Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda Venus Express na definitivní dráze kolem Venuše

Sonda Venus Express na definitivní dráze kolem Venuše

VenusExpress_1.jpg
Necelý měsíc po navedení na eliptickou dráhu kolem Venuše a po absolvování 16 oběhů kolem planety byla evropská sonda Venus Express navedena 7. května 2006 na operační oběžnou dráhu. Sonda byla vypuštěna 9. 11. 2005 a 11. 4. 2006 dosáhla svého cíle po pětiměsíční cestě vnitřními oblastmi Sluneční soustavy. Po příletu byla navedena na protáhlou eliptickou oběžnou dráhu ve vzdálenosti 400 až 330 000 km nad povrchem planety.

Původní oběžná dráha s periodou oběhu 9 dnů byla sérií manévrů upravena tak, že se její nejmenší i největší vzdálenost od planety postupně zmenšovala. Toho bylo dosaženo pomocí hlavního raketového motoru sondy, který byl nastartován dvakrát během uvedeného období (20. a 23. dubna 2006) a prostřednictvím korekčních raketových motorků sondy, které byly zažehnuty 5krát (15., 26. a 30. dubna a 3. a 6. května 2006).

"Zážeh raketového motoru v apocentru vedl ke snížení výšky sondy nad povrchem planety v pericentru, zatímco brzdící manévr v pericentru znamenal snížení vzdálenosti sondy od planety při následujícím průletu apocentrem," říká Andrea Accomazzo. "V průběhu série korekcí dráhy bylo dosaženo definitivní dráhy sondy kolem Venuše minulou sobotu, o jeden oběh později, který následoval po poslední korekci dráhy v pericentru." (Pericentrum = bod na dráze, kde je sonda nejblíže k povrchu planety, apocentrum = bod na dráze, kde je sonda nejdále od planety.)

Cílové dráhy dosáhla sonda Venus Express 7. května 2006 v 15:31 SELČ, kdy prolétala apocentrem své dráhy. Nyní sonda obíhá kolem Venuše mnohem blíže, než tomu bylo po navedení na oběžnou dráhu. V současné době se vzdálenost sondy od povrchu Venuše pohybuje v rozmezí 250 až 66 000 km. Sonda přitom obíhá po polární dráze a její pericentrum leží v blízkosti severního pólu Venuše (přesněji nad 80° severní šířky). Jeden oběh vykoná sonda za 24 hodiny.

VenusExpress.jpg

"Tato oběžná dráha byla navržena za účelem nejvhodnějších pozorování Venuše, ke splnění vědeckých cílů projektu, což představuje globální studium atmosféry planety, charakteristik jejího povrchu a interakce planety se slunečním větrem," říká Håkan Svedhem, vědecký pracovník projektu Venus Express. "To umožní detailní pozorování s vysokým rozlišením oblastí v okolí severního pólu planety v pericentru dráhy, a dále nám to dovolí prozkoumat oblasti kolem jižního pólu planety sice s menším rozlišením, ale za to po dlouhou dobu," dodává Svedhem. (Nad jižním pólem se bude sonda pohybovat ve velké vzdálenosti, tudíž v souladu s Keplerovými zákony se bude pohybovat velmi pomalu - což umožní dlouhodobý průzkum dané oblasti.)

"Vědecké přístroje sondy jsou nyní postupně zapínány za účelem detailní kontroly, která bude probíhat až do poloviny května. Pak budou uvedeny do operačního provozu všechny najednou nebo po skupinách," říká Don McCoy, projektový manažer sondy Venus Express. "To umožní prověřit souběžná pozorování pomocí všech vědeckých přístrojů a 4. 6. 2006 bude zahájena základní vědecká fáze výzkumu Venuše," dodává McCoy.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



39. vesmírný týden 2018

39. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 24. 9. do 30. 9. 2018. Měsíc bude v úplňku. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Pohlédnout můžeme k dvojici hvězd v souhvězdí Kozoroha, které však nejsou fyzickou dvojhvězdou. Před 10 roky provedl první výstup do kosmu čínský kosmonaut z lodi Šen-čou 7 a SpaceX provedla první úspěšný start rakety Falcon 1. Před 70 lety se narodil československý kosmonaut Vladimír Remek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Radiant

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2018 obdržel snímek „Radiant“, jehož autorem je Lukáš Veselý   Kdo by je neznal … srpnové padající hvězdy jsou velmi populární i mezi neastronomy. Ostatně, s téměř železnou pravidelností se opakují rok co rok za příjemných prázdninových

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars

Mars

Další informace »