Start rakety Proton se změnil v děsivou havárii

Vše probíhalo jako po másle. Na rampě kosmodromu Bajkonur v kazašské stepi stála natankovaná a k letu připravená raketa Proton M, oficiálně provozovaná ruskou vládou. Se svou výškou 53 metrů a vzletovou hmotností skoro 700 tun byla jistě dominantou stepních rovin Kazachstánu za hezkého letního rána. Její spodní tři stupně obsahovaly palivo ve formě nesymetrického dimethylhydrazinu (silně toxické palivo) a oxidu dusičitého, přídavný horní stupeň Blok DM, který nesl samotné družice GLONASS M s označujícími čísly 48 až 50 a měl za úkol před vypuštěním družic dodat patřičný tvar jejich dráze, byl naplněn leteckou naftou kerosinem a tekutým kyslíkem.

Raketa Proton je produktem ruského státního podniku pro výzkum a vývoj Kruničev, horní stupeň Blok DM dodal moskevský závod Energia, vyrábějící mimo jiné i lodě Sojuz a Progress, mířící ke stanici ISS.

GLONASS je ruské dvojče amerického systému GPS, soustava družic na zemské oběžné dráze ve výšce kolem 19 000 kilometrů a se sklonem dráhy 64,8 stupně k rovníku. Satelity přenášejí navigační signály pro vojenské i civilní uživatele. Obdobné navigační systémy ostatně na vyšší zemské orbitě buduje i Evropa (Galileo) nebo Čína (Bejdou).

V 08:38 místního času na Bajkonuru přišel plánovaný okamžik startu. Oblačné nebe letního rána ozářil zážeh šesti hlavních motorů prvního stupně, jež měly hořet po dobu dvou minut, a nosič se zvedl z rampy a zamířil k nebi.

Záhy se však začal chovat nějak podivně, příliš se zaklonil na levou, potom na pravou stranu. Za malý okamžik už byla raketa v horizontální poloze a neměla šanci situaci zvládnout. Přešla do střemhlavého pádu, korunovaného odlomením jejího vrcholku a výbuchem hlavního hořícího stupně. Další exploze na sebe nenechala dlouho čekat a nastala při dopadu hořící rakety zpět na kosmodrom. Došlo k němu asi jen půl minuty po startu.

Okamžitě zavládly obavy o životy ruských techniků, kteří start běžně sledují z bezprostřední blízkosti a ani ne minutu po něm jedou v automobilech zajišťovat startovací rampu. Nepřišly však žádné okamžité zprávy o lidských obětech. Dle zatím nepotvrzených informací raketa dopadla do blízkosti startovacího komplexu 200 a nikoho nezranila.

Videozáznam havárie (youtube.com/telegraphtv.co.uk)

Zničit raketu na dálku, jakmile se vymkla kontrole, personál Bajkonuru neměl šanci, neboť ruské rakety nejsou vybaveny výbušninami pro sebedestrukci pro případ bezpečnostní nouze, jako třeba americké. Mezi americkými a ruskými kosmodromy je totiž zásadní rozdíl – Američané startují z míst relativně blízko obydleným aglomeracím USA, kdežto Rusové uprostřed pustiny, ať už vezmeme Bajkonur hluboko v kazašské stepi nebo třeba Pleseck na Sibiři.

Spekulovat o příčinách fatální havárie je příliš brzy, ruská federální kosmická agentura (Roskosmos) v prohlášení oznámila vytvoření vyšetřovací komise v čele s Alexandrem Lopatinem, náměstkem ředitele Roskosmosu.

Šlo o 388. start rakety Proton od roku 1965 a pátý letos. Za posledního dva a půl roku rakety Proton selhaly pětkrát, většinou však méně tragicky kvůli problémům s horním stupněm na oběžné dráze. Tři družice GLONASS byly ztraceny také koncem roku 2010 kvůli špatnému propočítání palivových potřeb nosiče.

Další start rakety Proton, tentokrát s evropským přenosovým satelitem ASTRA 2E, plánovaný na 21. července, bude pravděpodobně odložen kvůli probíhajícímu vyšetřování. Havárie také zřejmě poskytne další odklad pro vypuštění nového modulu Nauka pro ruský segment stanice ISS, který měl Proton vynést na nízkou zemskou orbitu v prosinci, tento start by ale byl asi posunut do příštího roku tak jako tak.

Zdroje:

• Spaceflightnow.com 2. 7. 2013
• NASASpaceFlight.com 2. 7. 2013