Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Start raketoplánu Discovery ohrožen únikem paliva
Vít Straka Vytisknout článek

Start raketoplánu Discovery ohrožen únikem paliva

Posádka raketoplánu zodpovídá dotazy novinářů po testu TCDT
Posádka raketoplánu zodpovídá dotazy novinářů po testu TCDT
Raketoplán Discovery již několik týdnů stojí na floridské startovací rampě 39A a NASA stroj připravuje na jeho poslední misi STS-133, jeho start k Mezinárodní kosmické stanici s novým modulem je momentálně naplánován na 1. listopadu. Nad jasným horizontem se však začínají stahovat mraky, obrazně i doslova. Floridský kosmodrom může být v blízké době zasažen tropickou bouří (doslovné mraky nad obzorem) a z potrubí raketoplánu uniká toxické palivo (obrazné mraky nad obzorem).

Šestičlenná posádka zkušených astronautů, poslední posádka raketoplánu Discovery, navštívila minulý týden mys Canaveral a vyzkoušela si zde přímo v kabině raketoplánu simulované odpočítávání ke startu se všemi přípravami, které je v den startu čekají (tato zkouška se nazývá TCDT, Terminal Countdown Demonstration Test). Na konci minulého týdne se posádka vypravila zpět do Houstonu. Krátce po jejich odletu však technici na startovací rampě objevili znepokojivou věc: únik paliva z potrubí v zadní pohonné sekci raketoplánu.

Schéma zadní pohonné sekce
Schéma zadní pohonné sekce
Silně toxický monomethylhydrazin (do těla se dostává pouhým kontaktem s kůží) unikal z potrubí pro vedení paliva, příslušejícího k pravému motoru OMS (Orbital Maneuvring Systém, motory pro manévrování na oběžné dráze), konkrétně z místa, které je součástí spojovací větve, která umožňuje přesun paliva mezi oběma motory OMS. Únik se poté podařilo zastavit při následné inspekci systému, při které byl také zvýšen tlak v potrubí. Otázkou však zůstává proč k úniku došlo, protože jeho příčinu se nepodařilo určit.

"Zkusili jsme únik zastavit a vypadá to, že se zastavil," řekl ve čtvrtek John Shannon, manažer programu raketoplánů. "Ale podstata věci je ta, že létáme s určitým rizikem, které musíme akceptovat, nelétáme však s neznámým rizikem. A tento případ bych charakterizoval jako neznámé riziko, protože jsme nezjistili, proč došlo k tomu úniku."

Nakonec bylo rozhodnuto zrušit plánované testy a prověrky a rovnou vyměnit dva ventily podezřelé z úniku. Proto NASA začala ve čtvrtek s odčerpáváním toxického paliva z nádrží raketoplánu. Až bude hotovo, technici v ochranných oděvech vstoupí do dotyčného místa v pohonné sekci letounu a provedou požadované opravy. Práci by měli dokončit o víkendu. Problémem je rychle se blížící datum startu (1. listopadu ve 21:40 SEČ) a také to, že kvůli toxické povaze odčerpávaného paliva a práci techniků v toxickém prostředí musela startovací rampu opustit většina personálu, připravující letoun na vzlet. Manažeři jsou ale optimističtí a prohlašují, že když se opravy podaří skutečně dokončit o víkendu, plánované datum startu se stihne. Pokud technici v raketoplánu objeví větší problém, než očekávali, nebo se opravy zkomplikují, dojde zcela jistě k odkladu startu.

Dalším problémem je tropická bouře Richard, která by mohla podle počítačových modelů zasáhnout oblast Kennedyho kosmického střediska na mysu Canaveral na své cestě nad Atlantský oceán. To je další faktor, komplikující už tak složitou situaci. V pondělí 25. října by se měli na Floridě sejít zástupci odpovědných míst a schválit (nebo zrušit) plánovaný start 1. listopadu. Pokud vše půjde dobře, opravy palivového potrubí už budou v té době hotové.

Podle stále platných plánů bude start STS-133 předposledním startem raketoplánu vůbec, 27. února 2011 má následovat mise Endeavour STS-134 a tím má program raketoplánů skončit. Stále intenzivněji NASA plánuje ještě třetí misi Atlantis STS-135 s datem startu 28. června 2011, už dokonce došlo i ke jmenování posádky. Tato mise však dosud nebyla oficiálně schválena americkou vládou.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »