Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Start družice SDO k výzkumu Slunce

Start družice SDO k výzkumu Slunce

Sluneční družice NASA k výzkumu Slunce
Sluneční družice NASA k výzkumu Slunce
Flotilu pozemních slunečních dalekohledů a vesmírných observatoří rozšířila v těchto dnech americká družice Solar Dynamics Observatory (SDO). Jedná se o první astronomickou družici realizovanou NASA v rámci programu Living With a Star (LWS - Život s hvězdou). Start družice o hmotnosti 3 100 kg v ceně 848 miliónů dolarů se uskutečnil 11. února 2010 pomocí nosné rakety Atlas 5.

Družice bude navedena na tzv. geosynchronní dráhu kolem Země ve vzdálenosti 36 000 km od povrchu se sklonem k rovníku 28,5°. Při pohledu z komunikačního centra bude družice neustále nad obzorem a bude oscilovat nad místem po dráze v podobě osmičky do vzdálenosti 28,5° na obě strany od nebeského rovníku. Zůstane tak v nepřetržitém kontaktu s komunikační stanicí White Sands. Zároveň tak bude minimalizována doba, kdy se družice bude nacházet v zemském stínu.

Pomocí vědeckého vybavení družice budou astronomové zkoumat tzv. kosmické počasí a některé aspekty sluneční aktivity, jako jsou sluneční skvrny, protuberance a výrony koronální hmoty. Během předpokládané pětileté životnosti bude sluneční observatoř studovat vznik slunečních magnetických polí, slunečního větru a slunečních erupcí.

Hlavní vědecké vybavení družice představují 3 přístroje: Helioseismic and Magnetic Imager (HMI), Atmospheric Imaging Assembly (AIA) a Extreme Ultraviolet Variability Experiment (EVE).

Logo projektu SDO (Solar Dynamics Observatory)
Logo projektu SDO (Solar Dynamics Observatory)
Přístroj HMI bude měřit zvukové vlny, které se odrážejí od vnitřních struktur Slunce a vytvářejí obraz jeho podpovrchových oblastí, podobně jako můžeme pomocí ultrazvuku vytvořit snímek ještě nenarozeného dítěte. Tímto způsobem lze studovat i odvrácenou stranu Slunce, která není viditelná ze Země. Přístroj tak bude sledovat pohyb materiálu v hlubinách Slunce.

Další přístroj (AIA) bude pořizovat co 10 sekund snímky s vysokým rozlišením, na nichž budou zachyceny různé vrstvy sluneční atmosféry, což do budoucna umožní astronomům porozumět změnám slunečních magnetických polí, která uvolňují energii pro ohřev sluneční koróny a vznik erupcí. Bude schopen studovat vrstvy s extrémními rozdíly teplot od 5 700 do 1,5 miliónu °C.

Poslední vědecký přístroj - EVE - bude měřit změny intenzity ultrafialového záření. Pomalé změny toku ultrafialového záření Slunce mohou ovlivňovat zemskou atmosféru a změny klimatu. Rychlé změny UV záření mohou zase způsobovat výpadky v radiové komunikaci či poškozovat družice na oběžné dráze kolem Země. Proto bude přístroj EVE měřit intenzitu UV záření Slunce každých 10 sekund.

Družice SDO pod aerodynamickým krytem na vrcholu rakety Atlas 5
Družice SDO pod aerodynamickým krytem na vrcholu rakety Atlas 5
Přístroje družice budou získávat doposud nepředstavitelné množství informací. Na Zemi bude proudit každou sekundu 150 miliónů bitů dat. To odpovídá stahování 500 000 písní z internetu denně. Je to přibližně 50krát více dat, než předávala jakákoliv jiná družice NASA.

Přestože družice bude pořizovat obrovské množství dat, na její palubě není žádné záznamové zařízení. Veškerý objem dat bude neustále přenášen přímo na Zemi. Dalekohledy družice budou doslova "práskat" jeden snímek za druhým prakticky každou sekundu, přičemž jejich rozlišení bude až 10krát vyšší než u HD (high-definition) televize.

"Přístroje družice budou pozorovat Slunce rychleji, hlouběji a mnohem detailněji než dosavadní sluneční observatoře a překonají tak bariéry prostoru, času a neprůhlednosti, které dlouho bránily v pokroku sluneční fyziky," říká Madhulika Guhathukarta, hlavní vedoucí programu Living With a Star. Družice SDO bude pozorovat Slunce prakticky nepřetržitě po dobu minimálně 5 let, avšak autoři projektu předpokládají až desetiletou životnost.

Zdroj: www.nasa.gov a spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



21. vesmírný týden 2022

21. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 5. do 29. 5. 2022. Měsíc bude vidět mezi poslední čtvrtí a novem na ranní obloze. Přidá se tak k ranní přehlídce planet viditelných okem. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě doprovázené zajímavými skvrnami. Kosmická loď Starliner konečně plní svou bezpilotní zkušební misi a úspěšně zakotvila u ISS. Solar Orbiter pořídil opravdu mimořádně detailní záběry Slunce. Před 60 lety se v lodi Mercury-Aurora 7 vydal na druhý balistický let Američan Malcolm Scott Carpenter.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hviezdokopa M13 v Herkulovi

Hviezdokopa M13 v Herkulovi

Další informace »