Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Srdečné pozdravy z vesmíru
Vít Straka Vytisknout článek

Srdečné pozdravy z vesmíru

Ve stavu beztíže...
Ve stavu beztíže...
Úniky vodíku z nádrže raketoplánu Endeavour byly vyřešeny, stroj čeká na otevření startovacího okna. Ale co se mezitím děje v jeho cíli, na Mezinárodní kosmické stanici, na které už delší dobu pracuje šestičlenná posádka? Pojďme se ohlédnout za jejich zážitky z posledních dní.

Nejdříve bych připomněl samotné složení posádky. 27. května odstartovala z Bajkonuru loď Sojuz TMA-15 s třemi kosmonauty. Velitel Roman Romaněnko (Rusko) a letoví inženýři Frank De Winne (Belgie) a Robert Thirsk (Kanada). O dva dny později dorazili na stanici a připojili se ke třem kolegům, kteří komplex obývají již od března a sice velitel Gennady Padalka (Rusko) a letoví inženýři Michael Barratt (USA) a Koichi Wakata (Japonsko). Šlo o důležitý milník v historii Mezinárodní kosmické stanice, zdvojnásobení počtu členů její posádky. Hlavním smyslem budování tohoto ohromného komplexu, který nemá v historii kosmonautiky obdoby, je příprava na budoucí expanzi astronautů dále do kosmu. Na ISS se mají především provádět vědecké experimenty a zkoumat vliv kosmu na člověka. Tříčlenná posádka na to ovšem měla zoufale málo času kvůli nutné údržbě a provozu této obrovské stanice a vědě bylo věnováno jen necelých 20 hodin týdně. Se zdvojnásobením základní posádky se očekává asi sedminásobek této hodnoty a využití stanice výrazně vzroste.

Odlétající Progress M-66
Odlétající Progress M-66
Ale teď již k samotným událostem posledních dnů. V úterý ve 20:30 SELČ se od modulu Pirs (součást ruského segmentu) odpojila zásobovací loď Progress M-66. Tyto bezpilotní ruské zásobovací lodě jsou konstrukčně odvozeny od pilotované lodi Sojuz, vynášeny stejnou raketou jako Sojuz z kosmodromu Bajkonur a ke stanici se každý rok vydají asi 3. Kromě nákladu zásob, kyslíku, vody, pohonných látek atd. je Progress několik měsíců ukotven k ISS a jeho motory mohou být použity ke korekcím její dráhy. Nakonec je Progress naplněn odpadem a nepotřebným vybavením, odhozen a naveden do atmosféry nad Tichým oceánem, kde shoří. Výše zmíněný M-66, jež se od ISS odpojil v úterý 30. 6. tak rychlý osud nečeká. Od stanice se sice oddělil a vzdálil ale setrvává na parkovací dráze, ze které 12. července znova zamíří ke stanici a přiblíží se k ní na 5 až 10 metrů. Půjde o test nového automatického naváděcího systému, instalovaného na modul Zvezda při kosmické vycházce 5. června kosmonauty Padalkou a Barrattem, který bude použit v listopadu při připojení nového ruského modulu MRM-2 na modul Zvezda. Po tomto testu čeká zánik v atmosféře i Progress M-66. Jeho nástupce M-67 má z Bajkonuru odstartovat 24. července.

Přelétávající Sojuz TMA-14
Přelétávající Sojuz TMA-14
A toho se týká další zajímavá událost. Kvůli plánovanému červencovému příletu Progressu M-67 bylo potřeba "přeparkovat" kosmickou loď Sojuz TMA-14 ze zadního uzlu modulu Zvezda (kam se M-67 připojí) na stykovací uzel modulu Pirs (uvolněný odletem Progressu M-66). Sojuz TMA-14 28.března dopravil na stanici Padalku, Barratta a turistu Symonyiho. Lodě Sojuz zůstávají zakotveny u stanice po celou dobu pobytu posádky, kterou sem dopravily, jako záchranné čluny. Ale zpět k přeletu. Tento krátký výlet v Sojuzu absolvovali Padalka, Barratt a Wakata, zbytek posádky zůstal uvnitř stanice. TMA-14 s tříčlennou posádkou se odpojil od Zvezdy ve čtvrtek ve 23:29 našeho času a opatrně se vzdálil asi 75 m od stanice. Padalka, který Sojuz ručně ovládal, poté přeletěl po trajektorii, která připomínala čtvrtinu kruhu, k modulu Pirs a naorientoval loď k připojení. V tu chvíli situaci zkomplikoval fakt, že obě plavidla vletěla do stínu Země a tím pádem se viditelnost prudce zhoršila. Zkušený pilot Padalka ale i přesto ve 23:55 Sojuz nádherně připojil k modulu Pirs a cesta pro další loď se zásobami je volná.

O víkendu se bude šestičlenná posádka komplexu věnovat přípravám na blížící se misi raketoplánu Endeavour, údržbě ISS, úklidu a ve stavu beztíže nutnému každodennímu tělocviku. Ale co by to byl za víkend bez osobního volna a možnosti mluvit s příbuznými.

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



37. vesmírný týden 2025

37. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ve 20:19

Další informace »