Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda ISEE-3 se blíží k Zemi

Sonda ISEE-3 se blíží k Zemi

Sonda NASA s názvem ISEE-3 Autor: NASA
Sonda NASA s názvem ISEE-3
Autor: NASA
Do vesmíru byla vypuštěna již v roce 1978. Jednalo se o první kosmickou sondu ke studiu nepřetržitého toku slunečního větru směřujícího k naší planetě. K tomuto účelu byla navedena na stabilní oběžnou dráhu kolem Lagrangeova libračního bodu L1 mezi Zemí a Sluncem, ve vzdálenosti 1,5 miliónu km od Země. Monitorování slunečního větru pomáhá vědcům lépe pochopit vzájemné vztahy soustavy Slunce-Země, které mohou rovněž ovlivnit družice na dráze kolem Země.

V roce 1984 byl sondě ISEE-3 (International Sun-Earth Explorer-3) svěřen nový úkol, přičemž byla přejmenována na International Cometary Explorer (ICE). V září 1985 prolétla ohonem komety Giacobini-Zinner, čímž se stala první kosmickou sondou, která se přiblížila ke kometě a získala nová data z bezprostřední blízkosti. Byla rovněž nasměrována k Halleyově kometě, kterou zpovzdálí sledovala v březnu 1986. V období 1991 až 1997 se nacházela příliš daleko pro uskutečnění spolehlivého spojení. Nyní se znovu blíží k Zemi. K nejbližšímu setkání dojde v srpnu 2014, načež znovu zamíří do meziplanetárního prostoru.

Toto je ve stručnosti příběh sondy NASA a ESA s názvem ISEE-3. Signály z komunikačního systému naznačují, že sonda je stále v provozuschopném stavu, avšak vědci a technici zatím přesně neví, v jaké kondici jsou jednotlivé přístroje. Tyto signály rovněž informují o tom, že se sonda stále nachází na stejné dráze kolem Slunce a pohybuje se poněkud rychleji než Země.

Mise ISEE-3 byla v době startu nejmodernější sondou. Ke komunikaci využívala frekvenční pásmo S, což je část oblasti mikrovln elektromagnetického spektra. V té době byla tato frekvence rezervována pro vojenskou leteckou a kosmickou komunikaci. Dnes je již komunikace v pásmu S zastaralá. Sonda ISEE-3, která shromažďovala data o slunečním větru každých 40 minut, byla nahrazena satelity s vědeckou aparaturou pracující 10 000krát rychleji.

Sonda ISEE-3 otevřela nové možnosti vědeckého výzkumu. Ačkoliv ji předstihl vědecký pokrok, zůstala pro vědecké a technické pracovníky, kteří ji vymysleli, vypustili a řídili, starou dobrou kosmickou sondou. Dnes někteří technici zkoumají, zda by byla uskutečnitelná komunikace se sondou ISEE-3 znovu skoro po dvaceti letech a chtějí zjistit, zda je v pořádku, případně vyslat příkaz k jejímu návratu do oblasti Lagrangeova libračního centra L1.

Související článek: Probudí se sonda ISEE-3 znovu k životu?

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »