Ve stavu beztíže...Úniky vodíku z nádrže raketoplánu Endeavour byly vyřešeny, stroj čeká na otevření startovacího okna. Ale co se mezitím děje v jeho cíli, na Mezinárodní kosmické stanici, na které už delší dobu pracuje šestičlenná posádka? Pojďme se ohlédnout za jejich zážitky z posledních dní.
Nejdříve bych připomněl samotné složení posádky. 27. května odstartovala z Bajkonuru loď Sojuz TMA-15 s třemi kosmonauty. Velitel Roman Romaněnko (Rusko) a letoví inženýři Frank De Winne (Belgie) a Robert Thirsk (Kanada). O dva dny později dorazili na stanici a připojili se ke třem kolegům, kteří komplex obývají již od března a sice velitel Gennady Padalka (Rusko) a letoví inženýři Michael Barratt (USA) a Koichi Wakata (Japonsko). Šlo o důležitý milník v historii Mezinárodní kosmické stanice, zdvojnásobení počtu členů její posádky. Hlavním smyslem budování tohoto ohromného komplexu, který nemá v historii kosmonautiky obdoby, je příprava na budoucí expanzi astronautů dále do kosmu. Na ISS se mají především provádět vědecké experimenty a zkoumat vliv kosmu na člověka. Tříčlenná posádka na to ovšem měla zoufale málo času kvůli nutné údržbě a provozu této obrovské stanice a vědě bylo věnováno jen necelých 20 hodin týdně. Se zdvojnásobením základní posádky se očekává asi sedminásobek této hodnoty a využití stanice výrazně vzroste.
Odlétající Progress M-66Ale teď již k samotným událostem posledních dnů. V úterý ve 20:30 SELČ se od modulu Pirs (součást ruského segmentu) odpojila zásobovací loď Progress M-66. Tyto bezpilotní ruské zásobovací lodě jsou konstrukčně odvozeny od pilotované lodi Sojuz, vynášeny stejnou raketou jako Sojuz z kosmodromu Bajkonur a ke stanici se každý rok vydají asi 3. Kromě nákladu zásob, kyslíku, vody, pohonných látek atd. je Progress několik měsíců ukotven k ISS a jeho motory mohou být použity ke korekcím její dráhy. Nakonec je Progress naplněn odpadem a nepotřebným vybavením, odhozen a naveden do atmosféry nad Tichým oceánem, kde shoří. Výše zmíněný M-66, jež se od ISS odpojil v úterý 30. 6. tak rychlý osud nečeká. Od stanice se sice oddělil a vzdálil ale setrvává na parkovací dráze, ze které 12. července znova zamíří ke stanici a přiblíží se k ní na 5 až 10 metrů. Půjde o test nového automatického naváděcího systému, instalovaného na modul Zvezda při kosmické vycházce 5. června kosmonauty Padalkou a Barrattem, který bude použit v listopadu při připojení nového ruského modulu MRM-2 na modul Zvezda. Po tomto testu čeká zánik v atmosféře i Progress M-66. Jeho nástupce M-67 má z Bajkonuru odstartovat 24. července.
Přelétávající Sojuz TMA-14A toho se týká další zajímavá událost. Kvůli plánovanému červencovému příletu Progressu M-67 bylo potřeba "přeparkovat" kosmickou loď Sojuz TMA-14 ze zadního uzlu modulu Zvezda (kam se M-67 připojí) na stykovací uzel modulu Pirs (uvolněný odletem Progressu M-66). Sojuz TMA-14 28.března dopravil na stanici Padalku, Barratta a turistu Symonyiho. Lodě Sojuz zůstávají zakotveny u stanice po celou dobu pobytu posádky, kterou sem dopravily, jako záchranné čluny. Ale zpět k přeletu. Tento krátký výlet v Sojuzu absolvovali Padalka, Barratt a Wakata, zbytek posádky zůstal uvnitř stanice. TMA-14 s tříčlennou posádkou se odpojil od Zvezdy ve čtvrtek ve 23:29 našeho času a opatrně se vzdálil asi 75 m od stanice. Padalka, který Sojuz ručně ovládal, poté přeletěl po trajektorii, která připomínala čtvrtinu kruhu, k modulu Pirs a naorientoval loď k připojení. V tu chvíli situaci zkomplikoval fakt, že obě plavidla vletěla do stínu Země a tím pádem se viditelnost prudce zhoršila. Zkušený pilot Padalka ale i přesto ve 23:55 Sojuz nádherně připojil k modulu Pirs a cesta pro další loď se zásobami je volná.
O víkendu se bude šestičlenná posádka komplexu věnovat přípravám na blížící se misi raketoplánu Endeavour, údržbě ISS, úklidu a ve stavu beztíže nutnému každodennímu tělocviku. Ale co by to byl za víkend bez osobního volna a možnosti mluvit s příbuznými.
Zdroje a doporučené odkazy:
Videozáznam přeletu Sojuzu TMA-14 ze Zvezdy na Pirs najdete zde
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety.
Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.