Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  SIM - hledání planet u blízkých hvězd

SIM - hledání planet u blízkých hvězd

sim.jpg
Americká NASA plánuje na rok 2009 vypuštění nového dalekohledu (kosmického interferometru) na oběžnou dráhu kolem Země s názvem SIM (Space Interferometry Mission). Jeho hlavní úkoly lze rozdělit do následujících bodů:

  1. detekce planet podobných Zemi o hmotnostech 1 až 3 hmotnosti Země u hvězd do vzdálenosti 25 světelných let
  2. detekce planet podobných Zemi o hmotnostech 3 až 20 hmotností Země u hvězd ve vzdálenostech 25 až 100 světelných let
  3. určení absolutních hmotností exoplanet, doposud objevených pozemními dalekohledy metodou měření změn radiálních rychlostí hvězd a objevování dalších exoplanet
  4. získávání informací, které budou využity v dalších projektech, například TPF (Terrestrial Planet Finder).

Předpokládá se, že observatoř SIM prozkoumá zhruba stovku blízkých hvězd a provede orientační průzkum několika tisícovek hvězd ve větších vzdálenostech. Na dalekohledu SIM bude instalováno zařízení, umožňující s velkou přesností určovat polohy hvězd, jejich vzdálenosti a také nepatrné změny jejich poloh, které mohou být způsobovány oběhem planet. SIM bude tedy k pátrání po planetách využívat astrometrickou metodu. Zpracováním naměřených dat budou astronomové schopni určit základní charakteristiky planet - jejich hmotnost, parametry oběžné dráhy, povrchovou teplotu apod.

Konečným cílem je objevení planet podobných Zemi nejen pokud se týká hmotnosti, ale také charakterem podmínek na povrchu planet. Tj. aby na planetách nebylo ani příliš horko, ani příliš zima, aby zde byla voda a vhodná atmosféra. Jak však naznačují pozemní výzkumy, živé organismy mohou přežívat i v mimořádně extrémních podmínkách.

Kosmický interferometr SIM bude schopen určit polohy a vzdálenosti několika stovek hvězd s mnohem větší přesností, než to dovolovaly předcházející projekty. SIM bude měřit polohy hvězd s přesností na 4 milióntiny obloukové vteřiny (0,000004"). S takovouto přesností nebyla doposud změřena vzdálenost žádné hvězdy v naší Galaxii. Jedná se o několiksetkrát přesnější určení poloh hvězd proti současnému stavu. Na základě takto velmi přesně určené paralaxy bude možno s nebývalou přesností vypočítat vzdálenosti konkrétních hvězd. To zase umožní velmi přesné určení parametrů případných exoplanet.

Po startu bude kosmická observatoř SIM navedena na oběžnou dráhu kolem Země, přičemž se bude její vzdálenost od Země postupně zvětšovat rychlostí přibližně 15 miliónů km za jeden rok. Na takovéto dráze bude sonda neustále ozařována Sluncem a vyhne se tak průletům zemským stínem. Rychlost sondy bude průběžně určována s přesností 20 mm/s nebo lepší. Naměřená data budou na Zemi předávána několikrát za týden. Životnost této družice je plánována na 10 let.

Podle jednoho návrhu bude kosmická observatoř SIM kombinovat světlo ze dvou soustav dalekohledů, tvořených čtveřicí teleskopů o průměrech 30 cm. Ty budou umístěny na konstrukci o délce 10 m.

Na vývoji SIM pracuje Jet Propulsion Laboratory (Pasadena) ve spolupráci s dalšími firmami (Lockheed Martin Missiles and Space, Sunnyvale, California a Northrop Grumman, Redondo Beach, California).

Dalšími projekty, které budou rovněž zaměřeny na hledání planet zemského typu, jsou COROT (ESA, start 2006), KEPLER (NASA, start 2007), TPF (NASA, start 2014) a DARWIN (ESA, start 2014).

Související články:
Pátrání po dalších Zeměkoulích

Zdroj: planetquest.jpl.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »