Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda MESSENGER uskutečnila korekci dráhy

Sonda MESSENGER uskutečnila korekci dráhy

messengerearth.jpg
18. listopadu se uskutečnila již třetí korekce dráhy sondy MESSENGER od jejího startu 3. 8. 2004. Cílem bylo nepatrně snížit rychlost sondy a nasměrovat ji do blízkosti Země, kolem níž prolétne 2. 8. 2005.

Raketový motor sondy pracoval 48 sekund, čímž došlo ke změně rychlosti o 3,2 m/s vzhledem ke Slunci. Sonda se nyní pohybuje kolem Slunce rychlostí 99 827 km/hod. Manévr se uskutečnil ve vzdálenosti 36,7 miliónu km od Země a všechny přístroje sondy fungují "normálně". Počítač sondy reagoval již na více než 15 000 příkazů z řídícího střediska.

MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging) je americkou sondou, jejímž úkolem je detailní studium nejbližší planety ke Slunci - planety Merkur. Než však bude "zaparkována" na oběžné dráze kolem Merkuru, čeká ji ještě dlouhá cesta. Po průletu kolem Země (2. 8. 2005) ve vzdálenosti 2 364 km od jejího povrchu zamíří směrem k Venuši. Kolem této planety prolétne 24. 10. 2006 a 6. 6. 2007. Během gravitačních manévrů se přiblíží k povrchu Venuše na vzdálenost 3 368 km v prvním případě a na 300 km v případě druhém. Posléze zamíří ještě více do vnitřních oblastí sluneční soustavy a třikrát prolétne nad povrchem Merkuru, pokaždé ve výšce 200 km. Průlety se uskuteční v následujících termínech: 14. 1. 2008, 6. 10. 2008 a 30. 9. 2009. Teprve 18. 3. 2011 bude sonda MESSENGER navedena na oběžnou dráhu kolem cílové planety a bude pokračovat v jejím dlouhodobém průzkumu.

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »