Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sojuz poletí k Měsíci?

Sojuz poletí k Měsíci?

LunarExpress_Arch_Soyuz.jpg
V polovině července prezentovali Američané na vědecké konferenci v Las Vegas, která byla věnována návratu lidí na Měsíc, podle jejich názoru "velmi neobvyklý projekt". Pro lety k Měsíci hodlají využít ruskou kosmickou loď Sojuz, tj. stejnou loď, které v současné době zajišťují výměny posádek Mezinárodní kosmické stanice ISS a slouží jako "záchranný člun" pro případ nutné evakuace posádky při ohrožení jejich života.

S návrhem využití kosmických lodí Sojuz nejen k dopravě posádek na kosmickou stanici přišli již konstruktéři raketo-kosmické konstrukční kanceláře Eněrgija ještě před rozhodnutím o ukončení činnosti orbitální stanice MIR. Tehdy se uvažovalo o vybudování kosmického hotelu na oběžné dráze kolem Země s komfortem rovnajícím se téměř vybavení tříhvězdičkového hotelu. Na jeho palubě by mohli pobývat milovníci tzv. extrémní turistiky. Diskutovala se i možnost obletu Měsíce na palubě upraveného Sojuzu. Nakonec bylo rozhodnuto veškeré síly a finanční prostředky věnovat vývoji kosmické lodi nové generace s názvem Kliper.

Je třeba připomenout, že i bývalý Sovětský svaz usiloval o přistání člověka na Měsíci, tento "souboj" však vyhráli Američané. Sovětský svaz vyvíjel pro tento účel nosnou raketu s označením N 1 a "lunární modul" s využitím technologie kosmické lodi Sojuz. Tento projekt byl označován jako L 3. Pod označením L 1 se uvažovalo o obletu Měsíce na palubě upraveného Sojuzu, vypuštěného nosnou raketou Proton. Tato varianta byla vyzkoušena v rámci bezpilotního programu Zond.

A nyní tuto myšlenku dovedli Američané do fáze reálného projektu. Ředitel společnosti CSI (Constellation Services International) David W. Anderman představil na konferenci projekt s názvem LUNAR EXPRESS. Jak bude probíhat vlastní let k Měsíci? Kosmický turista, který si zaplatí letenku do vesmíru, odstartuje společně s dvojicí kosmonautů na palubě "nové" kosmické lodě Sojuz, která se spojí s Mezinárodní kosmickou stanicí. Sojuz zde zůstane v roli záchranného člunu. A "starý" Sojuz, ve kterém se bude posádka vracet zpět na Zemi, se po oddělení od stanice ISS nejprve vydá směrem k Měsíci.

LunarExpress-modul.jpg
Aby bylo možno absolvovat oblet Měsíce, ke kosmické lodi Sojuz se na oběžné dráze kolem Země připojí zásobovací modul, vypuštěný jinou raketou. Tento modul bude obsahovat vše nezbytné pro cestu kolem Měsíce: pohonné látky, zásoby vody, vzduchu a potravin, dodatečný navigační systém a další produkty, které si bude přát zákazník - "sběratel" neobyčejných zážitků. Cesta s obletem Měsíce bude trvat 6 dnů. Posádka prolétne nad odvrácenou stranou Měsíce, pomocí dalekohledu si prohlédne části kosmických lodí Apollo zanechané na měsíčním povrchu - a jede se domů!

Všechno se zdá být velice jednoduché. Kosmické lodě Sojuz jsou k dispozici. Prodloužit let Sojuzu o 6 dnů není problém. Postavit zásobovací modul rovněž není problém. Co však může být problém, je cena letenky. Jestliže turista, pobývající 8 dnů na palubě Mezinárodní kosmické stanice, zaplatí 20 miliónů dolarů, cena letenky za oblet Měsíce se bude pohybovat kolem 100 miliónů dolarů, které bude muset "ljubitěl´" extrémních zážitků zaplatit. A takových lidí, kteří si to mohou dovolit a kteří budou ochotni peníze do tohoto dobrodružství vložit, zase tak mnoho není.

Odborníci konstrukční kanceláře Eněrgija prohlásili: projekt je zcela reálný! Budou-li peníze, zásobovací modul je možno postavit v průběhu 2 až 3 let. A v roce 2010 by se mohl vypravit první kosmický turista směrem k Měsíci.

Související články (Kliper):
Ruská kosmická loď Kliper
Rusko a mezinárodní spolupráce v pilotovaných letech
Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu - III
Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu - II
Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu

Zdroj: spacenews.ru a constellationservices.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »