Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  SpaceShipTwo se představuje

SpaceShipTwo se představuje

Doplněno video (20,7 MB) SpaceShipTwo

SpaceShipTwo - celková sestava.
SpaceShipTwo - celková sestava.

Podnikatel Richard Branson ve středu 23. ledna 2008 představil model raketoplánu, který, jak doufá, bude jako první dopravovat platící cestující při pravidelných startech za hranice zemské atmosféry. Raketoplán SpaceShipTwo ponese na své palubě 6 cestujících a 2 piloty během suborbitálního letu do výšky přes 100 km. Celková délka letu se bude pohybovat kolem 2,5 hodiny, z toho necelých 5 minut stráví cestující v beztížném stavu. Cena letenky bude 200 000 dolarů. Startovat se bude z kosmické základny v Novém Mexiku (USA) a zkušební starty by měly být zahájeny v průběhu roku 2008.

Raketoplán SpaceShipTwo s posádkou a cestujícími bude dopraven pomocí letounu White Knight Two (Bílý rytíř 2) do výšky 15 km, odkud bude po odpoutání pokračovat v letu pomocí vlastních raketových motorů. Podoba tohoto letounu byla rovněž poprvé odhalena 23. ledna. Oba dopravní prostředky navrhl Burt Rutan, z jehož konstrukční dílny vyšel i předcházející raketoplán SpaceShipOne, který získal v roce 2004 finanční prémii za vítězství o cenu Ansari X-Prize. Krátce na to Richard Branson sestavil tým odborníků, jehož členem je i Burt Rutan, který měl za úkol navrhnout suborbitální dopravní prostředek pro společnost Virgin Galactic, která se rozhodla věnovat kosmické turistice.

„Již nyní jsme v takové situaci, že stovky až tisíce lidí chtějí získat vlastní zkušenosti z letu do vesmíru,“ prohlásil Branson na tiskové konferenci, která se konala v prostorách American Museum of Natural History (New York City, USA).

„Třebaže dolar již nemá takovou hodnotu, 200 000 dolarů je stále ještě velmi mnoho pro spoustu lidí,“ říká Branson. „Předpokládám však, že nejpozději do 5 let by se mohla cena za letenku výrazně snížit.“

Společnost Virgin Galactic v současné době registruje více než 200 lidí, kteří již zaplatili požadovanou zálohu na tento vyhlídkový let. Mezi zájemci o suborbitální let je například světoznámý fyzik Stephen Hawking, filmová herečka Victoria Principal či výtvarník Philippe Starck. Dalších asi 85 000 lidí si podalo přihlášku k uskutečnění tohoto zajímavého letu a bylo zařazeno do pořadníku.

SpaceShipTwo - kabina s posádkou se vrací z výšky 100 km.
SpaceShipTwo - kabina s posádkou se vrací z výšky 100 km.

SpaceShipTwo bude mít délku 18 m. Kabina pro cestující bude opatřena průzory o průměru 45 cm k zajištění dobrého výhledu na okolní prostor. Letoun White Knight Two bude mít dva trupy a rozpětí křídel 43 m. Mezi oběma trupy (pod střední částí křídla) bude v první fázi letu do výšky 15 km upevněn kosmický letoun SpaceShipTwo. Mateřský letoun White Knight Two vyrábí americká společnost Scaled Composites (Mojave, Kalifornie). V současné době je již blízko dokončení a předpokládá se, že v létě budou zahájeny zkušební lety. První komerční let kosmického dopravního prostředku SpaceShipTwo na hranici vesmíru by se mohl uskutečnit v roce 2010.

Zdroj: space.newscientist
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »