Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sojuz poletí k Měsíci?

Sojuz poletí k Měsíci?

LunarExpress_Arch_Soyuz.jpg
V polovině července prezentovali Američané na vědecké konferenci v Las Vegas, která byla věnována návratu lidí na Měsíc, podle jejich názoru "velmi neobvyklý projekt". Pro lety k Měsíci hodlají využít ruskou kosmickou loď Sojuz, tj. stejnou loď, které v současné době zajišťují výměny posádek Mezinárodní kosmické stanice ISS a slouží jako "záchranný člun" pro případ nutné evakuace posádky při ohrožení jejich života.

S návrhem využití kosmických lodí Sojuz nejen k dopravě posádek na kosmickou stanici přišli již konstruktéři raketo-kosmické konstrukční kanceláře Eněrgija ještě před rozhodnutím o ukončení činnosti orbitální stanice MIR. Tehdy se uvažovalo o vybudování kosmického hotelu na oběžné dráze kolem Země s komfortem rovnajícím se téměř vybavení tříhvězdičkového hotelu. Na jeho palubě by mohli pobývat milovníci tzv. extrémní turistiky. Diskutovala se i možnost obletu Měsíce na palubě upraveného Sojuzu. Nakonec bylo rozhodnuto veškeré síly a finanční prostředky věnovat vývoji kosmické lodi nové generace s názvem Kliper.

Je třeba připomenout, že i bývalý Sovětský svaz usiloval o přistání člověka na Měsíci, tento "souboj" však vyhráli Američané. Sovětský svaz vyvíjel pro tento účel nosnou raketu s označením N 1 a "lunární modul" s využitím technologie kosmické lodi Sojuz. Tento projekt byl označován jako L 3. Pod označením L 1 se uvažovalo o obletu Měsíce na palubě upraveného Sojuzu, vypuštěného nosnou raketou Proton. Tato varianta byla vyzkoušena v rámci bezpilotního programu Zond.

A nyní tuto myšlenku dovedli Američané do fáze reálného projektu. Ředitel společnosti CSI (Constellation Services International) David W. Anderman představil na konferenci projekt s názvem LUNAR EXPRESS. Jak bude probíhat vlastní let k Měsíci? Kosmický turista, který si zaplatí letenku do vesmíru, odstartuje společně s dvojicí kosmonautů na palubě "nové" kosmické lodě Sojuz, která se spojí s Mezinárodní kosmickou stanicí. Sojuz zde zůstane v roli záchranného člunu. A "starý" Sojuz, ve kterém se bude posádka vracet zpět na Zemi, se po oddělení od stanice ISS nejprve vydá směrem k Měsíci.

LunarExpress-modul.jpg
Aby bylo možno absolvovat oblet Měsíce, ke kosmické lodi Sojuz se na oběžné dráze kolem Země připojí zásobovací modul, vypuštěný jinou raketou. Tento modul bude obsahovat vše nezbytné pro cestu kolem Měsíce: pohonné látky, zásoby vody, vzduchu a potravin, dodatečný navigační systém a další produkty, které si bude přát zákazník - "sběratel" neobyčejných zážitků. Cesta s obletem Měsíce bude trvat 6 dnů. Posádka prolétne nad odvrácenou stranou Měsíce, pomocí dalekohledu si prohlédne části kosmických lodí Apollo zanechané na měsíčním povrchu - a jede se domů!

Všechno se zdá být velice jednoduché. Kosmické lodě Sojuz jsou k dispozici. Prodloužit let Sojuzu o 6 dnů není problém. Postavit zásobovací modul rovněž není problém. Co však může být problém, je cena letenky. Jestliže turista, pobývající 8 dnů na palubě Mezinárodní kosmické stanice, zaplatí 20 miliónů dolarů, cena letenky za oblet Měsíce se bude pohybovat kolem 100 miliónů dolarů, které bude muset "ljubitěl´" extrémních zážitků zaplatit. A takových lidí, kteří si to mohou dovolit a kteří budou ochotni peníze do tohoto dobrodružství vložit, zase tak mnoho není.

Odborníci konstrukční kanceláře Eněrgija prohlásili: projekt je zcela reálný! Budou-li peníze, zásobovací modul je možno postavit v průběhu 2 až 3 let. A v roce 2010 by se mohl vypravit první kosmický turista směrem k Měsíci.

Související články (Kliper):
Ruská kosmická loď Kliper
Rusko a mezinárodní spolupráce v pilotovaných letech
Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu - III
Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu - II
Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu

Zdroj: spacenews.ru a constellationservices.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »