Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda Huygens zahájila let do neznáma

Sonda Huygens zahájila let do neznáma

Huygens_Separation.jpg
Evropský modul Huygens, který byl součástí americké kosmické sondy Cassini k Saturnu, se v sobotu ráno oddělil a pokračuje v samostatném letu po kontrolované kolizní dráze k největšímu měsíci planety Saturn - k Titanu. K přistání na záhadném měsíci dojde 14. ledna 2005, kdy po sestupu atmosférou dosedne na pevný (či kapalný?) povrch Titanu.

K oddělení modulu došlo 25. prosince ve 3 hodiny středoevropského času. Několik minut po oddělení se sonda Cassini otočila zpět k Zemi a vyslala informaci o úspěšně provedeném rozdělení obou kosmických sond. Signál potřeboval 1 hodinu a 8 minut, než překonal vzdálenost 1,2 miliardy km ze sondy na Zemi.

Sonda Cassini byla vypuštěna 15. 10. 1997 pomocí nosné rakety Titan 4B/Centaur. Po dvou průletech kolem Venuše (25. 4. 1998 a 23. 6. 1999), jednom průletu kolem Země (17. 8. 1999) a gravitačním manévru při průletu kolem Jupitera (30. 12. 2000) byla sonda Cassini 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem Saturna.

Dne 17. 12. 2004, na třetím oběhu sondy kolem planety, byla provedena korekce dráhy, během které se sonda dostala na kolizní dráhu s měsícem Titan. Drobné doladění přesné dráhy se uskutečnilo 22. prosince. Zatímco modul Huygens bude pokračovat v letu po této dráze a 14. 1. 2005 uskuteční průlet atmosférou Titanu, sonda Cassini uskuteční 28. 12. 2004 motorický manévr, aby se vyhnula srážce s Titanem. Tento manévr byl nutný, neboť modul Huygens není vybaven korekčními raketovými motory pro přesné navedení na sestupnou dráhu směrem k povrchu měsíce.

Modul Huygens se oddělil od sondy Cassini rychlostí 0,3 m/s a byl uveden do rotace kolem hlavní osy rychlostí 7 otáček za minutu, aby byla zajištěna jeho stálá poloha. Informace o průběhu oddělení přijímaly antény sítě Deep Space Network v Madridu (Španělsko) a v Goldstone (Kalirornie, USA).

Huygens_Approche.jpg

Modul Huygens vnikne do husté atmosféry měsíce Titan 14. 1. 2005 v 10:06 SEČ pod poměrně strmým úhlem 65° rychlostí přibližně 6 km/s. Místo vstupu do atmosféry se bude nacházet nad jižní polokoulí, na denní straně měsíce (místo přistání již bylo kamerou sondy Cassini vyfotografováno).

Chráněna ablativním tepelným štítem sníží sonda svoji rychlost na 400 m/s ve výšce 160 km, zhruba 3 minuty před rozvinutím výtažného padáku o průměru 2,6 m. O 2,5 sekundy později bude uvolněn hlavní padák o průměru 8,3 m, na kterém bude modul sestupovat k povrchu měsíce. Již nepotřebný tepelný štít bude odhozen a vědecké přístroje zahájí průzkum atmosféry: její stavby, proudění a chemického složení. Současně budou pořizovány snímky přibližujícího se povrchu měsíce Titan. Data budou předávána v reálném čase na sondu Cassini, která prolétne v nejmenší vzdálenosti 60 000 km nad povrchem Titanu.

HuygensChute.jpg

O 15 minut později, ve výšce 120 km, dojde k odhození hlavního padáku a 3 malé stabilizační padáky zajistí rychlý průlet modulu atmosférou měsíce. Co nejrychlejší (ale bezpečný) průlet je nutný vzhledem k omezené životnosti baterií modulu, které dodávají potřebnou elektrickou energii.

Po 140 minutách sestupu atmosférou sonda Huygens dopadne na povrch Titanu rychlostí 6 m/s. Pokud to všechno "přežije", zahájí výzkum povrchu měsíce a okolního prostředí, který bude probíhat tak dlouho, než se zcela vybijí palubní baterie. Zhruba 130 minut po přistání zmizí sonda Cassini pod místním horizontem a bude tak přerušen přenos dat (pokud bude modul Huygens ještě fungovat).

V tom okamžiku bude změněna orientace sondy Cassini tak, aby její hlavní anténa mířila směrem k Zemi. Všechna data, získaná přístroji modulu Huygens, budou odeslána na Zemi, kde budou signály přijímány o 67 minut později anténou NASA o průměru 70 m, která se nachází poblíž města Canberra (Austrálie). Následovat bude vyhodnocování, studium a porovnávání dat za účelem pochopení podmínek na druhém největším měsíci ve sluneční soustavě.

Zdroj: www.esa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »