Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda Venus Express připravena ke startu

Sonda Venus Express připravena ke startu

Venus Express-3.jpg
Evropská kosmická sonda Venus Express úspěšně absolvovala poslední fázi zkoušek v Evropě a je připravena k přesunu na místo svého startu - na kosmodrom Bajkonur v Kazachstánu.

Jeden a půl roku po tom, co její sesterská sonda Mars Express byla navedena na oběžnou dráhu kolem Marsu, je nová evropská sonda připravena "odcestovat" na první etapu své cesty k Venuši - ke stále záhadné planetě, dříve označované za "sestru" Země.

Projekt sondy Venus Express byl navržen v roce 2001. Koncept celé mise předpokládal co největší využití konstrukčních prvků a přístrojů ze sondy Mars Express.

Sonda k Venuši byla oficiálně schválena v roce 2002 výborem ESA pro vědecký program (Science Programme Committee). Kontrakt na výrobu sondy byl v říjnu 2002 udělen společnosti EADS Astrium, jejímiž subdodavateli se stalo dalších 25 firem ze 14 evropských států.

V současné době se sonda nachází v zařízeních společnosti Astrium v Toulouse (Francie), kde se podrobovala zkouškám od října 2004.

"Sonda si opravdu zaslouží své jméno Venus Express. Nikdy předtím nebyla v ESA připravena vědecká mise tak rychle!" říká Don McCoy, manažer projektu Venus Express. Celá mise byla fakticky realizována za pouhé 4 roky od navržení koncepce sondy.

Práce na projektu Venus Express byly zahájeny 8 měsíců před vypuštěním sondy Mars Express k planetě Mars. To znamenalo, že byla udržována kontinuita programů a průmyslové podniky pokračovaly v práci v nezměněné podobě. O 34 měsíce později byla sonda připravena k přepravě na kosmodrom.

Výrobu sondy zajistila společnost Alenia Spazio (Torino, Itálie). Následně byla sonda přepravena do Toulouse. Je vybavena sedmi vědeckými přístroji, které byly většinou vyvinuty pro projekty Mars Express či Rosetta. Přístroje by měly poskytnout nový pohled na mimořádné podmínky na planetě, kde zůstalo velké množství nezodpovězených otázek i přesto, že Venuši zkoumalo více než 20 ruských a amerických sond v období od roku 1964.

Sonda poskytne nejkomplexnější pohled na atmosféru Venuše. Bude studovat takové záhady, jako je například doposud neobjasněná velice rychlá rotace atmosféry kolem planety jednou za 4 dny. Dále bude studovat celkovou teplotní bilanci a důsledky největšího skleníkového efektu, objeveného ve Sluneční soustavě, stejně tak i strukturu a dynamiku oblačnosti a záhadného ultrafialového záření, detekovaného nad vrstvou oblačnosti.

Venus_Express_vacuum_test.jpg

V Toulouse sonda podstoupila 2 kola zkoušek všech systémů a subsystémů. Později absolvovala také vibrační a akustické testy za účelem zjištění její odolnosti vůči vibracím a přetížení při startu. Následovaly zkoušky v teplotní a vakuové komoře, kde byla sonda vystavena jednak nízkým teplotám, jaké panují ve vesmíru. Speciální zařízení naopak imitovalo intenzivní sluneční záření, neboť Venuše se nachází mnohem blíže ke Slunci než Země.Sonda Venus Express se velice podobá své předchůdkyni Mars Express, obsahuje však několik konstrukčních úprav vzhledem k tomu, že se bude pohybovat ve zcela odlišném prostředí kolem Venuše. Sonda má například zdokonalený systém tepelné regulace, zajišťující její přijatelnou teplotu.

Vzhledem ke zvýšené intenzitě slunečního záření v blízkosti Venuše byla sonda Venus Express vybavena menšími panely slunečních baterií. Navíc byly použity články na bázi galium-arzenidu, které jsou odolnější vůči vysokým teplotám.

Další změnou je použití dvou komunikačních antén na sondě Venus Express, instalovaných na protilehlých stranách. Na sondě Mars Express se nachází pouze jedna anténa s vysokým ziskem. Při pohledu z Venuše je Země vnější planetou a může se nacházet vzhledem ke Slunci v různých směrech (při pohledu z Venuše za Sluncem nebo na opačné straně než Slunce). Dvě antény umožní sondě komunikovat se Zemí v různých polohách na dráze kolem Venuše tak, aby se citlivé přístroje sondy nacházely vždy v poloze chráněné před slunečním zářením.

V současné době je sonda Venus Express umístěna v kontejneru, který bude tento týden uzavřen a převezen na letiště v Toulouse-Blagnac. Odtud bude letecky přepravena přes Moskvu na Bajkonur na palubě letounu Antonov 124. Na Bajkonuru přistane 7. 8. 2005. Start pomocí ruské nosné rakety Sojuz-Fregat je naplánován na 26. 10. 2005. Startovní hmotnost sondy bude 1270 kg. Na oběžnou dráhu kolem Venuše bude navedena v dubnu 2006. Základní výzkum planety bude trvat zhruba 500 dnů.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Využil jsem další jasnou toskánskou noc a kochal se kometou 46P Wirtanen, která se pomalu přibližuje k Plejádám. Složenina 20 snímků z Fuji X-Pro2 + Fujinon XF 23/f1.4. Každý jednotlivý snímek clona 2.2, expozice 30 sekund, ISO 6400. Montáž iOptron SkyTracker. Složeno v programu StarryLandscapeStacker, doladělo v Affinity Photo.

Další informace »