Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda Venus Express připravena ke startu

Sonda Venus Express připravena ke startu

Venus Express-3.jpg
Evropská kosmická sonda Venus Express úspěšně absolvovala poslední fázi zkoušek v Evropě a je připravena k přesunu na místo svého startu - na kosmodrom Bajkonur v Kazachstánu.

Jeden a půl roku po tom, co její sesterská sonda Mars Express byla navedena na oběžnou dráhu kolem Marsu, je nová evropská sonda připravena "odcestovat" na první etapu své cesty k Venuši - ke stále záhadné planetě, dříve označované za "sestru" Země.

Projekt sondy Venus Express byl navržen v roce 2001. Koncept celé mise předpokládal co největší využití konstrukčních prvků a přístrojů ze sondy Mars Express.

Sonda k Venuši byla oficiálně schválena v roce 2002 výborem ESA pro vědecký program (Science Programme Committee). Kontrakt na výrobu sondy byl v říjnu 2002 udělen společnosti EADS Astrium, jejímiž subdodavateli se stalo dalších 25 firem ze 14 evropských států.

V současné době se sonda nachází v zařízeních společnosti Astrium v Toulouse (Francie), kde se podrobovala zkouškám od října 2004.

"Sonda si opravdu zaslouží své jméno Venus Express. Nikdy předtím nebyla v ESA připravena vědecká mise tak rychle!" říká Don McCoy, manažer projektu Venus Express. Celá mise byla fakticky realizována za pouhé 4 roky od navržení koncepce sondy.

Práce na projektu Venus Express byly zahájeny 8 měsíců před vypuštěním sondy Mars Express k planetě Mars. To znamenalo, že byla udržována kontinuita programů a průmyslové podniky pokračovaly v práci v nezměněné podobě. O 34 měsíce později byla sonda připravena k přepravě na kosmodrom.

Výrobu sondy zajistila společnost Alenia Spazio (Torino, Itálie). Následně byla sonda přepravena do Toulouse. Je vybavena sedmi vědeckými přístroji, které byly většinou vyvinuty pro projekty Mars Express či Rosetta. Přístroje by měly poskytnout nový pohled na mimořádné podmínky na planetě, kde zůstalo velké množství nezodpovězených otázek i přesto, že Venuši zkoumalo více než 20 ruských a amerických sond v období od roku 1964.

Sonda poskytne nejkomplexnější pohled na atmosféru Venuše. Bude studovat takové záhady, jako je například doposud neobjasněná velice rychlá rotace atmosféry kolem planety jednou za 4 dny. Dále bude studovat celkovou teplotní bilanci a důsledky největšího skleníkového efektu, objeveného ve Sluneční soustavě, stejně tak i strukturu a dynamiku oblačnosti a záhadného ultrafialového záření, detekovaného nad vrstvou oblačnosti.

Venus_Express_vacuum_test.jpg

V Toulouse sonda podstoupila 2 kola zkoušek všech systémů a subsystémů. Později absolvovala také vibrační a akustické testy za účelem zjištění její odolnosti vůči vibracím a přetížení při startu. Následovaly zkoušky v teplotní a vakuové komoře, kde byla sonda vystavena jednak nízkým teplotám, jaké panují ve vesmíru. Speciální zařízení naopak imitovalo intenzivní sluneční záření, neboť Venuše se nachází mnohem blíže ke Slunci než Země.Sonda Venus Express se velice podobá své předchůdkyni Mars Express, obsahuje však několik konstrukčních úprav vzhledem k tomu, že se bude pohybovat ve zcela odlišném prostředí kolem Venuše. Sonda má například zdokonalený systém tepelné regulace, zajišťující její přijatelnou teplotu.

Vzhledem ke zvýšené intenzitě slunečního záření v blízkosti Venuše byla sonda Venus Express vybavena menšími panely slunečních baterií. Navíc byly použity články na bázi galium-arzenidu, které jsou odolnější vůči vysokým teplotám.

Další změnou je použití dvou komunikačních antén na sondě Venus Express, instalovaných na protilehlých stranách. Na sondě Mars Express se nachází pouze jedna anténa s vysokým ziskem. Při pohledu z Venuše je Země vnější planetou a může se nacházet vzhledem ke Slunci v různých směrech (při pohledu z Venuše za Sluncem nebo na opačné straně než Slunce). Dvě antény umožní sondě komunikovat se Zemí v různých polohách na dráze kolem Venuše tak, aby se citlivé přístroje sondy nacházely vždy v poloze chráněné před slunečním zářením.

V současné době je sonda Venus Express umístěna v kontejneru, který bude tento týden uzavřen a převezen na letiště v Toulouse-Blagnac. Odtud bude letecky přepravena přes Moskvu na Bajkonur na palubě letounu Antonov 124. Na Bajkonuru přistane 7. 8. 2005. Start pomocí ruské nosné rakety Sojuz-Fregat je naplánován na 26. 10. 2005. Startovní hmotnost sondy bude 1270 kg. Na oběžnou dráhu kolem Venuše bude navedena v dubnu 2006. Základní výzkum planety bude trvat zhruba 500 dnů.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »