Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda ISEE-3 se blíží k Zemi

Sonda ISEE-3 se blíží k Zemi

Sonda NASA s názvem ISEE-3 Autor: NASA
Sonda NASA s názvem ISEE-3
Autor: NASA
Do vesmíru byla vypuštěna již v roce 1978. Jednalo se o první kosmickou sondu ke studiu nepřetržitého toku slunečního větru směřujícího k naší planetě. K tomuto účelu byla navedena na stabilní oběžnou dráhu kolem Lagrangeova libračního bodu L1 mezi Zemí a Sluncem, ve vzdálenosti 1,5 miliónu km od Země. Monitorování slunečního větru pomáhá vědcům lépe pochopit vzájemné vztahy soustavy Slunce-Země, které mohou rovněž ovlivnit družice na dráze kolem Země.

V roce 1984 byl sondě ISEE-3 (International Sun-Earth Explorer-3) svěřen nový úkol, přičemž byla přejmenována na International Cometary Explorer (ICE). V září 1985 prolétla ohonem komety Giacobini-Zinner, čímž se stala první kosmickou sondou, která se přiblížila ke kometě a získala nová data z bezprostřední blízkosti. Byla rovněž nasměrována k Halleyově kometě, kterou zpovzdálí sledovala v březnu 1986. V období 1991 až 1997 se nacházela příliš daleko pro uskutečnění spolehlivého spojení. Nyní se znovu blíží k Zemi. K nejbližšímu setkání dojde v srpnu 2014, načež znovu zamíří do meziplanetárního prostoru.

Toto je ve stručnosti příběh sondy NASA a ESA s názvem ISEE-3. Signály z komunikačního systému naznačují, že sonda je stále v provozuschopném stavu, avšak vědci a technici zatím přesně neví, v jaké kondici jsou jednotlivé přístroje. Tyto signály rovněž informují o tom, že se sonda stále nachází na stejné dráze kolem Slunce a pohybuje se poněkud rychleji než Země.

Mise ISEE-3 byla v době startu nejmodernější sondou. Ke komunikaci využívala frekvenční pásmo S, což je část oblasti mikrovln elektromagnetického spektra. V té době byla tato frekvence rezervována pro vojenskou leteckou a kosmickou komunikaci. Dnes je již komunikace v pásmu S zastaralá. Sonda ISEE-3, která shromažďovala data o slunečním větru každých 40 minut, byla nahrazena satelity s vědeckou aparaturou pracující 10 000krát rychleji.

Sonda ISEE-3 otevřela nové možnosti vědeckého výzkumu. Ačkoliv ji předstihl vědecký pokrok, zůstala pro vědecké a technické pracovníky, kteří ji vymysleli, vypustili a řídili, starou dobrou kosmickou sondou. Dnes někteří technici zkoumají, zda by byla uskutečnitelná komunikace se sondou ISEE-3 znovu skoro po dvaceti letech a chtějí zjistit, zda je v pořádku, případně vyslat příkaz k jejímu návratu do oblasti Lagrangeova libračního centra L1.

Související článek: Probudí se sonda ISEE-3 znovu k životu?

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



15. vesmírný týden 2021

15. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 4. do 18. 4. 2021. Měsíc bude v pondělí v novu, objeví se na večerní obloze. Tu stále okupuje Mars v souhvězdí Býka. Ráno nad jihovýchodem pomalu vychází Saturn a Jupiter. Vrtulníček Ingenuity při testu před prvním pokusem o vzlet zaznamenal problém a přípravy se prodlouží. Na ISS je dočasně desetičlenná posádka, než se v sobotu vrátí na Zemi trojice kosmonautů v lodi Sojuz MS-17. Před šedesáti roky začala historie pilotované kosmonautiky, když Jurij Alexejevič Gagarin obletěl Zemi v lodi Vostok 1.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Panorama zvířetníkového světla a mléčné dráhy

Panorama mobilním telefonem. Složeno ze šesti expozic (30sec., ISO 3200).

Další informace »