Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Start raketoplánu Endeavour 29. dubna - pozvána byla i česká delegace

Start raketoplánu Endeavour 29. dubna - pozvána byla i česká delegace

Andrew Feustel
Andrew Feustel
Start mise STS-134 raketoplánu Endeavour je plánován a dnes byl NASA definitivně odsouhlasen na 29. dubna v 15:47 hod EDT (21:47 našeho času). Přímý přenos startu bude pro české diváky zprostředkován na serveru České astronomické společnosti www.astro.cz.

Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR ze dne 20. dubna 2011

Na start posledního letu raketoplánu Endeavour (mise označená STS - 134) a předposlední let raketoplánů vůbec (start raketoplánu Atlantis STS - 135 je plánován na 28. června 2011) byla americkým astronautem Andrewem Feustelem a NASA pozvána česká delegace v čele s předsedou Akademie věd ČR Prof. Ing. Jiřím Drahošem, DrSc. S ním cestuje na start raketoplánu Endeavour skupinka z Astronomického ústavu AV ČR vedená jeho ředitelem Doc. RNDr. Petrem Heinzelem, DrSc. Andrew Feustel pobýval na pozvání Astronomického ústavu AV ČR v České republice v roce 2009, kdy navštívil několik českých měst, kde se s ním veřejnost měla možnost setkat na mnoha besedách.

Startu se zúčastní na 250 členů rodiny a přátel astronauta a oficiálních hostů pozvaných astronautem Feustelem. Startu se také zúčastní maminka manželky astronauta Indiry Feustelové, paní Alena Pojerová - Bhatnagar. Indira Feustelová má v České republice dva strýce, Rudolfa Pojera v Plzni a Richarda Pojera v Brně. Indira Feustelová od dětství často navštěvovala o prázdninách babičku a dědečka Pojerovi v Brně a prababičku a pradědečka Nováčkovi ve Znojmě a potom také s Andrewem Feustelem jako manželé se syny navštívili Brno, Prahu, Plzeň a Znojmo.

Maminka Indiry Feustelové v těchto dnech před startem raketoplánu Endeavour napsala: "Jsme hrdí na Drew a Indi a těšíme se být svědky této historické události na Capu Canaveralu v Kennedy Space Centru na Floridě 29. dubna, kde se uskuteční poslední let raketoplánu Endeavour mise STS 134, kterého se Drew s 5ti ostatními specialisty této mise NASA zúčastní."

Let raketoplánu Endeavour byl několikrát odložen. Na vině nebyly ani tak problémy s raketoplánem, jako s přístrojem, který má do vesmíru vynést. Jedná se o alfa-magnetický spektrometr AMS-02. Ten bude sledovat projevy případné existence antihmoty v našem vesmíru. Astronauti ho při misi raketoplánu Endeavour STS - 134 namontují na Mezinárodní vesmírnou stanici.

Pokud raketoplán Endeavour odstartuje 29. dubna, jak je nyní plánováno, měl by přistát na přistávací dráze Kennedyho vesmírného střediska NASA 14. května v 9:51 hod EDT (15:51 hod českého času). Mise byla prodloužena o jeden den, aby mohla posádka pracovat na systému odstraňování oxidu uhličitého a provést další údržbu Mezinárodní vesmírné stanice.

Více na www.dokosmuskrtkem.cz. Na tomto webu a Facebooku budou během letu raketoplánu k dispozici aktuality.

O spojení české vědy a kosmického programu NASA najdete více zde:
MACEK na palubě raketoplánu Atlantis
Spolupráce ČR s NASA




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »