Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda Venus Express na definitivní dráze kolem Venuše

Sonda Venus Express na definitivní dráze kolem Venuše

VenusExpress_1.jpg
Necelý měsíc po navedení na eliptickou dráhu kolem Venuše a po absolvování 16 oběhů kolem planety byla evropská sonda Venus Express navedena 7. května 2006 na operační oběžnou dráhu. Sonda byla vypuštěna 9. 11. 2005 a 11. 4. 2006 dosáhla svého cíle po pětiměsíční cestě vnitřními oblastmi Sluneční soustavy. Po příletu byla navedena na protáhlou eliptickou oběžnou dráhu ve vzdálenosti 400 až 330 000 km nad povrchem planety.

Původní oběžná dráha s periodou oběhu 9 dnů byla sérií manévrů upravena tak, že se její nejmenší i největší vzdálenost od planety postupně zmenšovala. Toho bylo dosaženo pomocí hlavního raketového motoru sondy, který byl nastartován dvakrát během uvedeného období (20. a 23. dubna 2006) a prostřednictvím korekčních raketových motorků sondy, které byly zažehnuty 5krát (15., 26. a 30. dubna a 3. a 6. května 2006).

"Zážeh raketového motoru v apocentru vedl ke snížení výšky sondy nad povrchem planety v pericentru, zatímco brzdící manévr v pericentru znamenal snížení vzdálenosti sondy od planety při následujícím průletu apocentrem," říká Andrea Accomazzo. "V průběhu série korekcí dráhy bylo dosaženo definitivní dráhy sondy kolem Venuše minulou sobotu, o jeden oběh později, který následoval po poslední korekci dráhy v pericentru." (Pericentrum = bod na dráze, kde je sonda nejblíže k povrchu planety, apocentrum = bod na dráze, kde je sonda nejdále od planety.)

Cílové dráhy dosáhla sonda Venus Express 7. května 2006 v 15:31 SELČ, kdy prolétala apocentrem své dráhy. Nyní sonda obíhá kolem Venuše mnohem blíže, než tomu bylo po navedení na oběžnou dráhu. V současné době se vzdálenost sondy od povrchu Venuše pohybuje v rozmezí 250 až 66 000 km. Sonda přitom obíhá po polární dráze a její pericentrum leží v blízkosti severního pólu Venuše (přesněji nad 80° severní šířky). Jeden oběh vykoná sonda za 24 hodiny.

VenusExpress.jpg

"Tato oběžná dráha byla navržena za účelem nejvhodnějších pozorování Venuše, ke splnění vědeckých cílů projektu, což představuje globální studium atmosféry planety, charakteristik jejího povrchu a interakce planety se slunečním větrem," říká Håkan Svedhem, vědecký pracovník projektu Venus Express. "To umožní detailní pozorování s vysokým rozlišením oblastí v okolí severního pólu planety v pericentru dráhy, a dále nám to dovolí prozkoumat oblasti kolem jižního pólu planety sice s menším rozlišením, ale za to po dlouhou dobu," dodává Svedhem. (Nad jižním pólem se bude sonda pohybovat ve velké vzdálenosti, tudíž v souladu s Keplerovými zákony se bude pohybovat velmi pomalu - což umožní dlouhodobý průzkum dané oblasti.)

"Vědecké přístroje sondy jsou nyní postupně zapínány za účelem detailní kontroly, která bude probíhat až do poloviny května. Pak budou uvedeny do operačního provozu všechny najednou nebo po skupinách," říká Don McCoy, projektový manažer sondy Venus Express. "To umožní prověřit souběžná pozorování pomocí všech vědeckých přístrojů a 4. 6. 2006 bude zahájena základní vědecká fáze výzkumu Venuše," dodává McCoy.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »