Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda k Plutu má za sebou prvních 100 dnů

Sonda k Plutu má za sebou prvních 100 dnů

New_Horizons_3.jpg
Dne 29. dubna 2006 oslavila kosmická sonda New Horizons, která jako první sonda míří k Plutu, první významný milník - 100 dnů ve vesmíru.

Od startu sondy z Cape Canaveral Air Force Station dne 19. 1. 2006 probíhá let bez problémů. Mezi celou řadou aktivit uskutečnil letový tým tři malé korekce dráhy, které byly provedeny pomocí pohonného systému sondy, čímž byla upřesněna její dráha směrem k Jupiteru. Gravitační manévr při průletu kolem největší planety Sluneční soustavy se uskuteční 28. února 2007. Průletu kolem Jupitera bude kromě úpravy dráhy využito k výzkumu této obří planety. Dále byly provedeny prověrky všech sedmi vědeckých přístrojů na palubě sondy, zda bez nějaké újmy přežily start, a dále zkoušky jejich základních funkcí.

New_Horizons_draha1.jpg

Po průletu drahou planety Mars 7. 4. 2006 (78 dnů po startu) sonda pokračovala v letu do vnějších oblastí Sluneční soustavy, přičemž se vzdalovala od Slunce rychlostí zhruba 111 960 km/h (tj. 31,1 km/s). Drahami dalších planet sonda prolétne v následujících termínech: 8. 6. 2008 (Saturn), 18. 3. 2011 (Uran), 24. 8. 2014 (Neptun) a 14. 7. 2015 (Pluto). Jen na doplnění: drahou Měsíce ve vzdálenosti 368 406 km od Země sonda prolétla zhruba 8,5 hodiny po startu.

"Na cestě k Plutu, která bude trvat téměř 10 let, těch prvních 100 dnů není zase tak mnoho," říká Alan Stern, hlavní vědecký pracovník projektu ze Southwest Research Institute in Boulder, Colorado. "Avšak letový tým pracoval v této krátké době velice zodpovědně a celá mise byla úspěšně nastartována. Nyní usilovně pracujeme na kalibraci vědeckých přístrojů a na jejich přípravě k pozorování, a také na přípravě celé sondy na následující průlet kolem Jupitera, který se uskuteční zhruba za 10 měsíců."

Letový tým zahájil přípravu na průlet soustavou Jupitera tak, aby sonda i vědecké přístroje byly připraveny k prvním detailním výzkumům nejpozději do konce léta. Sonda New Horizons prolétne kolem planety Jupiter ve vzdálenosti 2,3 miliónu km (tj. 32,2 poloměru Jupitera), což je 3 až 4krát blíže, než v roce 2000 prolétla sonda Cassini na cestě k Saturnu. Během průletu se přístroje sondy zaměří na studium atmosféry a magnetického pole planety, na výzkum velkých měsíců Jupitera a na pozorování prstence a případných měsíců v jeho blízkosti.

Na své cestě k Plutu sonda New Horizons rovněž prolétne v létě roku 2014 jednou z oblastí výskytu tzv. Trojanů u planety Neptun v okolí jednoho z libračních center soustavy Slunce-Neptun. Tyto oblasti se nacházejí na dráze planety Neptun kolem Slunce: první 60° před planetou a druhá 60° za planetou. Do té doby budou astronomové zjišťovat, zda se v této oblasti nenacházejí případné další planetky. Zatím byly v libračních bodech Neptuna objeveny 4 planetky. Další planetky v Lagrangeových libračních bodech byly objeveny u planet Jupiter (2030 těles) a Mars (6 těles). Tato fascinující tělesa pravděpodobně představují vzorky nejprimitivnějších těles ve Sluneční soustavě, podobně jako komety a tělesa Kuiperova pásu. Pouze nepatrné množství Trojanů planety Neptun je doposud známo, další mohou být objevena v nejbližších letech. Pokud se bude některé z těchto těles nacházet v blízkosti dráhy sondy New Horizons, mohla by o něm sonda získat užitečné informace.Kolem Pluta a jeho měsíce Charona sonda New Horizons prolétne v polovině července 2015.

Na internetové adrese http://pluto.jhuapl.edu/ můžete sledovat odpočítávání počtu dnů od startu sondy a kolik dnů zbývá do průletu kolem Jupitera či kolem Pluta.

Během prodloužené mise při průletu oblastí Kuiperova pásu (dnes je zde známo 990 objektů) se počítá s výzkumem jednoho či dvou těles o průměru 40 až 90 km.

Zdroj: pluto.jhuapl
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »