Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda k Plutu má za sebou prvních 100 dnů

Sonda k Plutu má za sebou prvních 100 dnů

New_Horizons_3.jpg
Dne 29. dubna 2006 oslavila kosmická sonda New Horizons, která jako první sonda míří k Plutu, první významný milník - 100 dnů ve vesmíru.

Od startu sondy z Cape Canaveral Air Force Station dne 19. 1. 2006 probíhá let bez problémů. Mezi celou řadou aktivit uskutečnil letový tým tři malé korekce dráhy, které byly provedeny pomocí pohonného systému sondy, čímž byla upřesněna její dráha směrem k Jupiteru. Gravitační manévr při průletu kolem největší planety Sluneční soustavy se uskuteční 28. února 2007. Průletu kolem Jupitera bude kromě úpravy dráhy využito k výzkumu této obří planety. Dále byly provedeny prověrky všech sedmi vědeckých přístrojů na palubě sondy, zda bez nějaké újmy přežily start, a dále zkoušky jejich základních funkcí.

New_Horizons_draha1.jpg

Po průletu drahou planety Mars 7. 4. 2006 (78 dnů po startu) sonda pokračovala v letu do vnějších oblastí Sluneční soustavy, přičemž se vzdalovala od Slunce rychlostí zhruba 111 960 km/h (tj. 31,1 km/s). Drahami dalších planet sonda prolétne v následujících termínech: 8. 6. 2008 (Saturn), 18. 3. 2011 (Uran), 24. 8. 2014 (Neptun) a 14. 7. 2015 (Pluto). Jen na doplnění: drahou Měsíce ve vzdálenosti 368 406 km od Země sonda prolétla zhruba 8,5 hodiny po startu.

"Na cestě k Plutu, která bude trvat téměř 10 let, těch prvních 100 dnů není zase tak mnoho," říká Alan Stern, hlavní vědecký pracovník projektu ze Southwest Research Institute in Boulder, Colorado. "Avšak letový tým pracoval v této krátké době velice zodpovědně a celá mise byla úspěšně nastartována. Nyní usilovně pracujeme na kalibraci vědeckých přístrojů a na jejich přípravě k pozorování, a také na přípravě celé sondy na následující průlet kolem Jupitera, který se uskuteční zhruba za 10 měsíců."

Letový tým zahájil přípravu na průlet soustavou Jupitera tak, aby sonda i vědecké přístroje byly připraveny k prvním detailním výzkumům nejpozději do konce léta. Sonda New Horizons prolétne kolem planety Jupiter ve vzdálenosti 2,3 miliónu km (tj. 32,2 poloměru Jupitera), což je 3 až 4krát blíže, než v roce 2000 prolétla sonda Cassini na cestě k Saturnu. Během průletu se přístroje sondy zaměří na studium atmosféry a magnetického pole planety, na výzkum velkých měsíců Jupitera a na pozorování prstence a případných měsíců v jeho blízkosti.

Na své cestě k Plutu sonda New Horizons rovněž prolétne v létě roku 2014 jednou z oblastí výskytu tzv. Trojanů u planety Neptun v okolí jednoho z libračních center soustavy Slunce-Neptun. Tyto oblasti se nacházejí na dráze planety Neptun kolem Slunce: první 60° před planetou a druhá 60° za planetou. Do té doby budou astronomové zjišťovat, zda se v této oblasti nenacházejí případné další planetky. Zatím byly v libračních bodech Neptuna objeveny 4 planetky. Další planetky v Lagrangeových libračních bodech byly objeveny u planet Jupiter (2030 těles) a Mars (6 těles). Tato fascinující tělesa pravděpodobně představují vzorky nejprimitivnějších těles ve Sluneční soustavě, podobně jako komety a tělesa Kuiperova pásu. Pouze nepatrné množství Trojanů planety Neptun je doposud známo, další mohou být objevena v nejbližších letech. Pokud se bude některé z těchto těles nacházet v blízkosti dráhy sondy New Horizons, mohla by o něm sonda získat užitečné informace.Kolem Pluta a jeho měsíce Charona sonda New Horizons prolétne v polovině července 2015.

Na internetové adrese http://pluto.jhuapl.edu/ můžete sledovat odpočítávání počtu dnů od startu sondy a kolik dnů zbývá do průletu kolem Jupitera či kolem Pluta.

Během prodloužené mise při průletu oblastí Kuiperova pásu (dnes je zde známo 990 objektů) se počítá s výzkumem jednoho či dvou těles o průměru 40 až 90 km.

Zdroj: pluto.jhuapl
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier42

Velká mlhovina v Orionu. Součást nejrozsáhlejšího známého prachoplynného útvaru - komplexu v Orionu, který se rozprostírá přes více než polovinu souhvězdí Orion a má rozměry mnoha set světelných let.

Další informace »