Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda Huygens zahájila let do neznáma

Sonda Huygens zahájila let do neznáma

Huygens_Separation.jpg
Evropský modul Huygens, který byl součástí americké kosmické sondy Cassini k Saturnu, se v sobotu ráno oddělil a pokračuje v samostatném letu po kontrolované kolizní dráze k největšímu měsíci planety Saturn - k Titanu. K přistání na záhadném měsíci dojde 14. ledna 2005, kdy po sestupu atmosférou dosedne na pevný (či kapalný?) povrch Titanu.

K oddělení modulu došlo 25. prosince ve 3 hodiny středoevropského času. Několik minut po oddělení se sonda Cassini otočila zpět k Zemi a vyslala informaci o úspěšně provedeném rozdělení obou kosmických sond. Signál potřeboval 1 hodinu a 8 minut, než překonal vzdálenost 1,2 miliardy km ze sondy na Zemi.

Sonda Cassini byla vypuštěna 15. 10. 1997 pomocí nosné rakety Titan 4B/Centaur. Po dvou průletech kolem Venuše (25. 4. 1998 a 23. 6. 1999), jednom průletu kolem Země (17. 8. 1999) a gravitačním manévru při průletu kolem Jupitera (30. 12. 2000) byla sonda Cassini 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem Saturna.

Dne 17. 12. 2004, na třetím oběhu sondy kolem planety, byla provedena korekce dráhy, během které se sonda dostala na kolizní dráhu s měsícem Titan. Drobné doladění přesné dráhy se uskutečnilo 22. prosince. Zatímco modul Huygens bude pokračovat v letu po této dráze a 14. 1. 2005 uskuteční průlet atmosférou Titanu, sonda Cassini uskuteční 28. 12. 2004 motorický manévr, aby se vyhnula srážce s Titanem. Tento manévr byl nutný, neboť modul Huygens není vybaven korekčními raketovými motory pro přesné navedení na sestupnou dráhu směrem k povrchu měsíce.

Modul Huygens se oddělil od sondy Cassini rychlostí 0,3 m/s a byl uveden do rotace kolem hlavní osy rychlostí 7 otáček za minutu, aby byla zajištěna jeho stálá poloha. Informace o průběhu oddělení přijímaly antény sítě Deep Space Network v Madridu (Španělsko) a v Goldstone (Kalirornie, USA).

Huygens_Approche.jpg

Modul Huygens vnikne do husté atmosféry měsíce Titan 14. 1. 2005 v 10:06 SEČ pod poměrně strmým úhlem 65° rychlostí přibližně 6 km/s. Místo vstupu do atmosféry se bude nacházet nad jižní polokoulí, na denní straně měsíce (místo přistání již bylo kamerou sondy Cassini vyfotografováno).

Chráněna ablativním tepelným štítem sníží sonda svoji rychlost na 400 m/s ve výšce 160 km, zhruba 3 minuty před rozvinutím výtažného padáku o průměru 2,6 m. O 2,5 sekundy později bude uvolněn hlavní padák o průměru 8,3 m, na kterém bude modul sestupovat k povrchu měsíce. Již nepotřebný tepelný štít bude odhozen a vědecké přístroje zahájí průzkum atmosféry: její stavby, proudění a chemického složení. Současně budou pořizovány snímky přibližujícího se povrchu měsíce Titan. Data budou předávána v reálném čase na sondu Cassini, která prolétne v nejmenší vzdálenosti 60 000 km nad povrchem Titanu.

HuygensChute.jpg

O 15 minut později, ve výšce 120 km, dojde k odhození hlavního padáku a 3 malé stabilizační padáky zajistí rychlý průlet modulu atmosférou měsíce. Co nejrychlejší (ale bezpečný) průlet je nutný vzhledem k omezené životnosti baterií modulu, které dodávají potřebnou elektrickou energii.

Po 140 minutách sestupu atmosférou sonda Huygens dopadne na povrch Titanu rychlostí 6 m/s. Pokud to všechno "přežije", zahájí výzkum povrchu měsíce a okolního prostředí, který bude probíhat tak dlouho, než se zcela vybijí palubní baterie. Zhruba 130 minut po přistání zmizí sonda Cassini pod místním horizontem a bude tak přerušen přenos dat (pokud bude modul Huygens ještě fungovat).

V tom okamžiku bude změněna orientace sondy Cassini tak, aby její hlavní anténa mířila směrem k Zemi. Všechna data, získaná přístroji modulu Huygens, budou odeslána na Zemi, kde budou signály přijímány o 67 minut později anténou NASA o průměru 70 m, která se nachází poblíž města Canberra (Austrálie). Následovat bude vyhodnocování, studium a porovnávání dat za účelem pochopení podmínek na druhém největším měsíci ve sluneční soustavě.

Zdroj: www.esa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »