Sputnik 1 – padesáté výročí startu

Startem družice Sputnik byla zahájena éra výzkumu a využívání kosmického prostoru. Začala éra aktivní kosmonautiky. Následovaly stovky dalších družic, určených k nejrůznějším účelům, kosmické sondy k výzkumu blízkých i vzdálených těles Sluneční soustavy (některé dokonce opustí náš planetární systém), pilotované kosmické lodě s člověkem na palubě, přistání člověka na Měsíci…

Družici Sputnik tvořila hermetická schránka kulového tvaru. Byla vyrobena z hliníkové slitiny a tvořily ji dvě polokoule. Okraj každé polokoule byl zakončen stykovým prstencem; hermetizace bylo dosaženo vložením vakuové těsnicí gumy do kruhového vybrání jednoho z prstenců.

Uvnitř družice byla umístěna následující aparatura: blok chemických zdrojů elektrické energie, vysílací aparatura, ventilátor a difuzor systému tepelné regulace, přepínací zařízení, čidla teploty a tlaku, kabelová síť. Vysílací aparaturu tvořily dva elektronkové vysílače, vysílající telegrafní signály o délce od 0,2 do 0,6 s. Jeden vysílač pracoval v době přestávky druhého.

Anténní systém tvořily čtyři pruty; dva měly délku 2,4 m, další dva délku 2,9 m. Správné nastavení úhlu antén po oddělení od posledního stupně rakety zajistil pružinový mechanismus.

Po vypuštění sovětského Sputniku 1 byla urychleně adaptována americká raketa Jupiter C, užívaná von Braunovým týmem pro zkoušky hlavic balistických raket. První stupeň představovala upravená taktická raketa Redstone na kapalný kyslík a asymetrický dimetylhydrazin. Druhý až čtvrtý stupeň tvořily svazky malých raketových motorů Recruit na tuhou pohonnou látku (druhý stupeň svazek jedenácti raket, třetí stupeň svazek tří raket a čtvrtý stupeň jediný motor pevně spojený s družicí). Maximální užitečné zatížení bylo 15 kg. Raketa byla použita celkem 6krát, avšak jen polovina startů byla úspěšná. Raketa o průměru 1,78 m měla délku 21,2 m a hmotnost 29 060 kg.

Na palubě první americké družice Explorer 1, jejíž start se uskutečnil 31. 1. 1958, se nacházelo 4,82 kg vědeckých přístrojů: vysílač, detektor kosmického záření, detektor mikrometeoritů, teploměr a baterie. Data mohla být předávána na Zemi jen po dobu několika minut při přeletu nad kontrolní stanicí (družice ještě neměla záznamové zařízení). Přístroje registrovaly nárazy mikrometeoritů a byla měřena teplota okolního prostředí. Podařilo se objevit vnitřní radiační pásy kolem Země, později nazvané podle konstruktéra detekčních přístrojů – van Allenovy radiační pásy.

Další družice na sebe nenechaly dlouho čekat. Druhá družice Sputnik 2 nesla na své palubě psa a navíc měřila krátkovlnné záření Slunce. Třetí družice – Sputnik 3 – prováděla komplexní geofyzikální výzkum.

Družice Sputnik 2 byla vypuštěna 3. 11. 1957 s prvním živým tvorem na palubě – psem Lajkou. Hmotnost družice byla 508,3 kg. Na palubě byly zásoby potravin, systém regenerace vzduchu a systém tepelné regulace. S návratem na Zemi se nepočítalo.

Družice Sputnik 3 byla vypuštěna 15. 5. 1958. Družice o hmotnosti 1 327 kg byla vybavena přístroji k výzkumu horních vrstev zemské atmosféry. Na vědecké přístroje a zdroje energie připadlo 968 kg. Družice o průměru 1,73 m měla délku 3,57 m.

Základním dopravním prostředkem sovětské kosmonautiky se stala nosná raketa odvozená z mezikontinentální rakety R-7A, označovaná v kódu NATO SS-6 Sapwood. Její první stupeň je tvořen čtyřmi odhazovatelnými kuželovými bloky, rozmístěnými kolem středového druhého stupně. Na každém bloku byl jeden čtyřkomorový motor RD-107, který používal jako pohonné látky kapalný kyslík a kerosin. Druhý stupeň byl vybaven čtyřkomorovým motorem RD-108, doplněným o čtyři výkyvné řídící motory. Raketa SS-6 byla poprvé vypuštěna 3. 8. 1956. V letech 1957 a 1958 byla použita pro vypuštění prvních sovětských umělých družic v původní dvoustupňové verzi (tzv. modifikace Sputnik).

Raketa měla startovní hmotnost 267 tun, délku 29,17 m a nosnost na nízkou oběžnou dráhu 1500 kg. Stala se základem pro další varianty raket Vostok, Molnija a doposud používanou raketu Sojuz pro vynášení pilotovaných kosmických lodí.

Jaká bude situace v oblasti kosmonautiky a raketové techniky za dalších 50 let?

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí