Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Start družice SDO k výzkumu Slunce

Start družice SDO k výzkumu Slunce

Sluneční družice NASA k výzkumu Slunce
Sluneční družice NASA k výzkumu Slunce
Flotilu pozemních slunečních dalekohledů a vesmírných observatoří rozšířila v těchto dnech americká družice Solar Dynamics Observatory (SDO). Jedná se o první astronomickou družici realizovanou NASA v rámci programu Living With a Star (LWS - Život s hvězdou). Start družice o hmotnosti 3 100 kg v ceně 848 miliónů dolarů se uskutečnil 11. února 2010 pomocí nosné rakety Atlas 5.

Družice bude navedena na tzv. geosynchronní dráhu kolem Země ve vzdálenosti 36 000 km od povrchu se sklonem k rovníku 28,5°. Při pohledu z komunikačního centra bude družice neustále nad obzorem a bude oscilovat nad místem po dráze v podobě osmičky do vzdálenosti 28,5° na obě strany od nebeského rovníku. Zůstane tak v nepřetržitém kontaktu s komunikační stanicí White Sands. Zároveň tak bude minimalizována doba, kdy se družice bude nacházet v zemském stínu.

Pomocí vědeckého vybavení družice budou astronomové zkoumat tzv. kosmické počasí a některé aspekty sluneční aktivity, jako jsou sluneční skvrny, protuberance a výrony koronální hmoty. Během předpokládané pětileté životnosti bude sluneční observatoř studovat vznik slunečních magnetických polí, slunečního větru a slunečních erupcí.

Hlavní vědecké vybavení družice představují 3 přístroje: Helioseismic and Magnetic Imager (HMI), Atmospheric Imaging Assembly (AIA) a Extreme Ultraviolet Variability Experiment (EVE).

Logo projektu SDO (Solar Dynamics Observatory)
Logo projektu SDO (Solar Dynamics Observatory)
Přístroj HMI bude měřit zvukové vlny, které se odrážejí od vnitřních struktur Slunce a vytvářejí obraz jeho podpovrchových oblastí, podobně jako můžeme pomocí ultrazvuku vytvořit snímek ještě nenarozeného dítěte. Tímto způsobem lze studovat i odvrácenou stranu Slunce, která není viditelná ze Země. Přístroj tak bude sledovat pohyb materiálu v hlubinách Slunce.

Další přístroj (AIA) bude pořizovat co 10 sekund snímky s vysokým rozlišením, na nichž budou zachyceny různé vrstvy sluneční atmosféry, což do budoucna umožní astronomům porozumět změnám slunečních magnetických polí, která uvolňují energii pro ohřev sluneční koróny a vznik erupcí. Bude schopen studovat vrstvy s extrémními rozdíly teplot od 5 700 do 1,5 miliónu °C.

Poslední vědecký přístroj - EVE - bude měřit změny intenzity ultrafialového záření. Pomalé změny toku ultrafialového záření Slunce mohou ovlivňovat zemskou atmosféru a změny klimatu. Rychlé změny UV záření mohou zase způsobovat výpadky v radiové komunikaci či poškozovat družice na oběžné dráze kolem Země. Proto bude přístroj EVE měřit intenzitu UV záření Slunce každých 10 sekund.

Družice SDO pod aerodynamickým krytem na vrcholu rakety Atlas 5
Družice SDO pod aerodynamickým krytem na vrcholu rakety Atlas 5
Přístroje družice budou získávat doposud nepředstavitelné množství informací. Na Zemi bude proudit každou sekundu 150 miliónů bitů dat. To odpovídá stahování 500 000 písní z internetu denně. Je to přibližně 50krát více dat, než předávala jakákoliv jiná družice NASA.

Přestože družice bude pořizovat obrovské množství dat, na její palubě není žádné záznamové zařízení. Veškerý objem dat bude neustále přenášen přímo na Zemi. Dalekohledy družice budou doslova "práskat" jeden snímek za druhým prakticky každou sekundu, přičemž jejich rozlišení bude až 10krát vyšší než u HD (high-definition) televize.

"Přístroje družice budou pozorovat Slunce rychleji, hlouběji a mnohem detailněji než dosavadní sluneční observatoře a překonají tak bariéry prostoru, času a neprůhlednosti, které dlouho bránily v pokroku sluneční fyziky," říká Madhulika Guhathukarta, hlavní vedoucí programu Living With a Star. Družice SDO bude pozorovat Slunce prakticky nepřetržitě po dobu minimálně 5 let, avšak autoři projektu předpokládají až desetiletou životnost.

Zdroj: www.nasa.gov a spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »