Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sojuz TMA-13 odstartoval k ISS
Petr Kubala Vytisknout článek

Sojuz TMA-13 odstartoval k ISS

Start Sojuzu TMA-13 k ISS dne 12. října 2008
Start Sojuzu TMA-13 k ISS dne 12. října 2008
V neděli 12. října v 9:01 ráno našeho času odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) ruská kosmická loď Sojuz TMA-13. Na palubě jsou dva členové stálé posádky stanice a další kosmický turista. K ISS dorazí Sojuz v úterý 10:33 SELČ (živě na NASA TV).

Nová posádka ISS

Na palubě Sojuzu TMA-13 jsou dva noví členové stálé posádky Mezinárodní kosmické stanice Jurij Valentinovič Lončakov a Edward Michael Fincke. Třetí sedadlo v Sojuzu obsadí kosmický turista Richard Allen Garriott.

Posádka Sojuzu TMA-13
Posádka Sojuzu TMA-13
Obrázek: posádka Sojuzu TMA-13. Zleva: Richard A. Garriott, Jurij V. Lončakov a Edward M. Fincke



Pro třiačtyřicetiletého Jurije V. Lončakova se jedná o třetí let do vesmíru. V dubnu 2001 se vydal k ISS na palubě raketoplánu Endeavour, o rok později ruským Sojuzem. Jeho americký kolega Edward Michael Fincke (* 1967) se sice vydal do vesmíru teprve podruhé, za to však od dubna do října 2004 tvořil základní posádku Mezinárodní kosmické stanice.

Další kosmický turista

Nejsledovanějším mužem na palubě Sojuzu je ale Richard Allen Garriott, který se stal v pořadí šestým kosmickým turistou. Současná praxe je taková, že dva ze tří členů stálé posádky ISS létají k ISS v ruské lodi Sojuz. Třetího člena pak dopravuje do vesmíru americký raketoplán. Kapacita ruského Sojuzu jsou ale tři kosmonauti. Třetí volné sedadlo tak Rusko "prodává" evropským astronautům, kteří se do vesmíru vydávají pod hlavičkou Evropské kosmické agentury (ESA), nebo movitým kosmickým turistou. Za několikadenní cestu do vesmíru přitom každý z nich zaplatí odhadem asi 20 milionů dolarů. Prvním kosmickým turistou se v roce 2001 Američan Dennis Tito, posledním pak vloni Američan s maďarským původem Charles Simonyi.

Otec astronaut

Richard A. Garriott se narodil v roce 1961 a pracoval především v počítačových firmách. Přestože se do vesmíru vydává poprvé, má to takříkajíc v krvi. Jeho otec Owen Kay Garriott byl totiž astronautem, který se do vesmíru vydal dvakrát a to v letech 1973 a 1983.

Richard A. Garriott pobude na Mezinárodní kosmické stanici několik dní a poté se vrátí na Zemi společně se současnými dvěma členy stále posádky, kterými jsou Rusové Sergej A. Volkov a Oleg D. Kononěnko. Přistání lodi Sojuz TMA-12 se očekává 24. října. Sojuz TMA-12 byl půlroku u stanice ukotven jako záchranný člun. Nyní ho na této pozici vystřídá na další půlrok loď Sojuz TMA-13.

Klíčové přistání

Přecházející dvě přistání ruské lodi Sojuz TMA málem skončily katastrofou. Kosmická loď přešla na balistickou dráhu a přistála desítky kilometrů daleko od plánovaného místa. Posádka přitom musela vydržet větší přetížení než je obvyklé. Důvod zůstával pro ruské odborníky dlouho velkou záhadou. Nedávno přišli Rusové s vysvětlením, že za vším je plazma, nacházející se v okolí ISS, jenž poškodila rozbušné šrouby Sojuzu TMA. Jejích odpálením se loď před vstupem do atmosféry rozdělí na tří části. To se ale při posledních dvou letech nestalo.

Doporučené odkazy:

Zdroj: astro.zeto.czest.pl




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »