Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sputnik 1 – padesáté výročí startu

Sputnik 1 – padesáté výročí startu

Sputnik 1
Sputnik 1
První umělá družice Země – Sputnik – byla na oběžnou dráhu vypuštěna 4. 10. 1957, tedy před 50 lety. Její start se uskutečnil v rámci Mezinárodního geofyzikálního roku. Byla využita pro získání prvních vědeckých výsledků. Ze zkreslení signálu, přijímaného pozemními stanicemi, se určovaly vlastnosti ionosféry a ze změny dráhy hustota atmosféry.

Startem družice Sputnik byla zahájena éra výzkumu a využívání kosmického prostoru. Začala éra aktivní kosmonautiky. Následovaly stovky dalších družic, určených k nejrůznějším účelům, kosmické sondy k výzkumu blízkých i vzdálených těles Sluneční soustavy (některé dokonce opustí náš planetární systém), pilotované kosmické lodě s člověkem na palubě, přistání člověka na Měsíci…

Družici Sputnik tvořila hermetická schránka kulového tvaru. Byla vyrobena z hliníkové slitiny a tvořily ji dvě polokoule. Okraj každé polokoule byl zakončen stykovým prstencem; hermetizace bylo dosaženo vložením vakuové těsnicí gumy do kruhového vybrání jednoho z prstenců.

Uvnitř družice byla umístěna následující aparatura: blok chemických zdrojů elektrické energie, vysílací aparatura, ventilátor a difuzor systému tepelné regulace, přepínací zařízení, čidla teploty a tlaku, kabelová síť. Vysílací aparaturu tvořily dva elektronkové vysílače, vysílající telegrafní signály o délce od 0,2 do 0,6 s. Jeden vysílač pracoval v době přestávky druhého.

Anténní systém tvořily čtyři pruty; dva měly délku 2,4 m, další dva délku 2,9 m. Správné nastavení úhlu antén po oddělení od posledního stupně rakety zajistil pružinový mechanismus.

Po vypuštění sovětského Sputniku 1 byla urychleně adaptována americká raketa Jupiter C, užívaná von Braunovým týmem pro zkoušky hlavic balistických raket. První stupeň představovala upravená taktická raketa Redstone na kapalný kyslík a asymetrický dimetylhydrazin. Druhý až čtvrtý stupeň tvořily svazky malých raketových motorů Recruit na tuhou pohonnou látku (druhý stupeň svazek jedenácti raket, třetí stupeň svazek tří raket a čtvrtý stupeň jediný motor pevně spojený s družicí). Maximální užitečné zatížení bylo 15 kg. Raketa byla použita celkem 6krát, avšak jen polovina startů byla úspěšná. Raketa o průměru 1,78 m měla délku 21,2 m a hmotnost 29 060 kg.

Na palubě první americké družice Explorer 1, jejíž start se uskutečnil 31. 1. 1958, se nacházelo 4,82 kg vědeckých přístrojů: vysílač, detektor kosmického záření, detektor mikrometeoritů, teploměr a baterie. Data mohla být předávána na Zemi jen po dobu několika minut při přeletu nad kontrolní stanicí (družice ještě neměla záznamové zařízení). Přístroje registrovaly nárazy mikrometeoritů a byla měřena teplota okolního prostředí. Podařilo se objevit vnitřní radiační pásy kolem Země, později nazvané podle konstruktéra detekčních přístrojů – van Allenovy radiační pásy.

Další družice na sebe nenechaly dlouho čekat. Druhá družice Sputnik 2 nesla na své palubě psa a navíc měřila krátkovlnné záření Slunce. Třetí družice – Sputnik 3 – prováděla komplexní geofyzikální výzkum.

Družice Sputnik 2 byla vypuštěna 3. 11. 1957 s prvním živým tvorem na palubě – psem Lajkou. Hmotnost družice byla 508,3 kg. Na palubě byly zásoby potravin, systém regenerace vzduchu a systém tepelné regulace. S návratem na Zemi se nepočítalo.

Družice Sputnik 3 byla vypuštěna 15. 5. 1958. Družice o hmotnosti 1 327 kg byla vybavena přístroji k výzkumu horních vrstev zemské atmosféry. Na vědecké přístroje a zdroje energie připadlo 968 kg. Družice o průměru 1,73 m měla délku 3,57 m.

Základním dopravním prostředkem sovětské kosmonautiky se stala nosná raketa odvozená z mezikontinentální rakety R-7A, označovaná v kódu NATO SS-6 Sapwood. Její první stupeň je tvořen čtyřmi odhazovatelnými kuželovými bloky, rozmístěnými kolem středového druhého stupně. Na každém bloku byl jeden čtyřkomorový motor RD-107, který používal jako pohonné látky kapalný kyslík a kerosin. Druhý stupeň byl vybaven čtyřkomorovým motorem RD-108, doplněným o čtyři výkyvné řídící motory. Raketa SS-6 byla poprvé vypuštěna 3. 8. 1956. V letech 1957 a 1958 byla použita pro vypuštění prvních sovětských umělých družic v původní dvoustupňové verzi (tzv. modifikace Sputnik).

Raketa měla startovní hmotnost 267 tun, délku 29,17 m a nosnost na nízkou oběžnou dráhu 1500 kg. Stala se základem pro další varianty raket Vostok, Molnija a doposud používanou raketu Sojuz pro vynášení pilotovaných kosmických lodí.

Jaká bude situace v oblasti kosmonautiky a raketové techniky za dalších 50 let?


Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



10. vesmírný týden 2021

10. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 3. do 14. 3. 2021. Měsíc je ve fázi mezi poslední čtvrtí a novem. Večer je dobře vidět jasný Mars a níže nad jihozápadem i Uran. Planetka Vesta dosahuje maximálního jasu a najdeme ji v zadní části Lva. Večer se vysoko k Plejádám táhne šikmý kužel zvířetníkového světla. Perseverance na Marsu ujela již téměř sto metrů. Desátý prototyp Starship po letu do výšky 10 km tvrději dosedl a konečně zůstal stát, aby po několika minutách explodoval. Před 35 lety prozkoumalo několik sond zblízka Halleyovu kometu a před 240 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

planéty počas roku 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek „Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent   Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vesta

7.3. 2021; expozícia 49x30s, 1600ISO, Canon 350D+Pentacon 135/2.8@5.6;

Další informace »