Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Start raketoplánu Discovery ohrožen únikem paliva
Vít Straka Vytisknout článek

Start raketoplánu Discovery ohrožen únikem paliva

Posádka raketoplánu zodpovídá dotazy novinářů po testu TCDT
Posádka raketoplánu zodpovídá dotazy novinářů po testu TCDT
Raketoplán Discovery již několik týdnů stojí na floridské startovací rampě 39A a NASA stroj připravuje na jeho poslední misi STS-133, jeho start k Mezinárodní kosmické stanici s novým modulem je momentálně naplánován na 1. listopadu. Nad jasným horizontem se však začínají stahovat mraky, obrazně i doslova. Floridský kosmodrom může být v blízké době zasažen tropickou bouří (doslovné mraky nad obzorem) a z potrubí raketoplánu uniká toxické palivo (obrazné mraky nad obzorem).

Šestičlenná posádka zkušených astronautů, poslední posádka raketoplánu Discovery, navštívila minulý týden mys Canaveral a vyzkoušela si zde přímo v kabině raketoplánu simulované odpočítávání ke startu se všemi přípravami, které je v den startu čekají (tato zkouška se nazývá TCDT, Terminal Countdown Demonstration Test). Na konci minulého týdne se posádka vypravila zpět do Houstonu. Krátce po jejich odletu však technici na startovací rampě objevili znepokojivou věc: únik paliva z potrubí v zadní pohonné sekci raketoplánu.

Schéma zadní pohonné sekce
Schéma zadní pohonné sekce
Silně toxický monomethylhydrazin (do těla se dostává pouhým kontaktem s kůží) unikal z potrubí pro vedení paliva, příslušejícího k pravému motoru OMS (Orbital Maneuvring Systém, motory pro manévrování na oběžné dráze), konkrétně z místa, které je součástí spojovací větve, která umožňuje přesun paliva mezi oběma motory OMS. Únik se poté podařilo zastavit při následné inspekci systému, při které byl také zvýšen tlak v potrubí. Otázkou však zůstává proč k úniku došlo, protože jeho příčinu se nepodařilo určit.

"Zkusili jsme únik zastavit a vypadá to, že se zastavil," řekl ve čtvrtek John Shannon, manažer programu raketoplánů. "Ale podstata věci je ta, že létáme s určitým rizikem, které musíme akceptovat, nelétáme však s neznámým rizikem. A tento případ bych charakterizoval jako neznámé riziko, protože jsme nezjistili, proč došlo k tomu úniku."

Nakonec bylo rozhodnuto zrušit plánované testy a prověrky a rovnou vyměnit dva ventily podezřelé z úniku. Proto NASA začala ve čtvrtek s odčerpáváním toxického paliva z nádrží raketoplánu. Až bude hotovo, technici v ochranných oděvech vstoupí do dotyčného místa v pohonné sekci letounu a provedou požadované opravy. Práci by měli dokončit o víkendu. Problémem je rychle se blížící datum startu (1. listopadu ve 21:40 SEČ) a také to, že kvůli toxické povaze odčerpávaného paliva a práci techniků v toxickém prostředí musela startovací rampu opustit většina personálu, připravující letoun na vzlet. Manažeři jsou ale optimističtí a prohlašují, že když se opravy podaří skutečně dokončit o víkendu, plánované datum startu se stihne. Pokud technici v raketoplánu objeví větší problém, než očekávali, nebo se opravy zkomplikují, dojde zcela jistě k odkladu startu.

Dalším problémem je tropická bouře Richard, která by mohla podle počítačových modelů zasáhnout oblast Kennedyho kosmického střediska na mysu Canaveral na své cestě nad Atlantský oceán. To je další faktor, komplikující už tak složitou situaci. V pondělí 25. října by se měli na Floridě sejít zástupci odpovědných míst a schválit (nebo zrušit) plánovaný start 1. listopadu. Pokud vše půjde dobře, opravy palivového potrubí už budou v té době hotové.

Podle stále platných plánů bude start STS-133 předposledním startem raketoplánu vůbec, 27. února 2011 má následovat mise Endeavour STS-134 a tím má program raketoplánů skončit. Stále intenzivněji NASA plánuje ještě třetí misi Atlantis STS-135 s datem startu 28. června 2011, už dokonce došlo i ke jmenování posádky. Tato mise však dosud nebyla oficiálně schválena americkou vládou.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »