Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Smolný rok pro raketoplán Enterprise

Smolný rok pro raketoplán Enterprise

Enterprise po zasažení hurikánem Sandy Autor: CBS New York
Enterprise po zasažení hurikánem Sandy
Autor: CBS New York
Rok 2012 by se mohl z pohledu raketoplánů nazvat rokem stěhování. Jak samotné raketoplány, tak i značné množství dalších strojů a zařízení, souvisejících s programem Space Shuttle, získalo nové domovy a postupně se do nich přesouvalo. Nejsložitější byly transporty vesmírných letounů, protože ty mají značné rozměry i hmotnost (viz články Velké stěhování a Endeavour v ulicích velkoměsta).

Jedním z exemplářů, který se poměrně komplikovaně musel dostat na místo určení, byl i první letuschopný raketoplán Enterprise. Tento stroj se v 70. letech používal k různým testům, ověřujícím, jak se bude takové vesmírné plavidlo chovat během pozemních příprav a při letech v atmosféře. Zřejmě nejznámější absolvovaný program měl zkratku ALT vycházející z anglických slov Approach and Landing Tests, tj. česky test přiblížení a přistání. Během něj se zjišťovalo, zda je raketoplán schopen klouzavým letem bezpečně přistát. K těmto zkouškám nebyla zapotřebí výbava, umožňující lety do vesmíru a tak byl prototyp raketoplánu přizpůsoben jen k letům v atmosféře. Výhledově se počítalo s úpravami, které by mu umožnily i kosmické lety, ale nakonec k tomu nikdy nedošlo. Zjistilo se totiž, že by to bylo velmi finančně nákladné.

Od roku 2003 byl raketoplán Enterprise vystaven v Udvar-Hazyho středisku (Steven F. Udvar-Hazy Center) u Dullesova mezinárodního letiště ve Virginii. Protože se tomuto středisku podařilo získat "skutečný" raketoplán Discovery, který uskutečnil 39 vesmírných misí, mohlo Enterprise přenechat jiné instituci. Tou se stalo námořní, letecké a kosmické muzeum (Intrepid Sea, Air & Space Museum), umístěné na palubě letadlové lodě USS Intrepid (Neohrožený), zakotvené v New Yorku. Když k Udvar-Hazyho středisku dorazil Discovery, zúčastnil se nejprve spolu s Enterprise slavnostního obřadu. Po jeho skončení byl odtažen do hangáru, kde zaujal místo, původně náležející raketoplánu Enterprise. Na ten pak čekal přesun do New Yorku. Transport se uskutečnil po souši, vzduchem a dokonce i po vodní hladině. Pozemní přesuny obstarávaly různé tahače či transportéry, letecký transport pak měl na starosti speciálně upravený Boeing 747, který se anglicky nazývá Shuttle Carrier Aircraft, zkráceně SCA. Toto pojmenování by se dalo do češtiny přeložit asi jako letadlový nosič raketoplánů. Nejdelší část trasy urazil raketoplán Enterprise právě na hřbetě tohoto letounu a spolu s ním přistál 27. dubna 2012 na nejdelší dráze 31L letiště Johna F. Kennedyho v New Yorku. Po slavnostním přivítání a rozdělení obou letounů strávil raketoplán několik týdnů v jednom hangáru a pak byl odtažen k zátoce, kde jej jeřáb naložil na plochý nákladní člun společnosti Weeks Marine. Plavba začala 3. června a o člun s Enterprise se staraly tři remorkéry (Elizabeth, Shelby a Kathleen), kterým dělalo doprovod několik dalších plavidel. Ačkoli se všichni snažili, aby plavba proběhla bezproblémově, stala se během ní menší nehoda. Když raketoplán proplouval v blízkosti železničního mostu, v místech, kde bylo po obou stranách jen pár metrů volného místa, přišel nečekaný větrný poryv. Ten pohnul člunem tak, že pravé křídlo Enterprise zavadilo špičkou o mostní podpěru a poškodilo se. Naštěstí se ukázalo, že byla poškozena opravdu jen samotná špička křídla a nehoda nezasáhla žádné jiné struktury vesmírného plavidla.

Enterprise se zbytky nafukovací haly

Zbytek plavby pak už proběhl bez podobných situací a tak raketoplán poté, co byl ještě jednou přeložen na jiný, výrazně větší člun (číslo 297), dorazil 6. června k letadlové lodi USS Intrepid. Jednodenní zpoždění proti původnímu plánu způsobily nepříznivé povětrnostní podmínky. Po opatrném manévrování se člun s raketoplánem dostal do těsné blízkosti levoboku letadlové lodě, kde už byl připraven mohutný plovoucí jeřáb amerického námořnictva. Tento stroj v roce 2009 například vyzdvihoval z řeky Hudson letoun Airbus A320, který zde nouzově přistál po problémech s motory a jeho příběh je označován jako "Hudsonský zázrak", protože během této hrozivě vypadající nehody nepřišel nikdo o život. Tentokrát spustil nad raketoplán nosnou konstrukci, stejnou, jaká se používala při montáži či demontáži raketoplánů z letadlových nosičů. Ta byla uchycena na silných lanech a technici ji pečlivě přichytili k Enterprise. Po prověrkách, zda je spojení dostatečně pevné, byl dán pokyn a jeřáb lehce zvedl kosmický letoun o hmotnosti zhruba 68 tun ze člunu a přemístil jej na palubu letadlové lodě. Zde byl raketoplán 19. června zakryt bílou textilií a ta byla během dalších dvou dní nafouknuta do podoby pavilonu, který jej měl chránit před okolními vlivy. Raketoplán uvnitř byl umístěn v takové poloze, jako by se právě vracel z nějakého letu - zadní kola se již dotkla země, ale příďový podvozek je ještě ve vzduchu.

Slavnostní otevření expozice veřejnosti se odehrálo 19. července 2012 a zúčastnili se jej i tři astronauté, kteří s Enterprise létali během již zmíněného programu ALT. Byli to Joe Engle, Richard "Dick" Truly a Fred Haise. Aby byla sestava kompletní, chyběl jen Gordon Fullerton. Ten bohužel nemohl přijet osobně, protože roku 2009 prodělal rozsáhlou mozkovou mrtvici a proto jej na slavnosti zastupovala manželka Marie. Expozice byla koncipována tak, že lidé mohli chodit kolem raketoplánu, dokonce se projít i pod ním, nebo navštívit vyhlídkovou terasu, umístěnou necelý metr před přídí raketoplánu. Kdyby nebyl raketoplán za prosklenou přepážkou, bylo by možné se jej i dotknout. V hale panovalo přítmí, které v kombinaci s modrým nasvícením ještě umocňovalo celkovou atmosféru. Muzeum počítalo s tím, že nafukovací hala je jen dočasné řešení a výhledově (snad během dalších 2-3 let) hodlalo vybudovat trvalou expozici mimo letadlovou loď, kam by Enterprise umístilo.

Zde by mohl článek končit, ale bohužel je třeba zmínit další událost, která se na raketoplánu negativně podepsala. Ve večerních hodinách 29. října 2012 (místního času) zasáhl New York hurikán Sandy a zanechal za sebou mimořádnou spoušť. Řádění živlů se nevyhnulo ani letadlové lodi USS Intrepid, kde byl přerušen přívod energie a zaplavena a poškozena i dvojice záložních generátorů. To vedlo ke ztrátě tlaku a nafukovací pavilon, chránící raketoplán, se začal postupně vypouštět. Během toho nevydržel nápory větru a potrhal se, což mělo za následek, že se zhroutil na raketoplán a poškodil jej. Ačkoli fotografie ukazují, že je většina Enterprise zamotaná do zbytků pavilonu, už teď jsou viditelná určitá poškození. Nejvýraznější je chybějící část vertikálního stabilizátoru a zřejmě budou škody i u nákladového prostoru. Zároveň je pravděpodobné, že další újmy mohly způsobit například padající osvětlovací stožáry nebo jiné předměty. Co všechno hurikán na Enterprise poničil, bude jasné až po odstranění plachty. Musíme jen doufat, že škod nebude mnoho a budou spíše lehčího rázu, aby je bylo možné brzy opravit a raketoplán znovu zpřístupnit veřejnosti.

Další zajímavosti o programu Space Shuttle

Vybrané zdroje:

   •  Delivering and Displaying SPACE SHUTTLES
   •  Space shuttle Enterprise damaged at sea, delivery to Intrepid delayed
   •  Space shuttle Enterprise lands at New York City's Intrepid museum
   •  First look: Space shuttle Enterprise exhibit opening in New York City
   •  Space shuttle Enterprise exposed, suffers damage from 'superstorm' Sandy
   •  Kosmonautix.cz: Raketoplány míří do důchodu
   •  Technet.cz: Raketoplán Enterprise měl na své poslední cestě do muzea nehodu

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Raketoplán, Poškození, Stěhování, Raketoplán


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »