Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sondy STEREO se připravují na pozorování Slunce

Sondy STEREO se připravují na pozorování Slunce

Dvojice sond STEREO bude pořizovat 3D snímky slunečních protuberancí.
Dvojice sond STEREO bude pořizovat 3D snímky slunečních protuberancí.
Dvojice amerických kosmických sond STEREO (Solar TErrestrial RElations Observatory) dokončila 21. 1. 2007 sérii manévrů, po nichž se obě sondy dostaly do plánovaných poloh na oběžné dráze kolem Slunce. Z těchto pozic zahájí v dubnu letošního roku pořizování 3D snímků Slunce. Každá sonda STEREO nese na své palubě více než 10 přístrojů. „Sondy STEREO jsou nyní připraveny k zahájení své vědecké práce,“ říká Michael Kaiser, jeden z účastníků projektu.

Dráhy kosmických sond STEREO a jejich manévry při průletu kolem Měsíce byly navrženy pracovníky Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory (APL). „Projekt STEREO je první misí, která využila měsíční gravitace k navedení dvojice sond, vypuštěných pomocí jedné rakety, na rozdílné dráhy kolem Slunce,“ říká projektový manažer Ron Denissen.

V průběhu prvních týdnů po startu navedlo řídící centrum obě sondy na protáhlé eliptické dráhy kolem Země, které je posléze přivedly do blízkosti Měsíce. Gravitace Měsíce posloužila místo paliva pro raketové motory k navedení na plánované oběžné dráhy.

K navedení na pracovní dráhu využily sondy STEREO gravitace Měsíce.
K navedení na pracovní dráhu využily sondy STEREO gravitace Měsíce.

Dne 15. 12. 2006 prolétla sonda STEREO-A ve vzdálenosti 7 340 km od povrchu Měsíce. Měsíční gravitace „vymrštila“ sondu směrem od Země na podobnou dráhu, po níž kolem Slunce obíhá Země. Bude se však pohybovat před naší planetou.

Sonda STEREO-B prolétla ve vzdálenosti 11 776 km od měsíčního povrchu, kde je měsíční gravitace poněkud slabší. Ačkoliv dráha sondy „B“ byla mírně změněna, sonda neunikla z přitažlivosti Měsíce, dokud kolem něj znovu neprolétla 21. 1. 2007. Znovu se přiblížila k Měsíci na vzdálenost 8 818 km a gravitační pole Měsíce nasměrovalo sondu do polohy „za Zemí“.

Tyto dvě kosmické sondy budou obíhat kolem Slunce, přičemž se budou od sebe vzdalovat přibližně o 45° za rok. Zrovna tak jako i nepatrná vzdálenost mezi očima nám umožňuje prostorové vnímání, snímky Slunce ze dvou vzdálených kosmických sond umožní získat prostorové zobrazení například slunečních protuberancí a dalších útvarů na Slunci.

Během prověřování přístrojů po startu sond získali astronomové detailní pohled na silnou sluneční aktivitu Slunce. Sonda STEREO-A poslala na Zemi počátkem prosince 2006 první fotografie. Když byl 4. 12. 2006 otevřen kryt na přístroji SECCHI Extreme Ultraviolet Imager telescope, byla pořízena fotografie velmi mohutné aktivní oblasti na Slunci, označené AR903, která produkovala minulý měsíc několik mimořádně silných explozí. Zařízení SECCHI (Sun-Earth Connection Coronal and Heliospheric Investigation) zkonstruovala Naval Research Laboratory (NRL) ve Washingtonu, D.C. Stejný přístroj je na obou sondách STEREO.

O několik dnů později sonda STEREO-A v průběhu nezvykle aktivní sluneční činnosti pořídila fotografie tzv. CME (Coronal Mass Ejection – výronu koronální hmoty) v bílém světle pomocí jednoho ze dvou koronografů SECCHI.

Výrony koronální hmoty jsou obrovská oblaka plazmy, vyvržená do okolního prostoru ze sluneční atmosféry. Jedná se o největší exploze ve Sluneční soustavě, které se rovnají energii miliardy megatun atomových bomb. Když se CME setká se Zemí rychlostí blížící se 1,6 miliónu kilometrů za hodinu, spouští silnou magnetickou bouři a dochází ke vzniku nádherné polární záře. Energetické částice, související s těmito bouřemi, mohou způsobit výpadky elektrických rozvodných sítí, poškodit nebo zničit telekomunikační a další družice a jsou také velkým nebezpečím pro kosmonauty na oběžné dráze kolem Země (případně v budoucnu na cestě k Měsíci či Marsu).

Zdroj: spaceglightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »