Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  SIM - hledání planet u blízkých hvězd

SIM - hledání planet u blízkých hvězd

sim.jpg
Americká NASA plánuje na rok 2009 vypuštění nového dalekohledu (kosmického interferometru) na oběžnou dráhu kolem Země s názvem SIM (Space Interferometry Mission). Jeho hlavní úkoly lze rozdělit do následujících bodů:

  1. detekce planet podobných Zemi o hmotnostech 1 až 3 hmotnosti Země u hvězd do vzdálenosti 25 světelných let
  2. detekce planet podobných Zemi o hmotnostech 3 až 20 hmotností Země u hvězd ve vzdálenostech 25 až 100 světelných let
  3. určení absolutních hmotností exoplanet, doposud objevených pozemními dalekohledy metodou měření změn radiálních rychlostí hvězd a objevování dalších exoplanet
  4. získávání informací, které budou využity v dalších projektech, například TPF (Terrestrial Planet Finder).

Předpokládá se, že observatoř SIM prozkoumá zhruba stovku blízkých hvězd a provede orientační průzkum několika tisícovek hvězd ve větších vzdálenostech. Na dalekohledu SIM bude instalováno zařízení, umožňující s velkou přesností určovat polohy hvězd, jejich vzdálenosti a také nepatrné změny jejich poloh, které mohou být způsobovány oběhem planet. SIM bude tedy k pátrání po planetách využívat astrometrickou metodu. Zpracováním naměřených dat budou astronomové schopni určit základní charakteristiky planet - jejich hmotnost, parametry oběžné dráhy, povrchovou teplotu apod.

Konečným cílem je objevení planet podobných Zemi nejen pokud se týká hmotnosti, ale také charakterem podmínek na povrchu planet. Tj. aby na planetách nebylo ani příliš horko, ani příliš zima, aby zde byla voda a vhodná atmosféra. Jak však naznačují pozemní výzkumy, živé organismy mohou přežívat i v mimořádně extrémních podmínkách.

Kosmický interferometr SIM bude schopen určit polohy a vzdálenosti několika stovek hvězd s mnohem větší přesností, než to dovolovaly předcházející projekty. SIM bude měřit polohy hvězd s přesností na 4 milióntiny obloukové vteřiny (0,000004"). S takovouto přesností nebyla doposud změřena vzdálenost žádné hvězdy v naší Galaxii. Jedná se o několiksetkrát přesnější určení poloh hvězd proti současnému stavu. Na základě takto velmi přesně určené paralaxy bude možno s nebývalou přesností vypočítat vzdálenosti konkrétních hvězd. To zase umožní velmi přesné určení parametrů případných exoplanet.

Po startu bude kosmická observatoř SIM navedena na oběžnou dráhu kolem Země, přičemž se bude její vzdálenost od Země postupně zvětšovat rychlostí přibližně 15 miliónů km za jeden rok. Na takovéto dráze bude sonda neustále ozařována Sluncem a vyhne se tak průletům zemským stínem. Rychlost sondy bude průběžně určována s přesností 20 mm/s nebo lepší. Naměřená data budou na Zemi předávána několikrát za týden. Životnost této družice je plánována na 10 let.

Podle jednoho návrhu bude kosmická observatoř SIM kombinovat světlo ze dvou soustav dalekohledů, tvořených čtveřicí teleskopů o průměrech 30 cm. Ty budou umístěny na konstrukci o délce 10 m.

Na vývoji SIM pracuje Jet Propulsion Laboratory (Pasadena) ve spolupráci s dalšími firmami (Lockheed Martin Missiles and Space, Sunnyvale, California a Northrop Grumman, Redondo Beach, California).

Dalšími projekty, které budou rovněž zaměřeny na hledání planet zemského typu, jsou COROT (ESA, start 2006), KEPLER (NASA, start 2007), TPF (NASA, start 2014) a DARWIN (ESA, start 2014).

Související články:
Pátrání po dalších Zeměkoulích

Zdroj: planetquest.jpl.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »