Právě dnes, 4. 10. 2004, uplynulo již 47 let od vypuštění první umělé družice Země SPUTNIK 1. Tato sovětská družice byla pracovně označovaná jako "SP-1" (Sputnik prostějšij - nejjednodušší družice). První družice byla dopravena na oběžnou dráhu pomocí nosné rakety R-7 při startu z kosmodromu, který později obdržel název Bajkonur.
První umělá družice Země měla tvar koule o průměru 58 cm a hmotnost 83,6 kg. Byla opatřena čtyřmi tyčovými anténami o délce 2,4 a 2,9 m. 295 sekund po startu se družice spojená s centrálním stupněm rakety dostala na eliptickou oběžnou dráhu s perigeem 288 km a s apogeem 947 km. 315 sekund po startu se družice oddělila od druhého stupně rakety a její radiové signály uslyšel téměř celý svět.Sputnik 1 obíhal kolem Země do 4. 1. 1958, tedy 92 dny; absolvoval celkem 1440 oběhů kolem Země a jeho vysílač byl v činnosti dva týdny. Kosmická éra lidstva byla zahájena.
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“
Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,
