Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sojuz TMA-13 odstartoval k ISS
Petr Kubala Vytisknout článek

Sojuz TMA-13 odstartoval k ISS

Start Sojuzu TMA-13 k ISS dne 12. října 2008
Start Sojuzu TMA-13 k ISS dne 12. října 2008
V neděli 12. října v 9:01 ráno našeho času odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) ruská kosmická loď Sojuz TMA-13. Na palubě jsou dva členové stálé posádky stanice a další kosmický turista. K ISS dorazí Sojuz v úterý 10:33 SELČ (živě na NASA TV).

Nová posádka ISS

Na palubě Sojuzu TMA-13 jsou dva noví členové stálé posádky Mezinárodní kosmické stanice Jurij Valentinovič Lončakov a Edward Michael Fincke. Třetí sedadlo v Sojuzu obsadí kosmický turista Richard Allen Garriott.

Posádka Sojuzu TMA-13
Posádka Sojuzu TMA-13
Obrázek: posádka Sojuzu TMA-13. Zleva: Richard A. Garriott, Jurij V. Lončakov a Edward M. Fincke



Pro třiačtyřicetiletého Jurije V. Lončakova se jedná o třetí let do vesmíru. V dubnu 2001 se vydal k ISS na palubě raketoplánu Endeavour, o rok později ruským Sojuzem. Jeho americký kolega Edward Michael Fincke (* 1967) se sice vydal do vesmíru teprve podruhé, za to však od dubna do října 2004 tvořil základní posádku Mezinárodní kosmické stanice.

Další kosmický turista

Nejsledovanějším mužem na palubě Sojuzu je ale Richard Allen Garriott, který se stal v pořadí šestým kosmickým turistou. Současná praxe je taková, že dva ze tří členů stálé posádky ISS létají k ISS v ruské lodi Sojuz. Třetího člena pak dopravuje do vesmíru americký raketoplán. Kapacita ruského Sojuzu jsou ale tři kosmonauti. Třetí volné sedadlo tak Rusko "prodává" evropským astronautům, kteří se do vesmíru vydávají pod hlavičkou Evropské kosmické agentury (ESA), nebo movitým kosmickým turistou. Za několikadenní cestu do vesmíru přitom každý z nich zaplatí odhadem asi 20 milionů dolarů. Prvním kosmickým turistou se v roce 2001 Američan Dennis Tito, posledním pak vloni Američan s maďarským původem Charles Simonyi.

Otec astronaut

Richard A. Garriott se narodil v roce 1961 a pracoval především v počítačových firmách. Přestože se do vesmíru vydává poprvé, má to takříkajíc v krvi. Jeho otec Owen Kay Garriott byl totiž astronautem, který se do vesmíru vydal dvakrát a to v letech 1973 a 1983.

Richard A. Garriott pobude na Mezinárodní kosmické stanici několik dní a poté se vrátí na Zemi společně se současnými dvěma členy stále posádky, kterými jsou Rusové Sergej A. Volkov a Oleg D. Kononěnko. Přistání lodi Sojuz TMA-12 se očekává 24. října. Sojuz TMA-12 byl půlroku u stanice ukotven jako záchranný člun. Nyní ho na této pozici vystřídá na další půlrok loď Sojuz TMA-13.

Klíčové přistání

Přecházející dvě přistání ruské lodi Sojuz TMA málem skončily katastrofou. Kosmická loď přešla na balistickou dráhu a přistála desítky kilometrů daleko od plánovaného místa. Posádka přitom musela vydržet větší přetížení než je obvyklé. Důvod zůstával pro ruské odborníky dlouho velkou záhadou. Nedávno přišli Rusové s vysvětlením, že za vším je plazma, nacházející se v okolí ISS, jenž poškodila rozbušné šrouby Sojuzu TMA. Jejích odpálením se loď před vstupem do atmosféry rozdělí na tří části. To se ale při posledních dvou letech nestalo.

Doporučené odkazy:

Zdroj: astro.zeto.czest.pl




O autorovi



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »