Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Švýcarský "marsolet"

Švýcarský "marsolet"

svycarsky marsolet.jpg
Nedávno bylo zveřejněno, že švýcarští vědci rozpracovávají na zakázku pro ESA (Evropská kosmická agentura) alternativní metody výzkumu Marsu. Na rozdíl od některých jiných švýcarští projektanti nezapomněli na hlavní rozdíl mezi Měsícem a Marsem: planeta Mars je obklopena atmosférou, jejíž přítomnosti lze využít pro létající prostředky.

Vědci ze Švýcarského federálního polytechnického institutu v Lausanne projektují v rámci programu Startiger III mimořádně lehký letoun. Tento "vesmírný plavec" by měl být schopen automatického letu v atmosféře Marsu nepřetržitě po dobu zhruba 10 let. Zdrojem elektrické energie budou panely slunečních baterií, pokrývající horní plochu křídel, jejichž rozpětí bude 3 metry. Hlavní výhodou letounu bude jeho minimální hmotnost pouhých několika kilogramů. Bude však schopen nést některé vědecké přístroje. Pro výrobu letounu budou použity superlehké a pevné konstrukce, umožňující let v marťanské atmosféře, která je asi 80krát řidší než pozemské ovzduší. Rovněž množství dopadající sluneční energie je na Marsu nižší než na Zemi.

Malá hmotnost letounu klade mimořádné nároky na konstrukci akumulátorů. Zřejmě budou použity v minimálním množství, jen aby byl zabezpečen autonomní let na krátkou vzdálenost v době snížené dodávky elektrické energie - například při letu pod místní oblačností. Pokud se týká vědeckého vybavení, měla by se na palubě letounu nacházet kamera, která bude pořizovat snímky povrchu z malé výšky a možná i některé další senzory. Nebude chybět ani telekomunikační zařízení pro spojení s družicí na oběžné dráze. Ještě je nutno připomenout jednu zajímavou skutečnost: vzhledem k tomu, že letoun neponese žádné zdroje energie ani paliva, bude muset létat stále za Sluncem, neustále se bude nacházet na denní polokouli Marsu.

Nyní probíhají konstrukční práce na prvním prototypu marsoletu. Předpokládá se, že ještě letos v létě se uskuteční první zkušební let v zemské atmosféře. Očekává se let v délce minimálně 24 hodiny. O několik měsíců později bude prověřen další prototyp, a to ve výškách 15 až 35 km, kde panují podobné podmínky jako v atmosféře Marsu.

Zdroj: spacedaily.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noční svítící oblačnost

Další informace »