti, ale také charakterem podmínek na povrchu planet. Tj. aby na planetách nebylo ani příliš horko, ani příliš zima, aby zde byla voda a vhodná atmosféra. Jak však naznačují pozemní výzkumy, živé organismy mohou přežívat i v mimořádně extrémních podmínkách.

Kosmický interferometr SIM bude schopen určit polohy a vzdálenosti několika stovek hvězd s mnohem větší přesností, než to dovolovaly předcházející projekty. SIM bude měřit polohy hvězd s přesností na 4 milióntiny obloukové vteřiny (0,000004"). S takovouto přesností nebyla doposud změřena vzdálenost žádné hvězdy v naší Galaxii. Jedná se o několiksetkrát přesnější určení poloh hvězd proti současnému stavu. Na základě takto velmi přesně určené paralaxy bude možno s nebývalou přesností vypočítat vzdálenosti konkrétních hvězd. To zase umožní velmi přesné určení parametrů případných exoplanet.

Po startu bude kosmická observatoř SIM navedena na oběžnou dráhu kolem Země, přičemž se bude její vzdálenost od Země postupně zvětšovat rychlostí přibližně 15 miliónů km za jeden rok. Na takovéto dráze bude sonda neustále ozařována Sluncem a vyhne se tak průletům zemským stínem. Rychlost sondy bude průběžně určována s přesností 20 mm/s nebo lepší. Naměřená data budou na Zemi předávána několikrát za týden. Životnost této družice je plánována na 10 let.

Podle jednoho návrhu bude kosmická observatoř SIM kombinovat světlo ze dvou soustav dalekohledů, tvořených čtveřicí teleskopů o průměrech 30 cm. Ty budou umístěny na konstrukci o délce 10 m.

Na vývoji SIM pracuje Jet Propulsion Laboratory (Pasadena) ve spolupráci s dalšími firmami (Lockheed Martin Missiles and Space, Sunnyvale, California a Northrop Grumman, Redondo Beach, California).

Dalšími projekty, které budou rovněž zaměřeny na hledání planet zemského typu, jsou COROT (ESA, start 2006), KEPLER (NASA, start 2007), TPF (NASA, start 2014) a DARWIN (ESA, start 2014).

Související články:
Pátrání po dalších Zeměkoulích

Zdroj: planetquest.jpl.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



34. vesmírný týden 2026

34. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 8. do 23. 8. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nízko už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, přidává se Jupiter, a naopak mizí Merkur. Aktivita Slunce je nízká. V galerii se ohlížíme za uplynulým parádním večerním zatměním. Na ISS dojde k dalšímu výstupu do volného kosmu dvojice Američan-Francouzka. Před 380 lety se narodil významný anglický astronom John Flamsteed.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nova 2026 Tau.

Nova 2026 Tau. Detekce tohoto objektu byla oznámena 6.8.2026 na stránce CBAT-Transient Objects Confirmation Page pod označením TCP J05210763+2338194. V cirkuláři CBET 5723 ze dne 21.8.2026 bylo potvrzeno, že se jedná o novu s přidělením označení pro proměnné hvězdy V1452 Tau. Objevitelé z programu New Milky Way Survey udávali její jasnost 11.2 magnitudy. Snímek je proti originálu 2x zmenšen, pro představu o pozici na obloze je ve výřezu i Krabí mlhovina M1. V pravém dolním rohu je v rámečku detail blízkého okolí v originálním měřítku a vyznačena je i jedna ze srovnávacích hvězd AAVSO 10.8mag. Měřítko originálu je 6.8"/px. Měsíc před první čtvrtí byl od objektu vzdálen přibližně 25 stupňů.

Další informace »