Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Start raketoplánu Endeavour 29. dubna - pozvána byla i česká delegace

Start raketoplánu Endeavour 29. dubna - pozvána byla i česká delegace

Andrew Feustel
Andrew Feustel
Start mise STS-134 raketoplánu Endeavour je plánován a dnes byl NASA definitivně odsouhlasen na 29. dubna v 15:47 hod EDT (21:47 našeho času). Přímý přenos startu bude pro české diváky zprostředkován na serveru České astronomické společnosti www.astro.cz.

Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR ze dne 20. dubna 2011

Na start posledního letu raketoplánu Endeavour (mise označená STS - 134) a předposlední let raketoplánů vůbec (start raketoplánu Atlantis STS - 135 je plánován na 28. června 2011) byla americkým astronautem Andrewem Feustelem a NASA pozvána česká delegace v čele s předsedou Akademie věd ČR Prof. Ing. Jiřím Drahošem, DrSc. S ním cestuje na start raketoplánu Endeavour skupinka z Astronomického ústavu AV ČR vedená jeho ředitelem Doc. RNDr. Petrem Heinzelem, DrSc. Andrew Feustel pobýval na pozvání Astronomického ústavu AV ČR v České republice v roce 2009, kdy navštívil několik českých měst, kde se s ním veřejnost měla možnost setkat na mnoha besedách.

Startu se zúčastní na 250 členů rodiny a přátel astronauta a oficiálních hostů pozvaných astronautem Feustelem. Startu se také zúčastní maminka manželky astronauta Indiry Feustelové, paní Alena Pojerová - Bhatnagar. Indira Feustelová má v České republice dva strýce, Rudolfa Pojera v Plzni a Richarda Pojera v Brně. Indira Feustelová od dětství často navštěvovala o prázdninách babičku a dědečka Pojerovi v Brně a prababičku a pradědečka Nováčkovi ve Znojmě a potom také s Andrewem Feustelem jako manželé se syny navštívili Brno, Prahu, Plzeň a Znojmo.

Maminka Indiry Feustelové v těchto dnech před startem raketoplánu Endeavour napsala: "Jsme hrdí na Drew a Indi a těšíme se být svědky této historické události na Capu Canaveralu v Kennedy Space Centru na Floridě 29. dubna, kde se uskuteční poslední let raketoplánu Endeavour mise STS 134, kterého se Drew s 5ti ostatními specialisty této mise NASA zúčastní."

Let raketoplánu Endeavour byl několikrát odložen. Na vině nebyly ani tak problémy s raketoplánem, jako s přístrojem, který má do vesmíru vynést. Jedná se o alfa-magnetický spektrometr AMS-02. Ten bude sledovat projevy případné existence antihmoty v našem vesmíru. Astronauti ho při misi raketoplánu Endeavour STS - 134 namontují na Mezinárodní vesmírnou stanici.

Pokud raketoplán Endeavour odstartuje 29. dubna, jak je nyní plánováno, měl by přistát na přistávací dráze Kennedyho vesmírného střediska NASA 14. května v 9:51 hod EDT (15:51 hod českého času). Mise byla prodloužena o jeden den, aby mohla posádka pracovat na systému odstraňování oxidu uhličitého a provést další údržbu Mezinárodní vesmírné stanice.

Více na www.dokosmuskrtkem.cz. Na tomto webu a Facebooku budou během letu raketoplánu k dispozici aktuality.

O spojení české vědy a kosmického programu NASA najdete více zde:
MACEK na palubě raketoplánu Atlantis
Spolupráce ČR s NASA




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »