Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Spektrograf pro kosmický dalekohled JWST

Spektrograf pro kosmický dalekohled JWST

James Webb Space Telescope (JWST) - kresba Autor: ESA
James Webb Space Telescope (JWST) - kresba
Autor: ESA
Evropská kosmická agentura ESA dokončila výrobu přístroje Near-Infrared Spectrograph (NIRSpec, spektrograf pro oblast blízkého infračerveného záření) – jeden ze dvou detektorů, kterými ESA přispívá k realizaci kosmického dalekohledu pojmenovaného James Webb Space Telescope (JWST). Jeho start pomocí evropské nosné rakety Ariane 5 je naplánován na rok 2018.

James Webb Space Telescope je připravován v rámci mezinárodní spolupráce mezi NASA, ESA a Kanadskou kosmickou agenturou CSA (Canadian Space Agency) jako následovník mimořádně úspěšného Hubblova kosmického dalekohledu HST.

Bude vybaven segmentovým primárním zrcadlem o celkovém průměru 6,5 metru, čímž se stane největším astronomickým dalekohledem ve vesmíru. Toto hlavní zrcadlo bude vrhat světlo do čtyř nejmodernějších vědeckých přístrojů včetně spektrografu Near-Infrared Spectrograph (NIRSpec), který pro ESA vyrobila německá společnost Astrium GmbH.

NIRSpec bude mít za úkol výzkum světla prvních hvězd a galaxií, které se zformovaly v mladém vesmíru v období přibližně 400 miliónů roků po velkém třesku. V té době byly ve vesmíru zcela jiné podmínky než dnes, kdy je jeho stáří 13,8 miliardy roků.

Úkolem spektrografu bude rozložení infračerveného záření těchto objektů na jednotlivé „barevné“ složky – spektrum – poskytující vědcům zásadní informace o chemickém složení objektů, jejich dynamických vlastnostech, stáří a vzdálenosti.

Near-Infrared Spectrograph pro JWST Autor: EADS Astrium
Near-Infrared Spectrograph pro JWST
Autor: EADS Astrium
Spektrograf NIRSpec bude pracovat v oblasti infračerveného záření o vlnových délkách od 600 nanometrů až po 5 mikrometrů. Přístroj umožní současně studovat až 100 objektů v zorném poli dalekohledu, které bude mít rozměr 3 x 3 úhlové minuty. Při hmotnosti přibližně 200 kg má tento evropský příspěvek do projektu JWST rozměry 1,9 x 1,3 x 0,7 m.

Tento velmi všestranný přístroj bude rovněž využíván ke studiu rané fáze vzniku hvězd v naší Galaxii, k analýze atmosfér planet obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce, k určování teoretických možností života na planetách v různých částech vesmíru apod.

„Formální předání spektrografu organizaci ESA od výrobce představuje důležitý a vzrušující milník v přínosu Evropy pro realizaci projektu nového kosmického dalekohledu JWST,“ řekl Alvaro Giménez, ředitel ESA pro vědu a výzkum dne 6. září 2013 při projevu během předávacího ceremoniálu v sídle společnosti Astrium GmbH v Ottobrunnu (Německo).

„Společně s dodávkou zobrazovacího spektrografu Mid-Infrared camera and spectrograph (MIRI, zobrazovací spektrograf pro oblast středních vlnových délek IR záření) do NASA v uplynulém roce jsme nadšeni tím, že evropští vědci a inženýři hrají tak velkou roli v tomto významném a důležitém kosmickém projektu.“

Tisková konference při předání přístroje NIRSpec Autor: Astrium GmbH, Jürgen Dannenberg
Tisková konference při předání přístroje NIRSpec
Autor: Astrium GmbH, Jürgen Dannenberg
Spektrograf NIRSpec prošel přísnými zkouškami. V průběhu září letošního roku bude dopraven lodí na pracoviště NASA, kde bude začleněn do přístrojového modulu dalekohledu JWST. Po dokončení celého kosmického dalekohledu budou následovat další zkoušky a kalibrace.

„Jsme potěšeni dokončením výroby přístroje NIRSpec a spokojeni s tím, že dostaneme do Goddard Space Flight Center další vědecký přístroj pro Webbův kosmický dalekohled,“ říká Eric Smith z NASA.

Jakmile bude JWST dokončen, bude následovat jeho start z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně. Po startu bude kosmický dalekohled „zaparkován“ v libračním bodě L2 soustavy Slunce-Země, který se nachází ve vzdálenosti 1,5 miliónu kilometrů od naší planety, na opačné straně než Slunce. Dalekohled bude chráněn velkým slunečním štítem k zajištění provozní teploty vědeckých přístrojů na hodnotě -233 °C. Plánovaná životnost JWST je 10 roků.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »