Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Švýcarský "marsolet"

Švýcarský "marsolet"

svycarsky marsolet.jpg
Nedávno bylo zveřejněno, že švýcarští vědci rozpracovávají na zakázku pro ESA (Evropská kosmická agentura) alternativní metody výzkumu Marsu. Na rozdíl od některých jiných švýcarští projektanti nezapomněli na hlavní rozdíl mezi Měsícem a Marsem: planeta Mars je obklopena atmosférou, jejíž přítomnosti lze využít pro létající prostředky.

Vědci ze Švýcarského federálního polytechnického institutu v Lausanne projektují v rámci programu Startiger III mimořádně lehký letoun. Tento "vesmírný plavec" by měl být schopen automatického letu v atmosféře Marsu nepřetržitě po dobu zhruba 10 let. Zdrojem elektrické energie budou panely slunečních baterií, pokrývající horní plochu křídel, jejichž rozpětí bude 3 metry. Hlavní výhodou letounu bude jeho minimální hmotnost pouhých několika kilogramů. Bude však schopen nést některé vědecké přístroje. Pro výrobu letounu budou použity superlehké a pevné konstrukce, umožňující let v marťanské atmosféře, která je asi 80krát řidší než pozemské ovzduší. Rovněž množství dopadající sluneční energie je na Marsu nižší než na Zemi.

Malá hmotnost letounu klade mimořádné nároky na konstrukci akumulátorů. Zřejmě budou použity v minimálním množství, jen aby byl zabezpečen autonomní let na krátkou vzdálenost v době snížené dodávky elektrické energie - například při letu pod místní oblačností. Pokud se týká vědeckého vybavení, měla by se na palubě letounu nacházet kamera, která bude pořizovat snímky povrchu z malé výšky a možná i některé další senzory. Nebude chybět ani telekomunikační zařízení pro spojení s družicí na oběžné dráze. Ještě je nutno připomenout jednu zajímavou skutečnost: vzhledem k tomu, že letoun neponese žádné zdroje energie ani paliva, bude muset létat stále za Sluncem, neustále se bude nacházet na denní polokouli Marsu.

Nyní probíhají konstrukční práce na prvním prototypu marsoletu. Předpokládá se, že ještě letos v létě se uskuteční první zkušební let v zemské atmosféře. Očekává se let v délce minimálně 24 hodiny. O několik měsíců později bude prověřen další prototyp, a to ve výškách 15 až 35 km, kde panují podobné podmínky jako v atmosféře Marsu.

Zdroj: spacedaily.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Protuberance

Protuberance

Další informace »