Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Švýcarský "marsolet"

Švýcarský "marsolet"

svycarsky marsolet.jpg
Nedávno bylo zveřejněno, že švýcarští vědci rozpracovávají na zakázku pro ESA (Evropská kosmická agentura) alternativní metody výzkumu Marsu. Na rozdíl od některých jiných švýcarští projektanti nezapomněli na hlavní rozdíl mezi Měsícem a Marsem: planeta Mars je obklopena atmosférou, jejíž přítomnosti lze využít pro létající prostředky.

Vědci ze Švýcarského federálního polytechnického institutu v Lausanne projektují v rámci programu Startiger III mimořádně lehký letoun. Tento "vesmírný plavec" by měl být schopen automatického letu v atmosféře Marsu nepřetržitě po dobu zhruba 10 let. Zdrojem elektrické energie budou panely slunečních baterií, pokrývající horní plochu křídel, jejichž rozpětí bude 3 metry. Hlavní výhodou letounu bude jeho minimální hmotnost pouhých několika kilogramů. Bude však schopen nést některé vědecké přístroje. Pro výrobu letounu budou použity superlehké a pevné konstrukce, umožňující let v marťanské atmosféře, která je asi 80krát řidší než pozemské ovzduší. Rovněž množství dopadající sluneční energie je na Marsu nižší než na Zemi.

Malá hmotnost letounu klade mimořádné nároky na konstrukci akumulátorů. Zřejmě budou použity v minimálním množství, jen aby byl zabezpečen autonomní let na krátkou vzdálenost v době snížené dodávky elektrické energie - například při letu pod místní oblačností. Pokud se týká vědeckého vybavení, měla by se na palubě letounu nacházet kamera, která bude pořizovat snímky povrchu z malé výšky a možná i některé další senzory. Nebude chybět ani telekomunikační zařízení pro spojení s družicí na oběžné dráze. Ještě je nutno připomenout jednu zajímavou skutečnost: vzhledem k tomu, že letoun neponese žádné zdroje energie ani paliva, bude muset létat stále za Sluncem, neustále se bude nacházet na denní polokouli Marsu.

Nyní probíhají konstrukční práce na prvním prototypu marsoletu. Předpokládá se, že ještě letos v létě se uskuteční první zkušební let v zemské atmosféře. Očekává se let v délce minimálně 24 hodiny. O několik měsíců později bude prověřen další prototyp, a to ve výškách 15 až 35 km, kde panují podobné podmínky jako v atmosféře Marsu.

Zdroj: spacedaily.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše míří do Plejád

Další informace »