Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda ISEE-3 se blíží k Zemi

Sonda ISEE-3 se blíží k Zemi

Sonda NASA s názvem ISEE-3 Autor: NASA
Sonda NASA s názvem ISEE-3
Autor: NASA
Do vesmíru byla vypuštěna již v roce 1978. Jednalo se o první kosmickou sondu ke studiu nepřetržitého toku slunečního větru směřujícího k naší planetě. K tomuto účelu byla navedena na stabilní oběžnou dráhu kolem Lagrangeova libračního bodu L1 mezi Zemí a Sluncem, ve vzdálenosti 1,5 miliónu km od Země. Monitorování slunečního větru pomáhá vědcům lépe pochopit vzájemné vztahy soustavy Slunce-Země, které mohou rovněž ovlivnit družice na dráze kolem Země.

V roce 1984 byl sondě ISEE-3 (International Sun-Earth Explorer-3) svěřen nový úkol, přičemž byla přejmenována na International Cometary Explorer (ICE). V září 1985 prolétla ohonem komety Giacobini-Zinner, čímž se stala první kosmickou sondou, která se přiblížila ke kometě a získala nová data z bezprostřední blízkosti. Byla rovněž nasměrována k Halleyově kometě, kterou zpovzdálí sledovala v březnu 1986. V období 1991 až 1997 se nacházela příliš daleko pro uskutečnění spolehlivého spojení. Nyní se znovu blíží k Zemi. K nejbližšímu setkání dojde v srpnu 2014, načež znovu zamíří do meziplanetárního prostoru.

Toto je ve stručnosti příběh sondy NASA a ESA s názvem ISEE-3. Signály z komunikačního systému naznačují, že sonda je stále v provozuschopném stavu, avšak vědci a technici zatím přesně neví, v jaké kondici jsou jednotlivé přístroje. Tyto signály rovněž informují o tom, že se sonda stále nachází na stejné dráze kolem Slunce a pohybuje se poněkud rychleji než Země.

Mise ISEE-3 byla v době startu nejmodernější sondou. Ke komunikaci využívala frekvenční pásmo S, což je část oblasti mikrovln elektromagnetického spektra. V té době byla tato frekvence rezervována pro vojenskou leteckou a kosmickou komunikaci. Dnes je již komunikace v pásmu S zastaralá. Sonda ISEE-3, která shromažďovala data o slunečním větru každých 40 minut, byla nahrazena satelity s vědeckou aparaturou pracující 10 000krát rychleji.

Sonda ISEE-3 otevřela nové možnosti vědeckého výzkumu. Ačkoliv ji předstihl vědecký pokrok, zůstala pro vědecké a technické pracovníky, kteří ji vymysleli, vypustili a řídili, starou dobrou kosmickou sondou. Dnes někteří technici zkoumají, zda by byla uskutečnitelná komunikace se sondou ISEE-3 znovu skoro po dvaceti letech a chtějí zjistit, zda je v pořádku, případně vyslat příkaz k jejímu návratu do oblasti Lagrangeova libračního centra L1.

Související článek: Probudí se sonda ISEE-3 znovu k životu?

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 K1 (ATLAS) (Fragmentatace)

Ano opravdu to je ze 21.11.2025,sice to byla noc převážně zatažená, ale moje nedůvěra a obavy z dalších dní, kdy sice tzv "má být jasno", mě přinutily k zoufalému pokusu... (Zdůrazním, že mimo astro pracuju jako meteorolog ???? takže se dá očekávat, že budu schopen podchytit opravdu leccos díky přesnější předpovědi a znalosti silně regionálního chování chodu oblačnosti v naší oblasti, takže žádná magie, jen praxe ???? ) Nechal jsem sledovat kometu prakticky celou noc, takže ač bylo naprosto příšerně, tak ta oka v oblačnosti nakonec dala necelých 25 minut, což už bylo dostačující pro odhalení oné fragmentace. V překladu to znamenalo se prohrabat opravdu velkým množstvím fotek "ničeho" dokud jsem nedokázal posbírat nějaká užitečná data. Nakonec po zpracování v Pixinsight / Photoshop, jisté dávce NoiseXterminatoru + BlurXterminatoru to zahladilo veškeré stopy po nedostatcích a to hlavní...fragmentace vidět byla. Určitě to není můj poslední pokus to určitě ne...

Další informace »